EKONOMIKA

Biden se spojenci rozjíždí „ropnou válku“ se Saúdskou Arábií, Ruskem a dalšími tradičními těžaři. Benzín a nafta v Česku proto nejspíše zlevní, ale jen mírně

Americký prezident Joe Biden dnes rozhodl, že Spojené státy počínaje prosincem uvolní 50 milionů barelů ropy ze svých strategických rezerv. Jedná se součást mezinárodně koordinovaného kroku, k němuž se připojí další země, klíčoví světoví čistí dovozci suroviny Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Británie.

Lukáš Kovanda

Jedná se o vyhlášení svého druhu „ropné války“ USA a hlavních světových dovozců ropy kartelu OPEC a jeho spojencům, tedy zejména státům, jako je Saúdská Arábie a Rusko. Rijád, Moskva a další tradiční těžařské mocnosti se totiž v uplynulých týdnech odmítly podvolit tlaku hlavně právě Washingtonu, aby svoji těžbu navýšily.

OPEC a spojenci nyní varují, že na uvolňování strategických rezerv odpoví omezením své těžby, což by tlak na pokles cen ropy vzniklý uvolněním rezerv mohlo částečně či zcela potlačit. Také proto je dopad uvolnění rezerv do cen ropy zatím omezený. Dnes dokonce ropa Brent zdražuje, a to i po oznámení Bílého domu o uvolnění rezerv. Bílý dům současně dnešním krokem riskuje, že si rozezlí Rijád, svého dlouhodobého spojence v blízkovýchodním regionu.

Přiškrcování těžby klíčovými těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem v době celosvětového ekonomického procitání z nejtěžších pandemických můr je hlavním důvodem letošního celoročního zdražování pohonných hmot v ČR. Například benzín Natural 95 od začátku roku zdražil z úrovní pod 28 korunami za litr až na 37,20 koruny za litr v minulém týdnu.

V tomto týdnu však letos zatím prakticky nejviditelněji dalšímu zdražování pohonných hmot v ČR „dochází dech“. Důvodem je i to, že světoví obchodníci s ropou již nějakou dobu spekulovali právě nad tím, že země v čele se Spojenými státy „sáhnou“ do svých strategických rezerv. V USA je letošní zdražování pohonných hmot jedním z důvodů, proč prezidentu Bidenovi znatelně klesá obliba u veřejnosti.

V očekávání uvolňování strategických rezerv ze strany USA a dalších států včera klesla cena ropy Brent až pod 77,60 dolaru za barel, vyplývá z údajů Bloombergu. To je nejnižší úroveň od přelomu letošního září a října. Tehdy se benzín Natural 95 prodával v ČR o zhruba tři koruny na litr levněji než dnes, jelikož jeden jeho litr stál mírně více než 34 korun.

V souvislosti s uvolňováním strategických rezerv lze tedy očekávat první trvalejší pokles cen pohonných hmot v ČR v letošním roce. Ten ovšem bude tlumit momentálně citelně oslabující česká měna. Dnes koruna oslabuje vůči dolaru až takřka k úrovni kursu 22,68, což znamená, že je nejslabší za poslední více než rok, od 5. listopadu 2020.

Za posledních čtrnáct dní koruna vůči dolaru ztratila znatelná takřka čtyři procenta. Před dvěma týdny se totiž dolar prodával i za méně než 21,80 koruny. Toto oslabení koruny čerpací stanice teprve ještě promítnou do cen pohonných hmot, takže ty v příštích dvou týdnech zlevní jen poměrně mírně. Pokud OPEC a spojenci odpoví na uvolňování z rezerv omezením těžby dostatečně rychle, k výraznějšímu poklesu cen pohonných v ČR nakonec nemusí dojít vůbec.

Strategické ropné rezervy Spojených států, největší na světě, ke dni 12. listopadu 2021 čítaly 606,1 milionu barelů. K uvolnění rezerv Spojenými státy se už konkrétním činem přidala třeba Indie, která dnes rozhodla o uvolnění pěti milionů barelů.

Kroky Spojených států a další zemí uvolňující své rezervy představují největší samostatně koordinované uvolňování ropných rezerv dějin, jelikož předchozí velké koordinované operace tohoto typu měly v gesci nadnárodní instituce typu Mezinárodní energetické agentury. Ta třeba v roce 2011 organizovala dosud poslední velké koordinované uvolnění rezerv, v objemu 60 milionů barelů, a to v souvislosti s tehdy propukající občanskou válkou v Libyi.

Alexandr Gonda

Rozsah uvolnění rezerv je výmluvný stejně jako přirovnání s historickým precedentem, který kdysi bezprostředně předcházel válce. Otázkou je, zda-li tentokrát nedojde dech spíše hospodářsky živořícím západním ekonomikám, které covidová opatření zle dusí. Zprávy ze světa jednoznačně potvrzují, že navzdory relativně vysokým procentům vakcinace obyvatelstva Evropy tato patří k epidemiologicky nejpostiženějším v porovnání například i s africkým kontinentem, kde naopak míra proočkovanosti je vesměs mizivá. Stejně tak míra drakoničnosti proticovidových opatření se právě na Západě spíše stupňuje a výsledek? Zhoršující se ekonomická, společenská a dokonce i epidemiologická situace. To není dobrá výchozí pozice pro jakoukoli válku, obchodní nevyjímaje.

Jindřich Kadavý

Už byl čas přitlačit ropné šejky a jejich ruské spoluvyděrače trochu ke zdi. Zároveň jde o zajímavou odpověď těm, kteří se vysmívají údajné “slabosti“ prezidenta Bidena a nesmyslně adorují povrchní silácká, ale nakonec veskrze planá gesta bývalého prezidenta Trumpa. S totalitáři ještě nikdo po dobrém nic nezmohl!

Milan Šáda

Tak zásoby a rezervy jsou asi dobrá věc. Jenže, kdo bude dřív na suchu? Ten, komu to doma teče ze země a nebo ten, kdo si to zakopává na zahradě do foroty? Navíc ty Arabáši nebo i Rusáci maj doma ze zlata i záchodový prkýnka, co tak občas čtu. Ty asi vydržej i chvíli bez peněz, bych řekl. Biden je starej chlap, pochybuju, že si ustojí nějaký větší otřesy, nemá na to.