EKONOMIKA

Kudláček: Dotcom bublina na přelomu milénia. Co ji způsobilo? Jaké z ní plyne ponaučení?

Dotcom bublina je bublina na akciovém trhu, která byla způsobena spekulacemi s internetovými podniky v letech 1995 až 2000. Vžil se pro ni název dotcom – od společností, které měly obvykle ve svém názvu uvedeno „.com“.

Patrik Kudláček

Počátky dotcom bubliny lze vysledovat až ke spuštění World Wide Webu v roce 1989 a následnému zakládání internetových a technologických start-up společností v průběhu 90. let a rostoucí dynamikou s blížícím se koncem milénia. Toto období znamenalo nástup širokého využívání a přijetí internetu z hlediska nakupování online, komunikace a zdroje zpráv.

Co byste měli o dotcom bublině vědět

S dotcom bublinou je neoddělitelně spjat index NASDAQ Composite (index amerických technologických akcií), který od ledna 1995 do března 2000 vzrostl o 582 % z hodnoty 751 na 5 132 bodu. Od března 2000 do října 2002 se NASDAQ propadl o 75 %, čímž vymazal většinu svých zisků od počátku nafukování technologické bubliny.

Několik internetových a technologických subjektů vyhlásilo bankrot a čelilo likvidaci – jmenovitě Pets.com, Webvan, 360Networks, Boo.com, eToys a mnoho dalších. Jiné internetové společnosti se pak potýkaly s problémy, ale přežily a dnes jsou giganty akciového světa – zejména Microsoft, Amazon, eBay, Qualcomm a Cisco.

Ceny akcií internetových společností v tehdejší době rostly mnohem rychleji a výše než jejich konkurentů v ostatních sektorech, a to především díky spekulacím způsobeným nadšením a euforií z nového internetového věku. V důsledku toho došlo k nadhodnocení internetových firem na celém trhu oproti jejich skutečné hodnotě.

Splasknutí bubliny vyvolalo na trhu paniku v podobě masivních výprodejů akcií dotcom společností, což vedlo k dalšímu poklesu jejich hodnoty – nastartovala se smrtící zpětnovazebná smyčka. Technologické akcie se začaly propadat, protože byly nadhodnocené oproti jejich reálné hodnotě a čím více se propadaly, tím více investorů se těchto akcií snažilo zbavit a jenom propad umocňovalo. Odhaduje se, že během splaskávání dotcom bubliny investoři přišli o přibližně 5 bilionů dolarů

Charakteristika „dotcom éry“

Šílenství ohledně nákupů internetových akcií bylo ohromující. Vznikalo mnoho internetových společností a čím více zájmu se o tzv. „dotcom“ akcie objevovalo, tím více jich vznikalo. Protože se však jednalo o poměrně rychle se rozvíjející odvětví, potřebovaly financování. Financování pocházelo především od venture kapitálových firem – až později se přidali i věřitelé a individuální investoři.

Místo toho, aby se investoři zaměřili na fundamentální analýzu jednotlivých společností zahrnující studium potenciálu generování příjmů a podnikatelských plánů, analýzu odvětví, analýzu tržních trendů a ohodnocení, zaměřili se na nesprávné ukazatele, jako je například růst návštěvnosti webových stránek, který poháněl začínající společnosti.

Většina startupů nepředstavila životaschopné obchodní modely – nedařilo se jim generovat kladné peněžní toky, o zisku ani nemluvě, naopak byly většinově ve ztrátě. Jednalo se tak o investice do nadhodnocených a vysoce spekulativních podniků, což vyústilo v bublinu, která se několik let nenápadně nafukovala. Internetové společnosti byly nehorázně oceňovány a ceny akcií stále rostly, protože poptávka po jejich akciích byla ohromující. Splasknutí bubliny bylo proto nevyhnutelné a vyústilo v krach trhu, který byl nejnápadnější na burze NASDAQ.

Splasknutí dotcom bubliny bylo šokující událostí, která vedla k masivnímu výprodeji akcií, protože poptávka klesala a omezení rizikového (venture kapitálového) financování jenom umocňovalo rychlost poklesu. Kromě jiného pak měl krach také za následek masivní propouštění v technologickém sektoru, které bylo nevyhnutelné.

Dotcom bublina se začala hroutit v roce 1999 a pád trval až do roku 2002. Několik technologických společností, které v tomto období provedly IPO (primární nabídka akcií – vstup na burzovní trhy), vyhlásilo bankrot nebo byly převzaty jinými společnostmi. Budoucnost jiných visela na vlásku, protože se jejich akcie propadly na tak nízkou úroveň, s jakou se nikdy nepočítalo. Technologický sektor se se splasknutím bubliny vypořádával léta, oči investorů plakaly a některé fungující společnosti, jako je například Intel, se do dnešních dnů neobchodují za stejnou cenu jako v éře dotcom šílenství.

