EKONOMIKA

Chudák brouk Pytlík: Z hmyzu a brouků se v Japonsku stává velký byznys

Konzumace brouků a hmyzu má v Japonsku dlouhou tradici, ale nyní se trh s nimi rozrůstá. Prodejci jako důvod nejčastěji uvádějí nutriční a ekologické výhody bílkovin v hmyzí formě, napsal zpravodajský server Deutsche Welle.

V mnoha menších městech se běžně dětem prodávají balíčky smažených nebo slazených cvrčků jako svačinka. Nyní ale vznikají společnosti, které rozšiřují hmyzí farmy a marketing svých produktů staví na vysoké nutriční hodnotě a přínosu pro životní prostředí.

Po celém Japonsku se ve specializovaných obchodech prodávají potraviny obsahující cokoli od pavouků po cvrčky, nosatce a cikády. Restaurace pořádají propagační akce s brouky na jídelním lístku.

Gryllus Co. je potravinářská společnost, kterou v roce 2019 založil profesor biologie na univerzitě v Tokušimě Takahito Watanabe s cílem chovat cvrčky a rozvíjet jejich využití coby zdroj potravy.

Společnost uvádí, že její filozofií je vytvořit "novou harmonii", která mimo jiné pomůže vyřešit problém plýtvání bílkovinami a nabídne spotřebitelům zdravé potraviny.

"Cvrčci se v Japonsku jedí již dlouho a my v nich vidíme potenciálně důležitý a užitečný zdroj," řekl Deutsche Welle mluvčí firmy Fumija Aokubu. "Chov cvrčků je šetrný k životnímu prostředí. Vyžaduje velmi málo půdy, vody a surovin, s mnohem vyšším výnosem než u hospodářských zvířat, jako jsou prasata, hovězí dobytek nebo kuřata," dodal.

Watanabe a jeho tým v současné době provádějí výzkum, jehož cílem je určit přesné nutriční hodnoty cvrčků a najít nejlepší způsoby, jak je začlenit do potravin, dodal Aokubu.

Výzkum zatím ukázal, že cvrčci mají vysoký obsah vápníku, hořčíku, zinku, železa, vitamínů a vlákniny. Kromě toho je možné cvrčky zpracovávat do kosmetických a farmaceutických produktů a také na hnojiva.

"V současné době zpracováváme cvrčky na oleje a prášky, které lze použít při vaření, k výrobě sušenek, kari a dalších jídel. Do budoucna plánujeme rozšířit náš výzkum i na další druhy hmyzu," uvedl Aokubu.

Ochutnávky hmyzu v současnosti pořádá například restaurace Take-Noko v Tokiu. "V posledních několika letech jsme zaznamenali opravdu velký nárůst zájmu o hmyz jako potravinu. Lidé chtějí ochutnat něco nového, nezvyklého," řekl Rjota Micuhaši, který v podniku dohlíží na vývoj nových pokrmů.

"Lidé nejvíc znají cvrčky a kobylky, ale prodáváme také hodně bource morušového a pavouků," dodal Micuhaši. On sám má nejraději vosí larvy, které se v horských oblastech středního Japonska tradičně připravují během podzimních měsíců s pastou miso, zázvorem a mletými arašídy.

Přiznává naopak, že ho vůbec nelákají sklípkani hrabaví, které restaurace rovněž skladuje ve spižírně, protože se pavouků bojí. Zákazníci, kteří k nim chodí, jsou podle jeho slov dobrodružnější než většina ostatních - a nijak to nesouvisí s věkem ani pohlavím.

"Nejdůležitější sdělení, které musíme zákazníkům předat, je, že produkty, které nabízíme, jsou skutečně velmi chutné," dodal Micuhaši. "Můžeme lidem opakovat, že jsou levné, ekologické a zdravé, ale pokud se budou bát, že chutnají ohavně, nekoupí si je," uvedl.

Možnosti potravin na bázi hmyzu zkoumají i další japonské společnosti. Pekařství Pasco původně začalo prodávat sady na domácí pečení s moukou z mletých cvrčků a nyní pod značkou Silkfood vyrábí řadu potravin obsahujících bource morušové.

Ve městě Kumamoto na jihu země vzbudil pozornost veřejnosti prodejní automat nabízející předvařený hmyz. Kromě cvrčků si tu lidé mohou koupit například potápníky, kukly hmyzu a nosorožíky. A pro ty, kdo mají rádi sladké, jsou některé produkty obalené v čokoládě.

Zastáncem konzumace hmyzu je také Šoiči Učijama, který vydal řadu kuchařských knih s recepty na takové pokrmy, jako je například hmyzí suši. Lidé by podle něj měli překonat předsudky vůči tomu, co pokládají za jedlé. A je dost možné, že se stoupajícím podílem brouků a hmyzu na japonských jídelníčcích, bude jeho poselství čím dál tím stravitelnější.

ČTK | byznysvcesku.cz

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy

Jsou přežraný. To je celý. Celej vyspělej svět je přežranej. Všude byli, všechno maj, tak zbejvá ještě zkusit pár šíleností, než vyleze z pralesa nějaká nová civilizace a nakope jim, no vlastně už i nám, ty tlustý, zdegenerovaný zadky. Co sem někde čet, tak Japončíky už nebavěj ani ženský, ani sex, motorky, nic. Tam už bych se nedivil vůbec ničemu. Jinak já brouka jedl. Na táboře v osmý třídě jako sázku za krabičku Spart. Není na tom nic hroznýho, akorát jak byl syrovej, tak z něho vytek nějakej hořkej hnus. Opraženej s tou čokoládou to musí bejt mňamka. Škoda, že mě to tenkrát nenapadlo.

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik

Nápad je to skvělý. Líbí se mi i jako jistý druh boje proti předsudkům. Jen trochu nechápu, proč by uvědomělý zákazník měl spoléhat při výběru produktu čistě na chuť nebo zdravotní hlediska, když nedílnou součástí prodeje je dnes apel na enviromentální a lidskoprávní kritéria. V textu není nikde uvedeno, jestli jsou brouci krom zjevné ekologičnosti také například chováni dle Fair Trade standardů. Trochu kontroverzním tématem by v tomto případě mohla být v poslední době už zcela nově reflektovaná práva zvířat, ale předpokládám, že vyspělá japonská demokracie se s případnými námitkami popasovala příkladným způsobem, takže tam bych obavu neměl.

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr

Tak proč ne, zkusit se má všechno, jak praví klasik, že? Jen mám občas tak trochu obavu, abychom časem nejedli podobné delikatesy jaksi z nutnosti. Buďto proto, že nic lepšího nebude skrze nějakou opravdickou bídu k mání a nebo jednoduše kvůli toho, že nám to nějaký náramně veliký dobrák předepíše v rámci svého boje za nějaké vyšší dobro. Nějak se poslední dobou začínám přesvědčovat, že téměř nic už není nemožné a čím větší hloupost, tím větší naděje na úspěch. Úplně to vidím: „Od prvního dubna musí každý jídelní lístek v restauraci, závodní a nebo školní jídelně obsahovat nejméně třicet procent pokrmů z bezobratlých. Porušení se trestá deseti milionovou pokutou…“ Vydá to nejspíše Ministerstvo zdravotnictví a kontrolovat to bude hygiena. Sci-Fi? Neřekl bych.