EKONOMIKA

Částečně pracovat z domova umožňovaly loni tři pětiny podniků. Zůstane to už tak i po pandemii?

Více umožňovaly práci z domova velké podniky, mezi malými podniky tuto možnost nabízela asi polovina. Mezi obory jsou velké rozdíly, nejčastěji nechávali své zaměstnance na home office firmy, které působí v informačních technologiích.

V době před epidemií umožňovalo zaměstnancům pracovat alespoň někdy z domova 54 procent podniků s deseti a více zaměstnanci. Možnost home office se podle statistiků významně liší v závislosti na velikosti společností. Práci z domova loni v době nouzových stavů a vládních restrikcí umožňovalo 96 procent velkých podniků s více než 250 zaměstnanci, 84 procent středně velkých podniků a 53 procent malých firem s deseti až 49 zaměstnanci.

Dalším faktorem je odvětví. Nejčastěji mohli z domova pracovat zaměstnanci z IT. Dalšími byly audiovizuální sektor, tedy televizní a rozhlasové vysílání, vydavatelské činnosti a cestovní agentury a kanceláře a také telekomunikační činnosti. Do režimu home office byla převedena i část administrativních prací ve výrobě. Naopak nejméně častá je práce z domova ve stravování a pohostinství, v maloobchodě a v ubytování, tedy převážně u profesí, které vykonávat z domova ani nelze.

"Jedna věc je, kolik podniků práci z domova svým zaměstnancům umožňuje, věc druhá je, kolik zaměstnanců může skutečně práci z domova vykonávat," podotkli statistici. Podle ČSÚ pracovalo době pandemie z domova 12 procent zaměstnanců podniků s deseti a více zaměstnanci. Nejvíce zaměstnanců na home office, asi pětina, byla ve velkých podnicích s 250 a více zaměstnanci. Nejčastěji využívali práci na dálku zaměstnanci telekomunikačních činností, dále zaměstnanci médií nebo zaměstnanci z IT. Naopak nejméně zaměstnanců, kteří pracovali z domova, bylo ve stravování a pohostinství, dále pak v textilním, kožedělném a obuvnickém průmyslu nebo v ubytování, uvedl ČSÚ.

Aby bylo možné pracovat s firemními aplikacemi nebo daty, umožňuje řada firem svým zaměstnancům vzdálený přístup přes internet. Mohou se tak prakticky odkudkoli přes internet nebo například přes zabezpečenou VPN síť dostat ke svému pracovnímu e-mailu, ale i k dokumentům či pracovním souborům a k aplikacím firmy nebo informačním systémům. Umožnit zaměstnancům vzdálený přístup přes internet k jejich pracovnímu e-mailu je nejobvyklejší možností, které podniky v ČR svým zaměstnancům nabízejí. Vzdálený přístup na e-mail nabízí dlouhodobě většina podniků. Loni to bylo 70 procent podniků v ČR, v roce 2016 jich bylo 64 procent a před deseti lety zhruba polovina.

Téměř dvě třetiny firem zaměstnancům dále umožňují například přístup z domova k datům, které mají uložené na pracovních discích ve firemních počítačích přes VPN síť. Dostat se díky VPN i do aplikací nebo informačních systémů, tedy například na intranet, do účetnictví či do objednávkového systému firmy umožňuje 62 procent podniků.

Nezbytné se staly také komunikační platformy, například Skype, MS Teams, Google Meet či Zoom. Využila je loni polovina podniků v Česku. Celkový údaj ale podle statistiků značně ovlivňuje velký počet malých firem v Česku, které komunikační platformy využívají relativně málo. Téměř pětina podniků s deseti a více zaměstnanci uvedla, že on-line komunikační platformy začala využívat až v roce 2020 v souvislosti s pandemií covid-19.

ČTK | byznysvcesku.cz

Michal Babinec
46 let, byznysmen

Práce z domu má dva rozměry. Jedním je ochota a jakési mentální rozpoložení zaměstnavatele uznat, že to jde i jinak než, že „na lidi musí bejt přísnost“. Znamená to dát jim důvěru, že když využijí pohodlí domova, nezneužijí to zároveň k jakémusi nežádoucímu rozvolnění, což tak nějak stále někteří manažeři zejména ze starší školy automaticky předpokládají. Konec konců jde o výsledek a tím je odvedená práce a nikoli nástěnka v kanceláři a nebo utažená kravata pod krkem při poradě. Druhým rozměrem pak je, jestli je to fakticky možné. U zedníka je věc asi jasná, u zmíněných IT zaměstnanců do značné míry také a pak tu zbývá pomyslná šedá zóna uprostřed, kde platí jednou tak, podruhé naopak. Jedna věc je trendy směr a druhá konkrétní praxe. Mám pocit, že například taková distanční výuka se navzdory všem pozitivům jednoduše neosvědčila, co vím. Rozhodně bych se přimlouval za maximální smluvní volnost

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy

Po nástupech do práce v devět, deset, pružný pracovní době a případně placenejch erotickejch hrátkách typu team building apod. maj kancelářský krysy novej trend, do práce už ani nechodit, krom těch firemních večírků teda. Do prčic, já sem asi fakt měl poslechnout fotra a svoji učitelku na základce a líp se učit! No nic, aby někomu ta idylka zase brzo neskončila.

Erik Hrachovec
27 let, vedoucí oddělení datové analýzy

Práce z domu je trend, který jen těžko půjde zvrátit. Jistě, ne každý má profesi, která to umožňuje, ale za jisté bych považoval to, že těch míst bude přibývat. O tom je koneckonců i celá ta někdy kritizovaná digitalizace. Jde o to usnadnit si práci, život, zpříjemnit si je, snížit náklady, zvýšit efektivitu. Tohle každý soudný člověk musí chtít. Řeči o tom, že to má svá negativa, samy pominou. Už dnes, kdo může, bude raději dělat od počítače, z domu. Bez digitalizace se dále nepohneme a práce z domu je jen jedna z mnoha výhod. Jsem rád, že to nová vláda jasně uvedla ve svém prohlášení.