Jaké byly hlavní katalyzátory dotcom bubliny? 

Dotcom bublina vznikla v důsledku popularizace nového vynálezu – internetu. Ten existoval již před 90. lety, ale právě v desetiletí před koncem milénia došlo k jeho demokratizaci. Několik technologických start-upů s doménou ".com" v názvu tak začalo nabízet podnikání založené na tomto novém rostoucím odvětví. Problémem však bylo, že tak činily bez řádného byznys plánu a bez ohledu na potenciální ziskovost svého podnikání. Popisované oportunistické chování však bylo pouze odpovědí na poptávku investorů, která byla zvýšena hned několika faktory

1. Spekulace

Mezi příčinami dotcom bubliny se nejzřetelněji projevovalo iracionální nadšení investorů. Investoři viděli v těchto firmách jistý způsob, jak rychle vydělat, čímž je nadhodnocovali. Počítače se z luxusu staly profesionální nutností a bylo vidět, že svět se mění. Toho si všimli investoři rizikového kapitálu a začaly spekulace na trhu. Většina ze společností však ještě neměla takovou klientelu, aby se staly tak ziskovými, jak se zdálo. Místo analýzy fundamentálních údajů většina investorů rozpoutala investiční horečku, aby vydělala na rostoucí ceně akcií. V té době také panovalo mediální šílenství, které vytvářelo velmi pozitivní náladu.

2. Mediální šílenství

Mediální společnosti podněcovaly lidi k investicím do rizikových technologických akcií tím, že šířily příliš optimistická očekávání ohledně budoucích výnosů. Byznysová media – například The Wall Street Journal, Forbes, Bloomberg a mnoho publikací zabývajících se investičními analýzami – podněcovaly prostřednictvím svých médií poptávku a přilévaly olej do hořícího ohně a dále nafukovaly bublinu. Toto „iracionální bujení“ dále podnítil i projev Alana Greenspana, tehdejšího předsedy Federálního rezervního systému, z prosince 1996.

3. Hojnost rizikového kapitálu

Další z hlavních příčin vzniku dotcom bubliny bylo přelévání peněz do nově založených technologických a internetových společností ze strany venture kapitálových investorů. Levné finanční prostředky, které bylo možné získat díky velmi nízkým úrokovým sazbám, navíc umožnily snadnou dostupnost kapitálu. To spolu s menšími překážkami při získávání finančních prostředků pro internetové společnosti vedlo k masivním investicím do tohoto odvětví, které bublinu ještě více rozšířily.

4. Zákon o úlevách pro daňové poplatníky z roku 1997

Dalším faktorem, který způsobil dotcom bublinu, byl americký Zákon o úlevách daňových poplatníků z roku 1997. Ten fakticky snížil daň z kapitálových výnosů, což způsobilo, že investoři byli náchylnější ke spekulacím na finančním trhu. Také proto, že to bylo výnosnější a investoři na to měli více peněz. Většina společností neměla ziskový byznys nebo dostatek klientů, aby jím zůstala po dlouhou dobu, takže když do nich přestaly proudit peníze, čelily útlumu.

5. Iracionalita investorů nebývalé úrovně 

Většina technologických a internetových společností, které v dotcom éře uskutečnily IPO, byla vysoce nadhodnocena v důsledku rostoucí poptávky a nedostatku solidních oceňovacích modelů. Při oceňování technologických společností se používaly vysoké multiplikátory, což vedlo k nereálným a příliš optimistickým hodnotám potenciálního zhodnocení. Analytici se nesoustředili na fundamentální analýzu těchto podniků a schopnost generovat příjmy byla přehlížena, protože se soustředili na ukazatele bez přidané hodnoty jako návštěvnost webových stránek. 

Najdou se i světlé výjimky 

Ne každá společnost se po splasknutí dotcom bubliny potýkala se stejným výsledkem. Některým se dařilo a skončily jako velké podniky, zatímco jiné počátkem roku 2000 nepřežily. Dva velmi kontrastní příklady jsou společnosti Pets.com a Amazon.com.

Amazon.com byl pravděpodobně nejúspěšnější ze společností, které přežily krach na začátku milénia a následně se staly jedny z nejdůležitějších společností v životech vyspělé civilizace. Zpočátku se její akcie prodávaly v průměru za dolar za kus. Ještě před koncem roku 1997 je však společnost prodávala za téměř 5 dolarů. Na začátku listopadu 1998 se hodnota akcií vyšplhala ze 4,5 dolaru na 92 dolarů, což svědčilo o ještě větším růstu. Během roku 1999 se cena každé akcie vyšplhala na téměř 100 dolarů, což představuje skok o přibližně 9 000 % během dvou let.

