EKONOMIKA

EK chce posílit práva řidičů a kurýrů on-line firem, ty varují před ztrátou míst

Řidiči a kurýři pracující pro internetové firmy, jako je například Uber či Deliveroo, by v zemích Evropské unie mohli v budoucnu získat stejná práva jako ostatní zaměstnanci.

Evropská komise (EK) dnes totiž představila návrh směrnice, která má sjednotit podmínky pro pracovníky tohoto rychle se rozvíjejícího odvětví. Některé firmy tvrdí, že kvůli úpravě mohou přijít o místa tisíce lidí. Internetové firmy zažívají v době pandemie velký rozmach a rychle se zvyšuje i počet lidí, kteří pro ně pracují. Podle údajů EK to je v současnosti v EU zhruba 28 milionů lidí a do roku 2025 jejich počet vzroste o více než polovinu.

Soudy v Německu, Itálii nebo Španělsku se už zabývaly žalobami na nevyhovující pracovní podmínky a v některých zemích už tuto věc upravuje zákon.

Cílem unijní exekutivy je sladit podmínky v celé sedmadvacítce a dát lidem pracujícím pro digitální firmy práva srovnatelná s klasickými zaměstnanci. Provozovatelé přepravních či rozvážkových firem by jim podle návrhu museli zaručit například minimální výši výdělků, pokud je v zemi stanovena, dále zdravotní či sociální pojištění nebo odstupné v případě propuštění.

"Měli bychom plně využít potenciál, který mají digitální platformy při tvorbě pracovních míst. Ale musíme zároveň zajistit, že je to kvalitní práce a že s ní není spojena nejistota," prohlásil dnes eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit.

Komise před sepsáním návrhu konzultovala nová pravidla jak s odboráři, tak se zástupci firem. Ty nemají mít status zaměstnavatele automaticky, ale až po splnění některých kritérií. Norma by podle komise měla zlepšit podmínky několika milionů lidí.

Některé společnosti už po rozhodnutích soudů či v rámci vlastní strategie začaly uzavírat se svými pracovníky klasické zaměstnanecké smlouvy. Další firmy ale varují, že kvůli novým nákladům hrozí výrazné rušení pracovních míst. Podle asociace Move-EU, která sdružuje například firmy Uber či FreeNow, mohou po celé unii přijít kvůli nucenému přechodu na status zaměstnanců o místa až stovky tisíc lidí.

ČTK | byznysvcesku.cz

Michal Babinec

Takové socialistické zasahování do vztahů mezi lidmi vždycky vyvolává jen další problémy. Chtějí zase páchat dobro a může to skončit ztrátou tisícovek pracovních míst. Nikdo přeci lidi nenutí pracovat pro internetové firmy. Pokud souhlasí se smluvními podmínkami, pak je to jejich věc. A když nesouhlasí, ať dělají něco jiného, nebo si mohou vybrat společnost, která jim nabídne normální zaměstnaneckou smlouvu. Pomalu se vracíme do centrálně plánovaného hospodářství. Mimochodem, kdo myslíte, že v posledku zaplatí zvýšené náklady internetových firem?

Jindřich Kadavý

Zaměstnanec je zaměstnanec a všichni by měli mít stejná práva. Je dobře, že se Evropská unie snaží usměrnit různé vykuky, kteří zneužívají svého postavení. Zaměstnavatelé budou vždycky reptat, ale nakonec se podřídí. Nakonec uvidíme, že to bylo ku prospěchu všech, protože spokojení zaměstnanci budou lépe pracovat, čímž prospějí samotným firmám. Opět se ukazuje význam společné evropské politiky, jelikož některé státy byly dosud v této věci liknavé, o zemích bývalého východního bloku ani nemluvě.

Karla Bernášková

Každý potřebuje ve svém životě určité jistoty. Tomu určitě přispívá minimální mzda, zdravotní a sociální pojištění a odstupné. Volný trh je bezesporu dobrým nástrojem, ale jenom nástrojem. Nemůže se stát náboženstvím a zvrhnout ve vykořisťování. Sociální rozměr byl důležitý už v politice naší první republiky. Podle mě některé firmy propouštěním zaměstnanců jenom vyhrožují, jelikož je zřejmé, že tyto pracovníky potřebují.