EKONOMIKA

Čipový a hořčíkový hladomor mohou srazit letošní růst české ekonomiky pod úroveň tří procent

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podala výkon, jenž zaostal za většinou očekávání. Nedá se však říci, že by vzhledem k očekávání zcela „pohořela“.

Lukáš Kovanda

Podle prvního předběžného odhadu, jejž dnes zveřejnil ČSÚ, přidala meziročně 2,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s růstem 3,2 procenta, někteří však předpokládali expanzi jen mírně nad úrovní jednoho procenta.  

Českou ekonomiku táhla vzhůru v prvé řadě spotřeba domácností a pak také investice. Růst podpořily i vládní výdaje. Naopak dolů tuzemské hospodářství stahoval zahraniční obchod. Pokles zahraniční poptávky po českém vývozu se promítl do výkonu ekonomiky výrazně nepříznivě.  

V popsaném vývoji se odráží příznivý dopad popandemického otevření ekonomiky na spotřebu domácností. Tu kromě otevření obchodů a ukončení dalších pandemických restrikcí podpořilo také zrušení superhrubé mzdy, tedy snížení daně z mezd zaměstnanců, které milionům lidí v ČR nechává v kapse více peněz k vlastní spotřebě. Někteří lidé se rovněž snaží uspíšit své nákupy, neboť se obávají výrazného nárůstu cen v blízké budoucnosti.  

Vláda podpořila ekonomiku poměrně intenzivní investiční činností, jejímž odrazem je ovšem také enormně rostoucí veřejné zadlužení, které české hospodářství zatíží v nadcházejících letech. V důsledku globální výrobní a přepravní krize, která zvláště citelně doléhá například na autoprůmysl, však zásadně trpí český export. Krize autoprůmyslu souvisí zejména s globálním nedostatkem čipů, nověji také hořčíku, bez nichž nelze vozy kompletovat.  

Kvůli krizi autoprůmyslu hrozí, že česká ekonomika vykáže za celý letošní rok růst jen těsně pod třemi procenty, což by bylo jistě zklamáním. Nejpravděpodobněji však bude její růst činit za letošní rok 3,1 procenta, což ovšem také není „žádná sláva“, vzhledem k tomu, že základna meziročního srovnání byla loni dramaticky ponížena dopady pandemie.  

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.