EKONOMIKA

ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 5,75 procenta, je nejvyšší od r. 1999

Bankovní rada České národní banky včera zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.

Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.

ČNB také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 6,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 4,75 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Na předchozím měnovém jednání na konci března rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta.

Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Včerejšího jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

ČTK | byznysvcesku.cz

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř . Cítí se smutný

Teoreticky platí, že zvýšení úrokových sazeb inflaci snižuje a naopak snížení sazeb inflaci zvyšuje. A to z toho důvodu, že se nastavení sazeb centrální banky promítá do tržních úrokových sazeb a ekonomických veličin, jakými jsou například měnový kurz, výdaje na spotřebu a investice, úspory, objem výroby, ceny zboží a služeb či ceny aktiv. Otázkou ale je, zda inflační faktory nejsou většinou externího rázu, a proto na ně budou mít kroky centrální banky pouze minimální či nulový vliv. Nakonec by se mohly projevit jen jako brzda ekonomického rozvoje. Navíc taková řešení přinášejí výsledky spíše v dlouhodobějším horizontu, určitě ne dříve než po dvou kvartálech, ale spíše po třech nebo dokonce po roce.

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se bezradný

Souhlasím s centrální bankou, že inflace je prvořadý problém a je třeba ho řešit. Většina obyčejných lidí nechápe, co se sleduje zvýšením úrokových sazeb. Pokusím se to jednoduše vysvětlit. Jde vlastně o to, aby si lidé nebrali tolik úvěrů a aby se snížila spotřeba. Jenomže to by do toho vláda ČNB nesměla, lidově řečeno, házet vidle tím, že pouští do oběhu další a další peníze. Stačí připomenout nedávný Jurečkův nápad s rozdáváním pěti tisíců korun nebo, i když si uvědomuji, že je to citlivé téma, vyplácení nejrůznější podpory ukrajinským uprchlíkům. Tyto peníze budou inflaci ještě více pohánět. Ale snad to neskončí jako v Turecku, kde centrální banka v roce 2018 zvýšila úrokové sazby z osmi na dvacet čtyři procent.

Nikola Spurná
30 let, prodavačka . Cítí se vystrašený

Snažim se pochopit, jak to pomůže mě. Ty slovíčka jsou pro mě jako španělská vesnice, ale jestli to dobře chápu, tak ta České národní banka chce, abych nemohla tolik utrácet. Já asi utrácim za nějaký hovadiny! Kupuju prostě jídlo pro rodinu, sem tam nějaký oblečení a vyjímečně rum, abychom s partnerem měli taky nějakou radost ze života. Ti všichni ekonomisti žijou v nějakym umělym světě a netušej, jak se žije obyčejným lidem. Jsme pro ně jenom nějaký číslíčka v grafech. Ještě si stěžujte, že vláda chce dát pár korun dětem!