EKONOMIKA

Afrika a Blízký východ začaly pociťovat důsledky konfliktu na Ukrajině

Severní Afrika a Blízký východ už začaly pociťovat negativní dopady konfliktu na Ukrajině na svou potravinovou bezpečnost. Uvedl to dnes Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD), který je finanční institucí OSN. Mezi zeměmi, které pociťují negativní důsledky, fond uvádí Somálsko, Libanon, Egypt či země ve Střední Asii.

"Jsem hluboce znepokojen, že konflikt na Ukrajině, který je katastrofou pro ty, kterých se přímo týká, se stane tragédií pro nejchudší lidi žijící ve venkovských oblastech," uvedl předseda fondu Gilbert Houngbo. Lidé žijící v nejchudších oblastech se jen velmi těžko vyrovnávají s růstem cen potravin, pohonných hmot či hnojiv, který kvůli ruské agresi proti Ukrajině nastal nebo se očekává, že nastane.

Negativní dopady kvůli růstu cen či omezení vývozu fond zaznamenává v několika zemích na Blízkém východě či v Africe. Například Libanon dováží přes 80 procent pšenice z Ruska a z Ukrajiny a kvůli výbuchu v bejrútském přístavu má zásoby jenom na měsíc. V zemi přitom trpí nedostatkem potravin zhruba 22 procent lidí. Velkou závislost na dovozu pšenice či slunečnicového oleje vykazuje také Egypt.

Analýza fondu poukazuje i na problémy v Somálsku, jedné z nejchudších zemí na světě. Tamní malí zemědělci se musejí vyrovnat s růstem cen nafty, která slouží k pohonu čerpadel nezbytných pro závlahu polí. V zemích Střední Asie pak IFAD poukazuje na problémy, které způsobuje devalvace rublu. Například v Kyrgyzstánu peníze, které migranti posílají domů, představují přes 30 procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina z nich do země přichází z Ruska. Kvůli devalvaci však hodnota těchto prostředků, jež jsou klíčové pro rodiny migrantů, prudce klesá.

Šéf fondu Houngbo přiznává, že z krátkodobého hlediska bude těžké negativní dopady konfliktu zmírnit. "Přidávám se k výzvě generálního tajemníka OSN (Antónia Guterrese) k zastavení bojů a obnovení míru. To je jediné řešení, které může odvrátit globální katastrofu," uvedl Houngbo.

Rusko a Ukrajina představují zhruba čtvrtinu světového vývozu pšenice. Pro některé země v Africe a na Blízkém východě jsou obě země klíčovým dodavatelem. Rusko je i významným světovým výrobcem hnojiv.

IFAD je investičním prostředkem OSN, který se zaměřuje především na projekty v chudých venkovských a zemědělských komunitách. Jedním z jeho cílů je posílit odolnost těchto komunit vůči nejrůznějším krizím.

ČTK | byznysvcesku.cz

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se smutný

To tak je, to je železné pravidlo bídy. Kdysi se dokonce říkalo „přijde válka, přijde hlad, tlustý budou hubený a hubený budou studený“. Platí to ale nejen pro Afriku. Dopady všech průšvihů nesou pokaždé nejvíce ti dole. U nás to bude stejné, už začíná být. Kdo se potýká s napjatým rozpočtem za časů relativního dostatku, toho čekají těžké časy za krize. Na druhou stranu, co je příčinou bídy ve většině zmíněných zemí? Jejich dlouhodobé vlastní konflikty. Ten současný to už jen umocní.

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr . Cítí se smutný

Pro většinu z nás je pojem nedostatku potravin už jen těžko představitelný. Poslední pamětníci válečného nedostatku, pozor nikoli hladu(!), teď vymírají. Jakékoli sebeomezení, pokud není důsledkem vlastního rozhodnutí, jsme se naučili považovat málem za útok na jakási svá práva. Není to reálné pojetí jak z hlediska času, tak prostoru. Dějiny jsou plné boje o holé přežití. Vždy to byla většinová zkušenost napříč staletími i společnostmi. Žijeme v prostoru, ve kterém se do jisté míry podařilo zrealizovat sen mnoha utopistů, jakýsi domnělý téměř ráj na zemi. Došlo to tak daleko, že významná část světa si přeje opustit své domovy a žít v prostoru našem. Co a proč to přesně způsobilo, bych nechal pro tuto chvíli stranou. Jisté je jedno. Až sem i jen poměrně malá část těchto lidí přijde, přestane tento kout světa být bezpochyby tím, co je sem přitahovalo.

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik . Cítí se naštvaný

Jako každý velký zločinec v dějinách, působí i Putin zlo prakticky celosvětově. To je neklamné znamení. Potud veškerá srovnání s jinými “velikány“ zla naprosto sedí a označení dotyčného za válečného zločince nebo Putlera je naprosto na místě. Pokud nejsme ochotni přijímat běžence z Afriky, Asie apod. je to jednak naše ostuda a druhak bude nutné těmto lidem skutečně efektivně pomoci tam, kde se nacházejí. Bude to náročné a je třeba se připravit na oběti, které bude ve jménu humanity přinést i zde u nás. Možná to konečně přinese už i tolik potřebné společenské změny směrem k otevřenější společnosti a větší solidaritě. Byl jsem nedávno doslova šokován, když jsem zjistil, kolik známých si drží volné byty pro své děti nebo podnikání, zatímco jinde spí lidé na ulicích a nebo v lepším případě v tělocvičnách! Na to by měl stát dohlédnout!