EKONOMIKA

ČNB v posledním půldruhém roce navýšila své zlaté rezervy nejvíce od 90. let, cena zlata však klesá

Česká národní banka loni přikupovala zlato. Své devizové rezervy ve zlatě rozšířila celkem o 35 tisíc troyských uncí zlata, což odpovídá 1,01 tuny drahého kovu. Na počátku loňského roku disponovala 305 tisíci troyských uncí drahého kovu, koncem roku to bylo už 340 tisíc uncí, neboli zhruba 10,6 tuny. ČNB tak ke konci loňska držela nejvíce zlata od ledna 2015.

Lukáš Kovanda

Korunová cena zlata loni poklesla, a to o 1,9 procenta. Na počátku roku se unce kovu prodávala za v přepočtu 40 787 korun, na konci roku pak za 40 020 korun. Majetek ČNB ve zlatě jejích devizových rezerv se tak rozrostl z 12,44 miliardy korun na 13,61 miliardy korun. Hodnota zlata v devizových rezervách ČNB, ve „zlatém pokladu“ ČR, tedy během loňska narostla 1,17 miliardy korun.

ČNB radikálně redukovala své devizové rezerv ve zlatě v roce 1998. Mezi lety 1997 až 1999 se tak zlaté rezervy v jejím držení snížily z 2,08 milionu troyských uncí na 446 tisíc uncí. Od té doby držené zlaté rezervy pozvolna klesaly až do května 2020, kdy činily 252 tisíc tun, a odpovídaly tak historicky rekordně nejnižší hmotnosti.

Od předloňského června až do loňského prosince tedy ČNB rozšířila své zlaté devizové rezervy o 88 tisíc troyských uncí. Během uplynulého zhruba půldruhého roku tak hodnota zlata v jejích devizových rezervách narostla z 10,53 miliardy korun na uvedených 13,61 miliardy korun, tedy o 3,1 miliardy korun. ČNB tak své zlaté rezervy v uplynulém půldruhém roce rozšířila nejvýrazněji od 90. let. Unce zlata je však nyní o zhruba 1800 korun levnější než před zhruba rokem a půl, kdy se svým obnoveným dokupováním začala. 

Zlato je obecně považováno za pojistku proti inflaci. V loňském roce se však toto příliš nepotvrdilo, když kov dokonce zlevnil, navzdory celosvětově rapidně zrychlujícímu růstu cen.

Za posledních deset let žlutý kov zhodnotil v dolaru, v němž se ve světě obchoduje, o 12,7 procenta, ročně průměrně o 1,2 procenta. Po přepočtu do korun se dočkal zhodnocení o sedmnáct procent, ročně průměrně o 1,6 procenta. Při průměrné roční inflaci v letech 2012 až 2021 čítající v Česku 2,1 procenta to tedy značí, že zlato nepředstavovalo ani tehdy příslovečnou ochranu před inflací.

Standardní akciové investování v uplynulém desetileté před dopady inflace chránilo mnohem lépe než zlato. Kdo například před deseti lety investoval do hlavního indexu takové kodaňské akciové burzy, ten si i s dividendami připisuje k dnešku po přepočtu do korun zhodnocení přesahující 400 procent. Bukurešťská burza vynesla za tu dobu v korunách včetně dividend zhruba 370 procent.

Kdo investoval v souladu s hlavním indexem amerických akcií, Standard & Poor’s 500, ten má s dividendami v korunách takřka také o 370 procent více. Hlavní index pražské burzy, PX, vynesl za posledních deset let i s dividendami zhruba 150 procent. České nemovitosti podle Eurostatu zhodnotily mezi lety 2010 a 2021 o zhruba sto procent.

„Provařené“ české, a hlavně americké akcie tak v uplynulých deseti letech inflaci zcela vyzmizíkovaly, stejně jako tuzemské reality, zatímco zlato – údajná pojistka proti ní – ji ani nepokrylo. ČNB však zlato pořizuje i z jiných důvodů, než je ochrana před inflací. Diverzifikuje tak své i ve světovém měřítku velmi objemné portfolio devizových rezerv. 

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř

I přes poslední nákupy zlata je Česká národní banka stále zhruba asi na devítině toho, co měla po rozdělení Československa. Rozprodávání zlatých rezerv ve výši padesáti šesti tun za Tošenovského považuji dodnes z dlouhodobého hlediska za chybu, třebaže tehdy řešilo momentální problémy, zejména krizi koruny. Česká republika dokonce v posledním čtvrtstoletí nejvýrazněji snížila podíl svých zlatých rezerv ze všech zemí Evropské unie. Ještě před dvěma lety Česká národní banka prohlašovala, že zlato není cestou pro moderní centrální banky. Nyní jsme na celém světě svědky bezprecedentně největší monetarizace dluhu, a z tohoto pohledu lze označit rozšiřování zlatých rezerv Českou národní bankou za dobrý krok. Ve srovnání se sousedy, například Maďarskem, které v loňském roce svoje zlaté rezervy dokonce ztrojnásobilo, jsme ale ještě stále pozadu. Chvilkový pokles ceny zlata nepovažuji za zvlášť signifikantní, podle některých odhadů by totiž mohla jeho cena v tomto roce dokonce vzrůst o patnáct procent.

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik

Zpochybňování prodeje zlatých rezerv národní bankou za pana inženýra Evžena Tošenovského pokládám za liché. Zlato skutečně do moderních centrálních bank nepatří, je to relikt minulosti. Dnešní ekonomika už není zkostnatělá. Mě fixace na zlato připomíná doby nechvalně minulé, kdy se na ekonomiku hledělo primitivním materialistickým pohledem. Něco v duchu pohádek: Mám zlato, tak jsem boháč. Proto jsou zlatem často okouzlené nedemokratické diktátorské režimy. Mezi země s nejvyšším podílem zlata v devizových rezervách v procentech patří třeba Venezuela nebo Kazachstán. Promítá se to snad nějak do kvality jejich života?

Karin Léblová
40 let, na volné noze

Já mám zlato ráda. Je to vlastně přírodní surovina. Možná je moje myšlení z pohádky, ale podle mě opravdu, když mám zlato, tak něco mám. Vůbec nechápu různé moderní virtuální peníze a podobné věci, které ve skutečnosti ani neexistují. Je přeci rozdíl mít skutečný chleba, nebo chleba virtuální. Ale pokud takový někomu k životu stačí, nebudu se s ním přít. Já jenom dávám přednost tomu prvnímu. Proto se domnívám, že je lepší, když budeme mít více zlata, než méně.