Zájem o rezidenční nemovitosti v České republice neustále stoupá, jejich ceny rostou v rámci celé Evropské unie rychleji pouze v Maďarsku. S touto skutečností navzdory očekávání mnohých neudělala nic ani covidová krize, neboť došlo k odlivu zahraničních pracovních sil, což zpomalilo již tak nedostatečnou bytovou výstavbu, současně lidé začali v souvislosti s nastoupeným trendem home office klást větší důraz na vlastní bydlení a soukromí, a to nejlépe stranou nejhustěji obydlených částí měst. 

 

Již koncem 90. let se v Česku probudil na Západě dobře známý trend suburbanizace – stěhování obyvatel za okraj velkých měst, do dopravně dostupného zázemí. Řadu let měl tento proces podobu živelné dekoncentrace, vznikaly urbanisticky nekvalitní nově osídlené oblasti bez občanské vybavenosti, bez vazby na historickou sídelní strukturu, v kolizi se životním prostředím i původním obyvatelstvem v sousedství. V poslední době lidé začali při volbě místa pro život brát více ohled na stávající prostorové vztahy a komplexitu funkcí sídel v zázemí metropolí. Výhoda těchto „edge cities“ spočívá v perfektní dopravní dostupnosti do metropole, současně však v jejich nižší závislosti a dostatečné vybavenosti službami. 

 

Pořízení nového komfortního bydlení v Praze je v současné době finančně nedosažitelné i pro střední třídu. Navíc často neposkytuje dostatek soukromí a dostupnost přírody. Preference se proto logicky stáčí k dopravně dostupnému okolí Prahy. Velmi atraktivní lokalitou pro bydlení se v kontextu výše popsaného stává sedmdesátitisícové Kladno, které se úspěšně zbavilo průmyslově budovatelského stigmatu komunistické minulosti a sociálních problémů souvisejících s ukončením těžby uhlí v okolí a radikálním útlumem průmyslu.

 

Stává se skutečně z Kladna dobrá adresa? Zeptali jsme se přímo na magistrátu, jak se zde poměry vyvíjejí.   

 

Podle veřejné ankety se v bezpečnostním ohrožení cítí pouhá 3 % respondentů. Občané jsou velmi spokojeni s plošnými bezpečnostními opatřeními ve městě. Město se velmi aktivně věnuje komunitním a vzdělávacím aktivitám. 

 

Kladno se za poslední desetiletí změnilo z šedého průmyslového města v přívětivé město zeleně a sportu. Jeho zásadní devizou jsou příměstské lesy, sportovní areály a mnohá další sportoviště, která nabízejí nejen Kladeňákům aktivní trávení volného času,“ říká Byznysu v Česku Lenka Růžková, vedoucí oddělení tiskového, vztahů s veřejností a kultury kladenského magistrátu. 

 

K tomu má město skvělé podmínky. Věděli jste, že plná třetina jeho rozlohy je tvořena lesy

 

Magistrát se dále chlubí rozvojem kultury, mnoha turistických a volnočasových cílů. Město má dobrou dopravní dostupnost (do Prahy v řádu nejvýše desítek minut), která se ještě zlepší vybudováním rychlodráhy přes ruzyňské letiště. 

 

„Díky výstavbě rodinných domů svůj rozvoj zažívají i menší kladenské městské části jako jsou Dubí, Vrapice, ale i Švermov. Noví obyvatelé přinášejí do lokalit i požadavky na nové a lepší služby, což pomáhá zlepšit občanskou vybavenost těchto čtvrtí,“ pokračuje Lenka Růžková, přičemž dále hovoří o snaze města v nově dosídlovaných čtvrtích investovat do dopravní i technické infrastruktury a trvalého zlepšování veřejných prostranství. 

 

Právě tyto okrajovější části města obklopené zelení, s takřka venkovskou atmosférou, přesto dostupnou občanskou vybaveností a skvělou dopravní dostupností se stávají dobrou adresou a skvělou alternativou k finančně náročnějšímu, mnohdy srovnatelně dostupnému, a přitom často daleko méně kvalitnímu bydlení na pražských periferiích či v živelně se rozrostlých satelitech kolem Prahy. Obzvlášť v době, kdy spolu s finančním hlediskem hrají čím dál významnější roli požadavky na klid a soukromí před ušetřenými jednotkami minut při cestě do zaměstnání.