EKONOMIKA

Burzovní úterý: Akciové trhy dále oslabují, kde naleznou své dno?

Americké trhy navázaly na vývoj z posledních týdnů a dále prohloubily své letošní ztráty. V mírném záporu skončily i evropské akcie. Po delší době vzrostla cena zlata.

Patrik Kudláček

Benchmark amerického akciového trhu index S&P 500 v minulém týdnu stáhly dolů hospodářské výsledky maloobchodních prodejců jako jsou společnosti Target (propad o 25 %), Walmart (propad o 12 %), Lowe’s a Home Depot. Zdá se, že se projevují obavy spotřebitelů z ekonomické nejistoty, neboť společnostem klesly příjmy z prodeje tzv. diskrečních – volitelných – položek jako jsou televizory a další spotřební elektronika. Na druhé straně podnikům rostou ceny vstupů – rostou jim náklady, které se plně neprojevují do koncových cen produktů, což dále snižuje zisky společností. 

Během pátečního obchodního dne se pak index S&P 500 dostal dokonce o 20,9 % níže, než činí jeho lednové maximum. Za celý týden pak index pětiset nejvýznamnějších amerických společností odepsal 2,78 %, přičemž od začátku roku je v téměř 19% záporu. Technologický index Nasdaq 100 si pak vedl ještě hůře, když v minulém týdnu oslabil o 3,75 % a od začátku roku už klesl o 28,28 %. 

Evropské akcie pak v minulém týdnu skončily rovněž kompletně v záporu i když ne tak významném – většinově odepsaly maximálně 0,5 %. To však nemění nic na faktu, že jsou všechny významné evropské akciové benchmarky s výjimkou toho britského letos ve více než 12% záporu. Současná situace samozřejmě akciové investory netěší. V takových chvílích je však třeba nepanikařit a myslet na fakt, že byste měli na akciovém trhu investovat především dlouhodobě. Podobné výkyvy cen zkrátka k akciovému trhu patří, z dlouhodobého hlediska však hrají důležitou roli inovace a zvyšování produktivity práce, které obecně pohánějí hospodářský růst a navzdory občasným propadům posouvají akciové trhy vzhůru. 

Cena zlata po 5 týdnech poprvé vzrostla 

Zlato navzdory vysoce inflačnímu prostředí v posledních týdnech nepotvrzovalo svou dlouhodobou nálepku zajištění proti inflaci, naopak jeho cena dlouhodobě klesala. Až v minulém týdnu se žlutému kovu podařilo tento trend zastavit, když vykázal cca 2% růst ceny o 34 dolarů na cenu 1 845 dolarů za unci

Proti zlatu v posledních měsících působí zejména dva makroekonomické faktory. V prvé řadě se jedná o relativní posilování dolaru vůči dalším velkým měnám. Americká měna se v minulých dnech stala vůči koši dalších hlavních měn vůbec nejsilnější od roku 2000, než přišlo její částečné oslabení během čtvrtka a pátka. Rovněž negativně pak zlato reaguje na růst výnosu desetiletých amerických státních dluhopisů, který však v minulém týdnu klesl na 2,79 % z maxim tohoto měsíce, která činila 3,2 %. 

Ing. Patrik Kudláček je aktivním investorem a novinářem. Působí rovněž jako manažer ve společnosti Invest & Property Consulting, a.s.