EKONOMIKA

Blíží se ruská invaze na Ukrajinu? Dodávky plynu opět klesají

Ceny zemního plynu v EU dnes citelně rostou třetí den v řadě. Při začátku včerejšího obchodování stouply takřka o deset procent na 88 eur za megawatthodinu. Důvodem zdražení je další omezení ruských dodávek.

Lukáš Kovanda

Dnes jako včera teče výrazně méně plynu, než je běžné, přes slovenskou kompresorovou stanici Veľké Kapušany. Místo obvyklé úrovně oscilující kolem úrovně 850 gigawatthodin plynu denně, teče stanicí aktuálně ani ne 300 gigawatthodin. To znamená, že ruské dodávky příslušným plynovodem, vedoucím přes Ukrajinu, jsou na necelé třetině běžného stavu. Již delší dobu navíc zůstávají zcela přerušené dodávky plynovodem Jamal, vedoucím před Bělorusko a Polsko. Německá kompresorová stanice Mallnow, jež představuje jeho vyústění, registruje nulové dodávky plynu soustavně už od 21. prosince loňského roku.

Ceny zemního plynu v EU loni mezi svátky klesaly, neboť přechodnou úlevu zajistila flotila tankerů přepravující do Evropy zkapalněný zemní plyn z USA. To je však jen dočasné řešení. Situaci nyní výhledově zhoršuje rozhodnutí Indonésie omezit svůj vývoz termálního uhlí. To vede v zemích typu Číny k růstu poptávky po náhražce v podobě právě zkapalněného plynu. Americké nebo katarské tankery tak v nadcházející době zase zřejmě plyn budou zavážet spíše do Asie než do Evropy, neboť už loni Čína a další asijské země státy EU přeplácely. Zkapalněný plyn si tak zajišťovaly pro sebe, na úkor EU, která tudíž zůstala více odkázána na ruské dodávky, v této topné sezóně tak nebývale vrtkavé.

Rusko sice plní své dlouhodobé kontrakty, ovšem ty mají uzavřeny jen některé země EU. Krátkodobé dodávky, jež mají vykrývat přechodně zesílenou potřebu plynu v EU, jsou v posledních měsících ze strany Ruska omezenější, než bývá zvykem, což plyne právě i z citovaných údajů z kompresorových stanic Mallnow či Veľké Kapušany.

Renomovaný americký historik Niall Ferguson, jenž dříve působil na Harvardu a nyní na Stanfordu, o víkendu ve svém rozsáhlejším textu, jejž zveřejnila agentura Bloomberg, uvedl, že rusko-ukrajinská válka je na spadnutí. Ferguson vychází z loňských slov ruského prezidenta Vladimira Putina, který se vyjádřil v tom smyslu, že nezávislost Ukrajiny představuje neudržitelnou historickou anomálii. Spíše než Stalinem se podle Fergusona touží Putin inspirovat Petrem I. Velikým. Místo znovuvybudování Sovětského svazu jej prý oslovuje třeba triumf Petra Velikého v bitvě u Poltavy roku 1709, na dnešním ukrajinském území.

Mezinárodní podmínky jsou ruské invazi na Ukrajinu podle Fergusona nebývale nakloněny. Rusko je v poměrně dobré ekonomické kondici. S 260 miliardami dolarů devizových rezerv a s dluhem nižším, než má kterákoli země EU včetně předpandemického premianta Estonska, prý Rusko od invaze neodradí ani hrozba dále stupňovaných ekonomických sankcí Západu. 

Rusku nahrává rozpolcenost Západu, který po odchodu Angely Merkelové z pozice německé kancléřky a při zatím poměrně nepřesvědčivých výkonech amerického prezidenta Joea Bidena nemá žádného globálně skutečně autoritativního lídra. EU je navíc zmítána nezvládnutou zelenou transformací, jejíž překotnost zvyšuje evropskou závislost na ruské energetice, zejména právě plynu, čímž upevňuje geopolitickou pozici Ruska.
 

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Alexandr Gonda

Fergusonův článek na Bloombergu jsem četl, ale nejedná se o žádnou hlubší geostrategickou analýzu. Je to spíš jenom taková spekulativní úvaha. I když se politika řídí svými pravidly, tak nakonec zjistíme, že vše lze povětšinou redukovat na otázku zisků a ztrát. Krátce řečeno, není vůbec jisté, jestli by se Ruské federaci případná rozsáhlejší invaze na Ukrajinu vůbec vyplatila. Samy vojenské operace bývají značně nákladnou záležitostí a k tomu je třeba navíc připočítat i prosazení a udržení alespoň základního pořádku na daném území. Ruští stratégové při svém plánování určitě berou v potaz i vizi dlouhodobého chaosu a neustálého napětí v podobě guerillového odboje, který lze v tomto případě předpokládat. Navíc nezapomínejme na případné politicko-ekonomické sankce, které by Ruskou federaci byly pravděpodobně uvaleny. Postihlo by to projekt Nord Stream 2, největší ruskou banku Sberbank, export, Rusku by byl zamezen přístup do systému mezinárodního platebního styku SWIFT atd. Z uvedených důvodů nepovažuji invazi Ruské federace na Ukrajinu za pravděpodobnou, čímž samozřejmě nevylučuji menší ozbrojené provokace, které ovšem nepřekročí jistou kritickou hranici.

Jindřich Kadavý

Každému musí být zřejmé, že Rusko je světovou hrozbou číslo jedna. Tady není místo na nějaké jemnocity. Jestli Putina a jeho pohůnky nevykážeme do patřičných mezí, budou se dál roztahovat, protože jejich mocenské choutky neznají žádné hranice. Když včas a rázně nezakročíme, nakonec se probudíme jako 21. srpna 1968 a po pražských ulicích budou jezdit ruské tanky. Držím Ukrajincům palce a doufám, že Západ bude mít konečně odvahu se jich zastat nejen slovy, ale i zbraněmi. Kdyby byla Ukrajina už dávno v NATO, Kreml by si svoje drzé provokace nedovolil, protože by dobře věděl, že bude čelit tvrdé odpovědi ze strany civilizovaných zemí a hlavně USA. Doufám, že premiér Fiala pošle na východ naše vojáky, aby bojovali za demokracii. Obranou Ukrajiny totiž bráníme i sebe.

Karin Léblová

Modlím se, aby k žádné válce nedošlo. Ve válce totiž umírají lidé i děti. Nejsem naivní a vím, že politika dokáže být bezcitná a často se neohlíží na životy. Ale někde ve skrytu duše jsem doufala, že se ve 21. století poučíme a dokážeme neshody řešit dialogem a porozuměním a že si uvědomíme, že je důležitější být než mít. Snad je ještě čas, aby se všichni sešli a promluvili si o tom. Odpuste, nedokážu chladně mluvit o takových věcech, jako jsou smrt, utrpení a zkáza. Chlapi to asi tak neberou. Možná by vše vypadalo jinak, kdyby v politice bylo více žen.