České servírky či kuchaři si v posledních pěti letech mzdově polepšili skoro nejlépe v EU

České servírky či kuchaři si v posledních pěti letech mzdově polepšili skoro nejlépe v EU

Mzdy v České republice rostly v uplynulých pěti letech jedním z nejrychlejších nominálních temp v Evropské unii, vyplývá z nově zveřejněných dat Eurostatu (zde, viz také tabulka níže). V soukromé sféře ČR vzrostly mzdy mezi lety 2016 a 2020 o více než třetinu, konkrétně o 33,5 procenta. To v celo unijním měřítku stačilo na celkově šesté místo. Přitom průměr za celou EU činí 12,3 procenta. Rychleji mzdy rostly v soukromé sféře rumunské, litevské, maďarské, bulharské a lotyšské.

Co se týče sféry veřejné, v níž jsou platy hrazeny nikoli ze zisku firem či podnikatelů, ale z veřejných rozpočtů, tedy z daní firem a podnikatelů, nárůst byl ještě citelnější. Ve veřejné sféře ČR totiž mezi lety 2016 a 2020 narostly platy nominálně o 46,3 procenta. Rychleji rostly jen ve veřejné sféře Rumunska, Litvy, Bulharska a Maďarska. Za celou EU průměrně přidaly 12,6 procenta.

V Česku tedy růst mezd v soukromé sféře poměrně výrazně, mnohem výrazněji než v EU jako celku, zaostal za růstem platů ve sféře veřejné. Nárůst mezd v soukromé sféře totiž odpovídal pouze 72,4 procenta nárůstu platů ve sféře veřejné. Průměr za celou EU přitom pro tento ukazatel v daném období činil 97,6 procenta.

V pohledu dle jednotlivých profesních skupin (zde) se nejvyššího nárůstu mezd a platů dočkali v uplynulých pěti letech v ČR pracovníci v ubytování a gastronomii (nárůst o 80,6 procenta), ve zdravotnictví a sociálních službách (o 54,4 procenta) a ve školství (o 53,9 procenta).

Nárůst v oboru ubytování a gastronomie souvisí také se zavedením elektronické evidence tržeb koncem roku 2016, která přiměla podnikatele a firmy v daném oboru vyplácet pracovníky „oficiálně“, takže bylo možné dané výdělky lépe statisticky podchytit. Pracovníci v českém segmentu ubytování a gastronomie si tak polepšili pro daný segment dokonce druhým nevýraznějším tempem v celé EU. Rychleji než českým servírkám, kuchařům či číšníkům a dalším pracovníkům oboru rostly v uplynulých pěti letech mzdy už jen jejich litevským protějškům (zde).

Výrazný nárůst platů ve zdravotnictví a školství pak souvisí s poměrně mohutným přidáváním v těchto oborech v režii státu, který si učitele či sestřičky a další pracovníky daných oborů stanovil za svoji prioritu.

Nejméně si v uplynulých pěti letech v ČR polepšili pracovníci ve finančnictví a pojišťovnictví a v těžbě, což jsou jediné dva segmenty, kde narůst nedosáhl ani 25 procent. Pracovníci ve finančnictví a pojišťovnictví ovšem dlouhodobě vykazují vysoce nadprůměrně mzdy, takže vývoj posledních pěti lety znamená prakticky jen to, že pracovníci většiny jiných oborů pouze o něco stáhli jejich stále znatelný mzdový „náskok“.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.