EKONOMIKA

Česko povážlivě táhne dolů čipový hladomor a zdražující ropa. I tak ale růst tuzemské ekonomiky překonal očekávání

Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí překonal očekávání, když vykázal tempo 3,1 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. V předběžném odhadu uváděl úřad číslo 2,8 procenta. Svůj odhad tedy zpřesněním upravil poměrně výrazně nahoru. Stále se však nejedná o definitivní údaj. Každopádně žádných výrazných změn by již doznat neměl.

Lukáš Kovanda

Tempo růstu 3,1 procenta je zhruba o procentní bod vyšší než údaj, s jakým v aktuální prognóze počítá Česká národní banka. Dnešní zpřesněný údaj o růstu ekonomiky ve třetím čtvrtletí tak signalizuje, že tuzemské hospodářství letos expanduje výraznějším tempem než pouze 1,9 procenta, jak prognózuje právě ČNB.  

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí vykázala vyšší než očekávaný růst přesto, že ji rekordním způsobem stahoval dolů propad zahraničního obchodu. Saldo zahraničního obchodu se totiž meziročně propadlo o rekordních více než 102 miliard korun.  

Na vině je zejména propad automobilové výroby, a tedy i příslušného exportu, který souvisí s mezinárodní logistickou krizí, specificky pak zejména s takzvaným čipovým hladomorem. Za dramatickým propadem salda zahraničního obchodu je ale také prudký meziroční nárůst cen ropy na světových trzích. Zatímco loni ve třetím čtvrtletí se průměrná cena pohonných hmot v ČR pohybovala kolem 27,80 koruny za litr, jak vyplývá z údajů CCS, letos ve stejném období roku to bylo o takřka pět korun na litr více. A to navzdory letošnímu snížení spotřební daně z motorové nafty. Česko jako čistý dovozce ropných produktů pochopitelně při růstu světových cen ropy vykazuje za jinak stejných podmínek snížení salda zahraničního obchodu.  

Záporný příspěvek zahraničního obchodu k výkonu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí ovšem více než kompenzovaly kladné příspěvky spotřeby domácností i vlády a také investic. Spotřebu domácností povzbuzovalo letošní takzvané zrušení superhrubé mzdy, tedy de facto snížení daně ze mzdy zaměstnanců, dále pak realizace spotřeby odkládané během pandemických uzavírek a konečně také realizace spotřeby realizované z opatrnostních úspor tvořených z popudu obav z vážného zhoršení ekonomické situace v důsledku pandemie.  

Za celý letošní rok česká ekonomika přidá 2,8 procenta. I ke konci roku ji stahují a budou stahovat dolů překážky mezinárodního obchodu a rovněž další vlna covidové pandemie, která nepříznivě doléhá zejména na sektor služeb, pohostinství a ubytování.  


Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.