EKONOMIKA

Benzín v ČR je nejdražší za více než devět let. Zdražování pohonných hmot ale brzy skončí

Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 37,18 koruny, před týdnem byl o pět haléřů levnější. Benzín je tak nejdražší od října 2012. Průměrná cena nafty zůstala na 36,05 koruny za litr.

Lukáš Kovanda

Nafta v pondělí dosáhla průměrné ceny dokonce 36,09 koruny za litr, nejvyšší od října 2014. Vyplývá to z dnešních údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje. Možnosti dalšího růstu cen pohonných hmot jsou nyní již prakticky vyčerpané. Růst cen, který trvá nepřetržitě od začátku roku, končí. Pokud nyní budou čerpací stanice zdražovat, spíše využívají všudypřítomných mediálních zpráv o inflaci a navyšují si své marže.  

Ke zdražování nemají žádný pádný důvod, jelikož cena ropy Brent v porovnání se svými maximy z konce října je nyní o zhruba osm procent levnější. Poprvé od začátku října se prodává za méně než 80 dolarů za barel. Obchodníci s ropou totiž sází na to, že země typu USA nebo Číny ve světle vysokých cen ropy a neochoty tradičních těžařů v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem navýšit těžbu uvolní zásadní objem svých strategických zásob ropy, a to třeba i v koordinované operaci.  

Čína už uvolňování začala provádět, zatím ovšem není jasné, zda v koordinaci s USA a zda se USA připojí.  

Dopad zlevňování ropy do zlevňování pohonných hmot ale v ČR poněkud utlumí mírné oslabování koruny vůči dolaru. Česká měna v posledních čtrnácti dnech oslabila vůči dolaru o zhruba 1,3 procenta.  

V příštím týdnu lze tedy očekávat stagnaci cen pohonných hmot v ČR, neboť oslabování koruny není tak silné, aby v době citelně zlevňující ropy vedlo k růstu cen pohonných hmot v ČR.  

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Milan Šáda

Cena je to nehorázná. Na druhou stranu už jsem podobnou zažil a je taky fakt, že to zas šlo dolů. Nějak se v tom nevyznám, ale jistý mně přijde jedno. Tohle není věc, kterou by mohl kdokoli z nás běžnejch lidí ovlivnit. Nejlepší na tom je, že až budeme všichni jezdit povinně na tu elektriku, bude to úplně stejný. Někdo nahoře rozhodne: Tak a teď jim dáme zase po roce trochu cenovej  kouř a my všichni ostatní si krom plků o počasí budeme moct zase tejden vykládat o kilowatě do auta jako teď i litru benzínu. Budeme nadávat a pak půjdeme a zase to koupíme krom těch, co to teda šikovně ukradnou ve firmě.

Josef Kalina

Mám dojem, že na podobném principu “seshora padajícího exkrementu“ fungovalo a funguje lidstvo od nepaměti. Jednou jsou to mimořádné daně při narození králova potomka, pak daň z okna, jindy zase z uhlíku… Plebejec shodně nechápe napříč dějinami své provinění i peněžní trest a panstvo nechápe, že ti dole nechápou, když je to přeci pro “dobrou věc a všeobecné blaho“. Už mi to nadávání na drahotu chybělo. To byla furt samá politika, ten či onen kandidát na tu či onu funkci a lid to akorát štěpilo mezi sebou. Teď konečně zavládne v národě mír, anžto daně, drahota a počasí jsou sice všechny od “těch nahoře“, ale dopadají vesměs na dělný lid i úřednictvo s jistou spravedlností, jak to už u živelných pohrom bývá.

Michal Babinec

Je to pokaždé takový zvláštní úkaz. Proběhne “dramatické či dokonce drastické zdražení“, popíší se o tom stohy papíru i webových stránek s tím, že katastrofa v tom či onom oboru případně celém státě již je naprosto nevyhnutelná a nakonec to dopadne pokaždé stejně. Týká se to benzínu i cigaret, alkoholu stejně jako chleba. Druhého dne i přes všechnu vpravdě již nastalou katastrofu všichni vyjedou ať už do práce nebo za zábavou, zapálí si a nějaká ta sklenka na žal a zlou dobu tuplem padne. Říkám si, jak je to možné. A odpovídám si, je to zázrak.

Erik Hrachovec

Pokaždé, když zdraží paliva, marně doufám, že druhého dne už to musí přijít,. Vyjdu z domu na ulici a tam bude klid a mír, auta odstavená v tichosti u chodníků, vzduch bude vonět namísto obvyklého smradu a já půjdu ještě včera troubící a doslova řvoucí ulicí uprostřed poklidně kráčejících sousedů společně s nimi na tramvaj. Přemýšlím, o kolik by ten benzín musel zdražit, abych to jednou konečně zažil. Tuším ale, že by to muselo být neuvěřitelně moc a že svůj sen takto asi nikdy neprožiju. Alespoň do doby, než se bezuzdné pojíždění autem nezakáže podobně jako kdysi vylévání splašků z okna.