EKONOMIKA

Čechům se už nechce pracovat? Dva roky trvající pandemie koronaviru výrazně změnila trh práce

Je to dáno hlavně home office, tedy prací na dálku z domova. Personalisté hlásí, že lidé zpomalili a nechtějí docházet do práce tak často jako dřív. Opačným pólem jsou zaměstnanci, kteří nezvládají organizaci vlastního času, a ti potřebují chodit do práce, aby měli řád.

Jana Brabcová, jednatelka firmy Grafia, která pořádala veletrh práce Klíč k příležitostem v Plzni uvedla: "Dokonce mám od některých podniků hlášeno, že se vysokoškoláci ptali, zda podle zákoníku práce musí opravdu chodit do práce. Jestli zákoník neumožňuje, aby zůstávali na home office nastálo," uvedla Brabcová. Mezi těmito extrémními póly skupin pracovníků, kteří si oblíbili práci doma, a těmi, kteří ji nezvládají, je podle Brabcové široká šedá zóna. "Personalisté teď říkají, že potřebují více teambuildingy (společné aktivity ke zlepšení vztahů), fyzicky se s lidmi vidět. Tvrdí: oni se nám odcizili, zpomalili a chtějí být doma v teplákách. Snaží se je teď rozpohybovat a zrychlit," řekla.

Zaměstnanci, firmy i psychologové dále podle Brabcové častěji než dřív řeší psychické potíže, jako jsou různé úzkostí a deprese z izolace a z přemíry úkolů. Lidé na home office tvrdí, že pracovali více než v běžné době před pandemií. "Smazala se jim hranice mezi doma a prací, a to je velké riziko všech home office. Dále říkají, že nemohou firmě účtovat 12 hodin, které na úkolech pracovali, protože jim je to hloupé a vypadá to, že práci nestíhají," uvedla. U části lidí vedla podle Brabcové práce z domova k prokrastinaci, tedy k odkládání povinností a úkolů, i k vyčerpání.

Personalisté po dvou virtuálních veletrzích kvitovali, že se konečně osobně setkali s velkým počtem uchazečů tváří v tvář. Přes 40 vystavovatelů, z nichž bylo 30 firem, stále nejvíce hledá výrobní dělníky a operátory linek, ale také technicko hospodářské pracovníky do služeb a pečovatelství. Menší poptávka byla od firem z automobilového průmyslu a logistiky. Celkem na veletrh přišlo přes 2000 lidí, návštěvnost omezilo odpolední slunečné počasí. "Ukrajinců tu byly menší stovky. S tlumočníky vždy obcházeli stánky firem po skupinkách," řekl Brabcová.

Manažer lomů Kozárovice a Drahenický Málkov Patrik Zeithaml k tématu pracovních návyků uvádí: "Naši dělníci jsou ohodnoceni úkolovou mzdou, nikoli hodinovou, a proto je z podstaty na nich, kolik si chtějí a zvládnou vydělat. Schopný a zkušený štípač a plátkař, který štípe bloky jako Baťa cvičky, si tak může každý měsíc odnést domů mezi 50 a 60 tisíci čistého." Podle manažera však ani takové částky české občany nepřesvědčí, aby v těžkém průmyslu pracovali.

„Skupina lidí, která je teď k dispozici na trhu práce, to prostě dělat nechce,“ říká. Proto více než dvě třetiny zaměstnanců lomů v Kozárovicích a Málkově tvořili Moldavané a Ukrajinci. Ti první se po zimní pauze, která trvá od konce listopadu do začátku března, vrátili. Ti druzí ne. V lomu Kozárovice, který leží u Příbrami ve Středočeském kraji, se ještě podařilo obsadit nejdůležitější pozice rozrůstajícím se týmem českých zaměstnanců, ale v Málkově, jenž se nachází nedaleko Strakonic v jižních Čechách, aktuálně láme žulu pouze jeden štípač ze šesti potřebných.

Firmy tvrdily, že se díky ukrajinským uprchlíkům určitě situace na trhu práce zlepší. V silně průmyslovém Plzeňském kraji je dlouhodobě velmi nízká nezaměstnanost, aktuálně 2,7 procenta a v dubnu má ještě klesnout. "V regionu už nebylo kde 'lovit' a koho hledat. Už máme menší desítky ukrajinských zaměstnanců, zejména na dělnické profese. Mají velmi zodpovědný přístup k práci," řekla Petra Mahdalová, personalistka plzeňské firmy JTEKT, výrobce řízení osobních aut. Hlásí se hlavně ženy, nebojí se práce ve výrobě, a to ani ty s vysokoškolským titulem. Platově jsou na tom dvakrát lépe než na Ukrajině. "Lidé se teď shánějí velice těžko. Opravdu se snažíme zaměstnancům věnovat a nabízet velkou škálu výhod a školení," uvedla Klára Koupšetová z CanPack Stříbro. Výrobce nápojových plechovek už také zaměstnává ukrajinské pracovníky a přijme další.

ČTK | byznysvcesku.cz

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr . Cítí se zklamaný

Tak ejhle, nejen děti ve školách, ale i dospělí v práci mají problémy. Bodejť by neměli. Tuším, že to byl exprezident Klaus, který přesně toto riziko, tj, odnaučení se pracovním návykům, definoval jako první a ono se skutečně “zadařilo“. Teď odešleme děti i dospělé na další dva roky do péče psychologů, aby se zase spravili a přijali zpátky svá často tak radostně opuštěná břemena? To půjde asi jen stěží. Možná to ale vyřeší, když ne trh, tedy alespoň přirozená daň za hloupost, byť původu jakkoli veřejně, státně organizovaného. Tou bude totiž teď všeobecná drahota a následný všeobecný nedostatek. Říká se, že hlad je nejlepší kuchař a já dodávám i náhončí do práce. Zbytek dokonají možná ti Ukrajinci. Ti totiž na nějaké dávky a sociální programy ze své už desetiletí zbídačelé vlasti opravdu nejsou zvyklí.

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy . Cítí se znechucený

To je zas manažerskej slint tohleto. To snad není možný. Tak jasně, že se lidi nervou kdovíjak do práce, když se teďka akorát krásně ukazuje, že peněz je vlastně dost, že jo?! Jak to, že po tom strašným koronaviru máme najednou miliardy na uprchlíky, na zbraně pro cizí zemi, na zdravotní péči pro lidi, co u nás jaktěživ nenechali ani korunu odvodů nebo daní! Akorát se ukázalo, že ty nahoře uměj peníze najít, když se chce. A my blbci dole na to budem dřít jak o život, aby to pak rozdali někomu cizímu? Kdepak, mě tohle právě přestalo bavit. Já budu teď taky potřebnej, jak jen to půjde!

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se překvapený

Přijde mi to vyjádření paní jednatelky poněkud přitažené za vlasy. Jistě, že se takoví lidé na jednom i druhém pólu mohou vyskytovat a dočasně jich třeba i mírně přibylo, ale takoví existovali vždy a nebyla to ještě personální apokalypsa. Dovětek o šedivé zóně uprostřed je už přiměřenější a předpokládám, že na těchto průměrných zaměstnancích, stojí stále i běžná personalistická práce. Zpomalení lidé v teplákách je pak asi vůbec nejlepší vtip, co jsem za poslední dobu slyšel. Tak je milí šéfové zase rozpohybujte! Jinak si nezasloužíte svůj plat a vaše řeči o nutných teambuildincích jsou přesně z té “teplákové“ kategorie, kterou sami kritizujete.