EKONOMIKA

Brněnský byt již stojí stejně, jako stál pražský před pandemií

Brněnské starší byty dosáhly stejné prodejní ceny, jakou měl pražský byt těsně před vypuknutím pandemie. V loňském 4. čtvrtletí stouply meziročně v celé ČR ceny prodávaných starších bytů o 19 procent na 46.119 korun za metr čtvereční.

V Brně se starší byty poprvé prodávají za více než 87.500 korun za metr čtvereční. Cena rodinných domů v Jihomoravském kraji přitom klesla na zhruba 43.000 korun za metr čtvereční. Brněnské nájmy mezičtvrtletně klesly na 244 korun za metr čtvereční.

V Praze se s průměrná prodejní cena za metr čtvereční pohybuje na hranici 112.000 korun. Proti 3. čtvrtletí jde o pokles v řádu stokorun. Podle vyjádření EHS se byty určené pro profesionální investory do veřejné nabídky dostávají stále méně. Jejich ceny jsou v Praze výrazně nad uvedenou hranicí.

Nájmy v Praze vystoupaly na maximum od vypuknutí koronavirové krize. Průměrný metr čtvereční bytu se pronajímá za 279 korun. Růst je podle EHS plošný a tlačí ho především inflace.

"Trh se začíná dělit na nabídku pro běžné domácnosti s jasným finančním limitem a nabídku pro investory, kteří nemají problém za dané situace přeplácet,“ uvedl Hendrik Meyer, šéf EHS i realitní služby Bezrealitky. Jde podle něj o ukázku nové reality trhu, která bude provázet celý letošní rok. "Investoři skupující byty s větší rychlostí a v ještě větších objemech, zejména u novostaveb nebo generálně rekonstruovaných bytových domů," dodal.

Cena pražských rodinných domů se mezičtvrtletním poklesem o 16,9 procenta vrátila do obvyklé cenové hladiny kolem 88.500 korun za metr čtvereční.

Podle EHS i ceny ve Středočeském kraji momentálně naráží na finanční možnosti domácností. Méně dostupné hypotéky a rostoucí ceny materiálů a stavebních prací přinesly propad středočeských cen jak v případě rodinných domů na asi 56.000 korun za metr čtvereční, tak bytů s poklesem o 2,86 procenta na 68.000 za metr čtvereční.

V Krkonoších se podle EHS cenový růst rezortního bydlení přelévá i na běžné byty, které mohou mít rekreační využití. Průměrná cena bytů v Královéhradeckém kraji se s 78.500 Kč za metr čtvereční po Praze a Brně stala třetí nejvyšší v republice.

ČTK | byznysvcesku.cz

 

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se zklamaný

Bydlel jsem dlouhé roky v jednom z našich takto cenově “atraktivních“ měst. Narodil jsem se v něm, vyrostl tam, chodil do škol a zažíval své první lásky i svého prvního potomka. Druhé dítě už bylo důvodem se odstěhovat. Mám silný dojem, že velká města ve své stávající podobě jsou uzpůsobena pro zvláštní komunitu lidí, kterým je tam dobře a kteří by nikde jinde ani žít neuměli. Asi je to tak správně. Já zase postupně neuměl žít s nimi v jejich světě, kde malé dítě překáží jejich psům, elektrokoloběžkám a hlavně pocitu, že život se odehrává mezi hospodou, kavárnou, kinem a fitness centrem. Nakonec jsem se s rodinou přestěhoval, jenže vzápětí rozvedl, žena s dětmi na venkově zůstala a já se do města vrátil. Bylo to tak pohodlnější hlavně s ohledem na práci. Dodnes mám v sobě ale takový otazník, jestli bych rodinu přece jen neudržel, kdybych nemusel v tom zvláštním městském světě vydělávat celé ty roky ony velké peníze, které tam nakonec člověk stejně nechá za to, aby tam mohl bydlet.

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr . Cítí se v pohodě

Chvíli jsem měl pocit, že lidé během lockdownů jakoby prohlédli. Že přišli na to, že velké město je hlavně velké pozlátko, ze kterého jeho běžný obyvatel má asi tolik jako sluha ze zámku, na němž smí sloužit. Dokonce nějaké ty nákupy venkovských nemovitostí jakoby to potvrzovaly. Jenže pak zvítězila nejspíš pohodlnost. Ten hlavní motor lidstva, veškerého pokroku a rozvoje, katalyzátor, který dává městům růst a venkovu a tím myslím i malá městečka jako je to naše, scházet na úbytě. Ale třeba se mýlím, chtěl bych se mýlit. Několik o generaci mladších známých se teď z velkých měst vrátilo sem k nám, do malých měst a zapomenutých vesnic a nebylo to jen na víkend.

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik . Cítí se zklamaný

Glosoval jsem tento problém už několikrát. Je třeba podpořit programy rozvoje venkova, investovat prostředky do zlepšení dopravní dostupnosti, vzdělávacích a pracovních příležitostí. V opačném případě si zaděláváme na další a další budoucí vyloučené lokality, kde lidé budou volit stejně katastrofálně jako často již dnes a rozdíl oproti bohatým, kulturně a sociálně vyspělým metropolím se bude jen prohlubovat. Evropská unie připravila bezpočet dotačních projektů, které mají potenciál vyrovnat rozdíly ve zdravotnictví, vzdělávání i příjmech. Zbývá jen dát hlas těm odpovědným politikům, kteří nás nestahují do východních bažin putinovského samoděržaví, ale směrem právě opačným.

Nikola Spurná
30 let, prodavačka . Cítí se znechucený

Nevím, co na tom ty lidi maj, bydlet ve městě, kde vám pod nosem projede za hodinu víc aut než tady u nás za celej rok. Fakt to nechápu. Sestřenice v Brně bydlí a mě by tam nedostali ani za zlatý prase. Všude jsou lidi, hluk, stres. O Praze vůbec nemluvím. Tam jezdíme jednou dvakrát do roka na nákupy a po pár hodinách má pocit, že bych se potřebovala jít na chvíli nadechnout někam sem k nám, abych ty nákupy vůbec zvládla dokončit. Je fakt, že ten výběr tam je a ceny kolikrát taky jsou daleko lepší. Ale za tuhle cenu? To si tam radši zajedu.