Jana Brabcová, jednatelka firmy Grafia, která pořádala veletrh práce Klíč k příležitostem v Plzni uvedla: "Dokonce mám od některých podniků hlášeno, že se vysokoškoláci ptali, zda podle zákoníku práce musí opravdu chodit do práce. Jestli zákoník neumožňuje, aby zůstávali na home office nastálo," uvedla Brabcová. Mezi těmito extrémními póly skupin pracovníků, kteří si oblíbili práci doma, a těmi, kteří ji nezvládají, je podle Brabcové široká šedá zóna. "Personalisté teď říkají, že potřebují více teambuildingy (společné aktivity ke zlepšení vztahů), fyzicky se s lidmi vidět. Tvrdí: oni se nám odcizili, zpomalili a chtějí být doma v teplákách. Snaží se je teď rozpohybovat a zrychlit," řekla.

Zaměstnanci, firmy i psychologové dále podle Brabcové častěji než dřív řeší psychické potíže, jako jsou různé úzkostí a deprese z izolace a z přemíry úkolů. Lidé na home office tvrdí, že pracovali více než v běžné době před pandemií. "Smazala se jim hranice mezi doma a prací, a to je velké riziko všech home office. Dále říkají, že nemohou firmě účtovat 12 hodin, které na úkolech pracovali, protože jim je to hloupé a vypadá to, že práci nestíhají," uvedla. U části lidí vedla podle Brabcové práce z domova k prokrastinaci, tedy k odkládání povinností a úkolů, i k vyčerpání.

Personalisté po dvou virtuálních veletrzích kvitovali, že se konečně osobně setkali s velkým počtem uchazečů tváří v tvář. Přes 40 vystavovatelů, z nichž bylo 30 firem, stále nejvíce hledá výrobní dělníky a operátory linek, ale také technicko hospodářské pracovníky do služeb a pečovatelství. Menší poptávka byla od firem z automobilového průmyslu a logistiky. Celkem na veletrh přišlo přes 2000 lidí, návštěvnost omezilo odpolední slunečné počasí. "Ukrajinců tu byly menší stovky. S tlumočníky vždy obcházeli stánky firem po skupinkách," řekl Brabcová.

Manažer lomů Kozárovice a Drahenický Málkov Patrik Zeithaml k tématu pracovních návyků uvádí: "Naši dělníci jsou ohodnoceni úkolovou mzdou, nikoli hodinovou, a proto je z podstaty na nich, kolik si chtějí a zvládnou vydělat. Schopný a zkušený štípač a plátkař, který štípe bloky jako Baťa cvičky, si tak může každý měsíc odnést domů mezi 50 a 60 tisíci čistého." Podle manažera však ani takové částky české občany nepřesvědčí, aby v těžkém průmyslu pracovali.

„Skupina lidí, která je teď k dispozici na trhu práce, to prostě dělat nechce,“ říká. Proto více než dvě třetiny zaměstnanců lomů v Kozárovicích a Málkově tvořili Moldavané a Ukrajinci. Ti první se po zimní pauze, která trvá od konce listopadu do začátku března, vrátili. Ti druzí ne. V lomu Kozárovice, který leží u Příbrami ve Středočeském kraji, se ještě podařilo obsadit nejdůležitější pozice rozrůstajícím se týmem českých zaměstnanců, ale v Málkově, jenž se nachází nedaleko Strakonic v jižních Čechách, aktuálně láme žulu pouze jeden štípač ze šesti potřebných.

Firmy tvrdily, že se díky ukrajinským uprchlíkům určitě situace na trhu práce zlepší. V silně průmyslovém Plzeňském kraji je dlouhodobě velmi nízká nezaměstnanost, aktuálně 2,7 procenta a v dubnu má ještě klesnout. "V regionu už nebylo kde 'lovit' a koho hledat. Už máme menší desítky ukrajinských zaměstnanců, zejména na dělnické profese. Mají velmi zodpovědný přístup k práci," řekla Petra Mahdalová, personalistka plzeňské firmy JTEKT, výrobce řízení osobních aut. Hlásí se hlavně ženy, nebojí se práce ve výrobě, a to ani ty s vysokoškolským titulem. Platově jsou na tom dvakrát lépe než na Ukrajině. "Lidé se teď shánějí velice těžko. Opravdu se snažíme zaměstnancům věnovat a nabízet velkou škálu výhod a školení," uvedla Klára Koupšetová z CanPack Stříbro. Výrobce nápojových plechovek už také zaměstnává ukrajinské pracovníky a přijme další.

ČTK | byznysvcesku.cz