EKONOMIKA

Dobrá zpráva pro české pivaře: Vláda schválila návrh novely zákona o ochraně chmele

Vláda schválila návrh novely zákona o ochraně chmele, která má zajistit odrůdovou pravost a kvalitu. Jedním z jejích hlavních cílů je modernizace evidence chmelnic. ČTK to sdělilo v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství.

"Od přijetí zákona až po současnost došlo nejen v celém českém zemědělství k řadě změn, které se dotkly i pěstování chmele, a zákon na ně v okamžiku svého vzniku nemohl reagovat. Proto je potřeba reakce na ně stále aktuálnější a naléhavější. Zejména kvůli zachování odrůdové pravosti a kvality chmele je nezbytné modernizovat evidenci chmelnic a vést v ní podrobnější údaje včetně skladby chmelových odrůd," uvedl k novele ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Novela obsahuje nově definované požadavky důležité pro správnou evidenci chmelnic v návaznosti na úpravy ověřovacího procesu chmele a chmelových produktů. Do evidence chmelnic je nově nutné zahrnout informaci o identitě dodavatele sadby.

"Je to nutné především kvůli rozdílným metodám výroby rozmnožovacího materiálu chmele. Při podání žádosti o zařazení chmelnice do evidence je také nově upraven požadavek na informaci o vysázené odrůdě chmele, doložené doklady o původu sadby. Návrh zákona také zcela jasně zakotvil podmínku, že ověřit lze jen chmel pocházející z evidovaných chmelnic. Jde o ustanovení, které ve stávajícím zákoně o ochraně chmele chybí a je nezbytné k zajištění správného ověření chmele," zdůvodnilo povinnost rozšíření poskytnutých informací ministerstvo.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude mít podle návrhu zákona možnost zaměřit se při kontrolách na ověření údajů uvedených v evidenci chmelnic.

Ministerstvo uvedlo, že ujasnění pravomocí ÚKZÚZ vstupovat na pozemky a produkční plochy chmelnic, kdykoliv je to nutné, vyplynula z praxe. V minulých letech totiž podle vyjádření ministerstva někteří producenti zpochybňovali právo vstupu zaměstnanců ústavu na jejich pozemky kvůli zjištění skutečného stavu věci.

"Pokud ÚKZÚZ zjistí, že údaje se neshodují, může zahájit řízení o aktualizaci evidence z moci úřední. Tato pravomoc v zákoně chyběla. Praxe totiž ukázala, že je nezbytné mít možnost zahájit řízení z moci úřední, tedy nikoli výhradně až na základě žádosti, kterou podá producent," uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

ČTK | byznysvcesku.cz

Michal Babinec
46 let, byznysmen

Tak to se zase byrokrati pomějou. Člověk se musí divit, jak mohlo lidstvo vůbec bez všech těch úřadů, směrnic a kontrol ta dlouhá tisíciletí přežít. Modernizace čehokoliv, a to i chmelnic má vycházet od jejich majitelů. Třeba je někdo amiš a žádnou modernizaci nechce. Řekněme si to narovinu, ministerstva a celá byrokracie k tomu v podstatě přistupují tak, že všechno jsou státní podniky, o které se nanejvýš starají nějací soukromí správci. O kvalitě má rozhodovat trh a zákazníci, kteří každého prodejce prověří. Když někdo prodává nekvalitní zboží, dlouho nevydrží, a buďto kvalitu zlepší nebo skončí.

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř

Aniž bych byl stoupencem státního ekonomického paternalismu, tak v případě chmele je třeba brát v potaz, že se z pohledu České republiky jedná o významnou komoditu. Proto je nutné dbát o jeho určitou standardizovanou kvalitu. Týká se to především pro naše území specifických odrůd, jako jsou Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Premiant a Agnus. Chmel také představuje důležitý element našeho exportu, přičemž mezi jeho největší odběratele nepatří jenom Německo, ale také Čína, Japonsko nebo v poslední době i Brazílie. A ačkoliv konzumace piva celosvětově klesá, nezapomínejme, že sama spotřeba chmele paradoxně roste. Nevyužívá se totiž jen v potravinářství, ale stále více ve farmaceutickém průmyslu.

Erik Hrachovec
27 let, vedoucí oddělení datové analýzy

Já nejsem žádný pivař, celou tu tak zvanou pivní kulturu považuji obecně za strašně trapnou a buranskou. Piva z českého chmele mi už vůbec nechutnají. Když už, tak si tu a tam dám nějaké sour nebo gose, případně i třeba čokoládový stout. Nepopírám, že pivo a chmel k některým zemím patří, třeba k Česku, Německu nebo Belgii, ale dávám přednost vínu, a to nejen ze sladké Francie. Ale určitě je lepší dbát o kvalitu chmele a o podmínky, ve kterých se pěstuje, než to nechat jenom na pěstitelích. Těm totiž na kvalitě povětšinou záleží až v poslední řadě, hlavní pro ně je rychle a levně.