Brzy poté však došlo ke krachu akcií. Koncem roku 2001 měly akcie Amazon hodnotu něco mezi 6 a 7 dolary. Od roku 2010 však akcie společnosti Amazon nebývale rostou (investoři si však na tento růst museli opravdu dlouho počkat). Během roku 2020 byly poprvé oceněny na více než 3 000 dolarů a tentokrát se zdá, že růst může být trvalejší.

Ne všechny společnosti však přežily a Pets.com je toho příkladem. Tato společnost dodávající potřeby pro domácí zvířata umožňovala lidem nakupovat krmivo a stelivo pro své mazlíčky online. Své přepravní služby však podhodnocovala, což ji činilo ztrátovou, a nakonec se jí to stalo osudným.

Vliv dotcom bubliny na ekonomiku

Dotcom bublina nejenže způsobila mírnou recesi, ale také otřásla důvěrou v nové odvětví, což mělo mnohem trvalejší dopad. Byla tak rozsáhlá, že zasáhla i úspěšné společnosti, které měly dlouholeté a ziskové podnikání. Například akcie již zmiňované společnosti Intel, která byla na finančním trhu od 80. let, se propadly ze 73 dolarů na zhruba 20 až 30 dolarů. Tato společnost sice s dotcom bublinou přímo nesouvisela, ale přesto ji zasáhla a na hodnotu z konce milénia se akcie Intel nevyšplhaly do dnes. 

Celkově pak byly dopady splasknutí bubliny mnohem horší pro investory než pro společnosti. Krach přežilo asi 48 % všech dotcom firem, i když většina z nich ztratila značnou část své hodnoty, mnoho investorů však přišlo o celoživotní úspory

Není tak divu, že prudký nárůst počtu IPO nových technologických společností, který se v letech 2020 a 2021 opět dostal na nejvyšší objemy od splasknutí zmiňované bubliny, vyvolal v řadě investorů strach z možné další bubliny. Existuje však způsob, jak se na podobnou událost připravit. A tím je vědomí, že každá bublina se řídí poměrně jednoduchým pravidlem – jde o momentální „hype“. Individuálním a pečlivým zkoumáním každé společnosti se lze vyhnout tomu, aby člověk nasedl do vlaku, který se odbrzděný řítí proti zdi, a přišel o své peníze. Spíše než na investování do budoucnosti společnosti by se investoři měli zaměřit na to, jak se jí daří nyní. Anebo ještě lépe, drtivá většina investorů by měla nechat své peníze spravovat profesionály, případně investovat pasivně. 

Ing. Patrik Kudláček je aktivním investorem a novinářem dlouhodobě se věnující investičním a ekonomickým tématům.

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř . Cítí se v pohodě

Takto zpětně lze samozřejmě nalézt v souvislosti s internetovou horečkou na přelomu tisíciletí řadu lapsusů a omylů. Ale není od věci vžít se do atmosféry oné doby. Tehdy se zdály možnosti internetu takřka neomezené a každý chtěl být u toho, aby snad nepropásl ten pravý okamžik. Efekt sněhové koule není na trzích sporadickým jevem, nýbrž celkem regulérní záležitostí. Hlavní problém tzv. bublin tedy spočívá spíše v jejich rozměru, nikoliv samotném faktu do jisté míry snad spontánního jednání. Na podobné události je možné nazírat i z jiného pohledu, tedy jako na jakousi očistu daného sektoru a příležitost pro nové subjekty.

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se zklamaný

Problém není v rozměru bublin, ale v samotné jejich podstatě. Jde o to, že za nimi nestojí nic reálného. A tím nemyslím, že se to v případě dot-comu týkalo virtuálního prostředí, protože i v něm je možné poskytovat produkty a služby. Tady jsme s ničím takovým ovšem neměli co do činění. Typický dot-com se vlastně ani nesnažil generovat zisk, ale získávat trh a zákazníky na dobu, až se internet rozšíří jako masmédium. A na růst firmy se použily peníze od investorů s cílem prodat firmu na burze dříve, než dojdou investice. I když někteří varovali, že akcie takových společností jsou silně nadhodnocené, tak investoři hlava nehlava investovali dál. Prostě klasické: po nás potopa. Někteří stihli pohádkově zbohatnout, ostatní skončili neslavně.

Karin Léblová
40 let, na volné noze . Cítí se bezradný

Jsem sice jenom laik, ale dobře si vzpomínám, jak tehdy bylo rozšířené Yahoo! A kde je mu dnes konec? Myslím, že ještě pořád funguje, protože jsem na něj někde narazila, ale je už jen jedním z mnoha portálů. Bubliny jsou prostě takové, že jednou udělají puf. Jestli to dobře chápu, tak je to jako s balónkem. Čím víc ho nafukujete vzduchem, který je vlastně nic, tím víc hrozí, že praskne. A když se to stane, tak se děti leknou a některé začnou plakat. Promiňte, teď se mi něco vybavilo, je to dost osobní a nechci to rozvádět.