EKONOMIKA

Aerolinky v EU si stěžují, že kvůli udržení slotů mají poloprázdná letadla

Evropské aerolinky v zimních měsících létají s téměř prázdnými letadly. A to jen proto, aby si kýžená místa pro vzlety a přistání, takzvané sloty, na letištích udržely i v době, kdy je poptávka po cestování slabší.

Nedávná publicita kolem požadavku na povinný počet letů vyvolala kontroverzi a hněv, protože přichází v době, kdy se zvyšují obavy o změny klimatu a mluví se o emisích oxidu uhličitého, které vytváří letecký průmysl. Napsal to dnes web CNBC.

Letecké společnosti vyjadřují frustraci z pravidla pro přidělování slotů označovaného v angličtině jako "use it or lose it" (využívej, nebo je ztratíš), které zavedla Evropská komise (EK). Účinnost tohoto pravidla byla pozastavena v březnu 2020, když odvětví zasáhly dopady pandemie nemoci covid-19. Od té doby ale bylo pravidlo postupně obnoveno a nyní vyžaduje, aby aerolinky využívaly 50 procent přidělených letištních slotů. V létě se má tento požadavek zvýšit na 80 procent.

Zástupci letišť ale toto rozhodnutí hájí. Argumentují potřebou zachovat obchodní životaschopnost, konektivitu a konkurenceschopnost.

Mezi kritiky tohoto požadavku patří německá Lufthansa, která už v zimní sezoně ruší přibližně 33.000 letů, protože varianta koronaviru omikron snižuje poptávku. Aby splnila požadavky na využití slotů, musí uskutečnit 18.000 letů, uvedl generální ředitel Carsten Spohr. Dceřiná společnosti Brussels Airlines pak podle něj musí do konce března uskutečnit 3000 téměř prázdných letů. Kvůli slabé poptávce by ale jinak Lufthansa omezila podstatně více letů. Nadšeni z toho nejsou ani ekologičtí aktivisté.

Mezinárodní asociace letišť (ACI) však vyjádřila podporu postoji Evropské komise a tvrdí, že snížení limitu pro využití slotů pod 50 procent odráželo nejistotu trhu, který tvrdě zasáhla pandemie, a křehké oživení v letecké dopravě.

"Několik leteckých společností tvrdí, že jsou nuceny provozovat velké množství prázdných letů, aby si udržely práva na využití slotů. Ve skutečnosti ale neexistuje žádný důvod, proč by tomu tak mělo být," uvedl generální ředitel evropského sdružení letišť ACI Europe Olivier Jankovec. Odmítl, že by se provozovaly zcela prázdné lety, což netvrdí ani aerolinky, ale pouze jsou poloprázdné, s velmi malým počtem cestujících. Bez požadavku na využití slotů by tyto lety zřejmě byly zrušeny. Podle něho je však i ze společenských důvodů nutné zachovat základní konektivitu a je potřeba najít rovnováhu s komerční životaschopností.

Ne všechny aerolinky také požadují změnu při rozdělování slotů. Šéf evropské nízkonákladové letecké společnosti Wizz Air József Váradi agentuře Reuters řekl, že se současným pravidlem souhlasí a pokud společnost nemůže provozovat své sloty, měla by je dát k dispozici konkurentům. Zmírnění pravidla umožnilo zavedeným dopravcům zachovat přístup na letiště v době koronavirové krize při prudkém poklesu provozu, přitom nízkonákladoví konkurenti by rádi na tato kdysi přeplněná letiště expandovali. Podobně se vyjadřuje i další nízkonákladová společnost Ryanair.

Podle EK se letectví na celkových emisích oxidu uhličitého z dopravy podílí 14 procenty. Kdyby globální letecká doprava byla samostatným státem, patřila by mezi deset největších znečišťovatelů.

Belgický ministr pro mobilitu Georges Gilkinet označil požadavky EK na lety za ekologický, ekonomický a sociální nesmysl. Napsal už komisi dopis, v němž požaduje větší flexibilitu, která by umožnila aerolinkám nechat nedostatečně obsazená letadla na zemi. Mluvčí EK však uvádí, že současná hranice 50 procent je dostatečné snížení, které umožňuje, aby letecké spojení pro občany zůstalo zachováno.

ČTK | byznysvcesku.cz

Alexandr Gonda

Jsem toho názoru, že rozdělování a využívání slotů, přinejmenším v té výši, jak je nastavená nyní, tj. padesát procent, je iracionální. Hlavním důvodem slotů je totiž řízení provozu a rozdělení míst především na letištích třetí a druhé úrovně, na kterých za běžných podmínek hrozí přetížení. Při poklesu leteckého provozu se snižuje i potenciální možnost přetížení, a proto není nutné udržovat vysokou míru slotů. Současné nastavení slotů je evidentně pouze podporou letišť, nikoliv komerčního letectví jako takového. Není divu, že se některé letecké společnosti uchylují k tzv. ghost flights, tedy prázdným letům nebo jen s malým počtem pasažérů, sloty totiž mají nemalou hodnotu, a tak o ně nechtějí přijít. Stačí vzpomenout, kolik zaplatil Oman Air v roce 2016 Kenya Airways za dva sloty na letišti London Heathrow. Bylo to až sedmdesát pět milionů dolarů.

Erik Hrachovec

Tady se ve mně sváří zapřisáhlý ochránce přírody a nadšený všudybyl. Letecká doprava má opravdu hrozitánskou uhlíkovou stopu. Ale elektroletadla zatím moc nelétají, takže se nedá nic dělat. Přeci nemohu jet do Madridu na kole. Já navíc létám opravdu rád. V letadlech bývá milá obsluha a zdá se mi, že poslední dobou v nich potkávám i víc letušáků. O těch slotech jsem ani nevěděl, vždycky jsem si myslel, že slot je něco, kam se něco zastrčí. Jestli to dobře chápu, tak kdyby sloty nebyly, létalo by méně letadel. No, kvůli ekologii by asi mohlo. Ale ne zase o moc, abych nemusel na let čekat dlouhé hodiny.

Nikola Spurná

Je mi jedno, jestli lítaj nebo nelítaj. Já jsem nikdy nikam neletěla a asi nikam nikdy nepoletim. Ale připadá mi dost divný, že ty letadla musej lítat, i když ty letadlový společnosti vlastně nechtěj, aby lítaly, protože jsou skoro prázdný. To by mě zajímalo, jak se jim to vyplatí. Asi ty sloty jsou fakt tak cenný, že jo. Evropská unie pořád něco vykládá o ekologii, já mám třídit odpad, ale tady letadla kliďánko vypouštěj svý oxidační jedoviny a ještě jsou do toho nucený. Mě se zdá, že ta ekologie je jenom taková hra, aby se někdo nenudil.