EKONOMIKA

Aby toho nebylo málo: Evropě hrozí ropné šoky

„Po prudkém zdražování elektřiny a plynu přichází výrazný nárůst ceny ropy. Trhy se totiž obávají, že v případě vyhrocení konfliktu na Ukrajině může Rusko přestat dodávat ropu do Evropy. Energetická krize by tak mohla být doprovázena ropnými šoky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Štěpán Křeček

Cena ropy strmě narůstá. Zatímco na začátku letošního roku se barel ropy Brent obchodoval za méně než 80 dolarů, v polovině února to již je více než 95 dolarů. Skokový nárůst ceny ropy se postupně přenáší do cen pohonných hmot. Průměrná cena benzínu již překonala hranici 37 korun za litr. Přes hranici 36 korun za litr se vyšplhala průměrná cena nafty.

Situace na čerpacích stanicích se bude dál zhoršovat. Pumpaři postupně doprodávají dříve pořízené zásoby a budou je nahrazovat dražšími. Je dokonce možné, že se zopakuje situace ze září a října 2012, kdy průměrná cena benzínu vystoupala nad 38 korun za litr a průměrná cena nafty pokořila úroveň 37 korun za litr.

Ke zdražování ropy přispívá napětí kolem Ukrajiny. Rusko totiž dodává na evropské trhy přibližně 26 procent celkové spotřeby ropy. V případě, že Západ uvalí na Rusko další sankce, je možné, že dojde k odklonu ruských dodávek na mimoevropské trhy. To by mohlo vést až do situace ropných šoků, které Evropa zažila v 70. letech minulého století.


Ing. Štěpán Křeček, MBA hlavní ekonom BHS

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř . Cítí se bezradný

Pokud jde o cenu ropy, musíme přiznat, že predikce jsou velmi komplikované a nejisté. Ještě nedávno někteří analytici tvrdili., že v prvním čtvrtletí 2022 by se měl růst cen pohonných hmot zastavit, protože nastane vyrovnání spotřeby s produkcí. A to zejména kvůli zvýšení těžby ze strany uskupení OPEC+ i vyšší produkci amerických těžebních společností. Jenomže zatím se tak neděje. Země jako Rusko nebo Saúdská Arábie totiž stále svoji těžbu omezují, aby tak zvýšily cenu ropy a příjmy svého státního rozpočtu. I když dochází ke zdražování pohonných hmot, nemělo by být dramatické. Na druhou stranu propad cen teď také není pravděpodobný.

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se znechucený

Na cenu pohonných hmot má určitě zásadní vliv cena ropy, to je bez diskuse. Jenomže se na celou věc musíme podívat i z jiné stránky. Tu cenu z padesáti až šedesáti procent tvoří daně. Mám na mysli spotřební daň a dépéháčko. Za největší zvrácenost považuju to, že se dépéháčko počítá z ceny zahrnující spotřební daň. Takže se vlastně daní daň. Kupodivu nejmenší část celkové konečné ceny pak představují marže rafinérií, které dělají nanejvýš tři a půl procenta u benzínu a šest a půl procenta u nafty. S cenou pohonných hmot se tedy dá něco dělat, jenom se musí chtít. Stačí snížit daňové zatížení. Ostatně, právě to udělali Poláci a hodně našich lidí k nim jezdí tankovat.

Nikola Spurná
30 let, prodavačka . Cítí se smutný

Já jsem už v šoku z těch ropných šoků. Prý by nemělo být zdražování dramtický. To záleží na tom, co si pod tím slovem představujeme. Pro mě je to teď dramatický až až. Jestli s tim jde něco dělat, tak proč se nedělá? Jako neni možný, abych za benzín pořád platila jako mourovatá. Autobus u nás jezdí třikrát denně a bez auta prostě ani ránu. Stát by měl snížit tu cenu benzinu nebo dávat nějaký příspěvky.