EKONOMIKA

Benzín a nafta premiérově nad 40 Kč/l a bude hůř!

Průměrná cena pohonných hmot u českých čerpacích stanic je nejvyšší v historii. Vůbec poprvé stojí jak benzín, tak nafta celorepublikově průměrně přes 40 korun za litr. Vyplývá to z dnešních dat společnosti CCS.

Lukáš Kovanda

Litr benzínu Natural 95 se podle nich včera celorepublikově prodával průměrně za 40,40 koruny. Rekordní cena benzínu před zahájením ruské invaze minulý týden, ta ze 13. září 2012, odpovídala 38,56 koruny za litr. Už včera tedy byl benzín o skoro dvě koruny na litr dražší v porovnání s rekordní cenou z doby před invazí. Na dějinném maximu byla včera také cena nafty. Litr nafty se prodával za 40,39. Zdražování pohonných hmot navíc probíhá historicky zřejmě nejvýraznějším tempem. Za jediný den totiž benzín zdražil o více než korunu na litr a nafta přidala dokonce více než 1,60 koruny na litr.

Důvodem dramatického zdražování pohonných hmot v ČR je zdražování ropy na světových trzích a také citelné oslabení koruny vůči dolaru. Oboje bezprostředně nastává či sílí v důsledku propuknutí války na Ukrajině. Korunová cena barelu ropy Brent včera vyskočila až na více než 2700 korun, nejvíce v historii, jak plyne z dat Bloombergu. Tato cena zohledňuje jak růst dolarové ceny barelu Brentu, jež včera odpovídala mnohaletému maximu takřka 120 dolarů, tak i oslabování koruny vůči dolaru. Koruna předevčírem proti dolaru oslabila nad úroveň 23,00, a to poprvé od přelomu října a listopadu 2020, kdy vrcholila tehdejší vlna covidové pandemie.

Před invazí přitom historicky rekordní cena barelu Brentu, ta z roku 2012, odpovídala ani ne 2400 korun. Průměrná cena barelu Brentu za období let 1993 až 2022 činí mírně nad 1200 korun.

Motoristé v ČR musí počítat s tím, že ceny pohonných hmot budou dramaticky růst i v příštích dnech. Pohonné hmoty v ČR od invaze Ruska na Ukrajinu v minulém týdnu zdražují nebývale citelným tempem, denně v rozsahu kolem 50 až 60 haléřů. Toto již tak rychlé tempo však snadno může ještě akcelerovat. A to zejména v tom případě, že Rusko v rámci odvety za víkendové sankce Západu omezí své dodávky plynu či ropy do Evropy, případně na ně Západ uvede embargo.

Zrychlení růstu cen by nastalo také v případě dobytí Kyjeva ruskými vojsky, které by zřejmě znamenalo určitý zlom v ukrajinské válce a korunu by oslabilo ještě výrazněji než doposud. Navíc by stoupla pravděpodobnost, že Západ uvede další sadu sankcí, která by zřejmě již zahrnovala také přímo sankce – embargo – uvalené na dovoz ruské ropy a plynu do Evropy a/nebo kompletní odstřižení Ruska od systému SWIFT, jenž umožňuje plynulý mezinárodní platební styk. V případě pokračujícího omezení dodávek ruské ropy na světové trhy je třeba letos počítat s tím, že cena barelu ropy Brent vyskočí na 185 dolarů, plyne z včera zveřejněné analytické zprávy největší americké banky JP Morgan.

Ruská ropa zatím není sankcionována, avšak obchodníci s ropou ji nemohou prodat ani ři rekordní slevě. Možní odběratelé se totiž obávají, že sankcionována nakonec bude. Zhruba 66 procent ruské ropy tak nyní prakticky nelze prodat – trh s ní zamrzl, plyne dále ze zmíněné zprávy JP Morgan. Pokud nadále zůstanou dvě třetiny ruské ropy mimo trh, zdraží barel Brentu právě na oněch 185 dolarů. To by při průměrném kursu 24 korun z dolar znamenalo, že cena benzínu a nafty se letos v ČR vyšplhá k úrovním kolem 60 korun za litr. Pokud by byla ruská ropa z trhu vypuzena zcela, pohonné hmoty v Česku se pak budou prodávat průměrně dokonce za ceny kolem 65 dolarů za barel. Je ale pravděpodobné, že česká vláda by se do té doby uchýlila k opatřením vedoucím k utlumení cenového nárůstu, například k přechodnému snížení sazby daně z přidané hodnoty z pohonných hmot nebo k redukci spotřební daně.   

Tak rychlé tempo zdražování pohonných hmot při dosažení historicky rekordních cenových úrovní, jaké nyní Česko zažívá, je naprostou mimořádností. Odpovídá vlastně již takřka situaci „ropného šoku“. Obecně totiž mívají ceny při dosažení historických maxim sklony spíše ke zmírňování rychlosti svého růstu, neboť jsou ovlivněny fenoménem „návratu k průměru“. Tento fenomén, „magnetizace průměrem“, je však v současné mimořádné situaci potlačen. A je tak třeba počítat s růstem až do pásma 45 až 50 korun za litr ještě v tomto měsíci. V příštích sedmi dnech benzín i nafta nejpravděpodobněji zdraží o čtyři koruny. Pokud padne Kyjev nebo se omezí dodávky ruské ropy či plynu do Evropy, pak bude zdražení ještě výraznější.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.