EKONOMIKA

Ekonomické dopady covidu nápadně připomínají těžké poválečné časy. Čeká svět vážný hospodářský propad?

Řada ekonomů nejen u nás, ale i ve světě se dlouhodobě pozastavuje nad bezuzdným navyšováním veřejných dluhů v důsledku covidových opatření s tím, že tento jev nemůže zůstat bez poměrně dramatických následků již v bezprostředně nadcházejícím období. Svůj hlas nyní přidal i analytik prestižní Deustche Bank Jim Reid.

Reid rozebírá primárně reálné úrokové výnosy a dochází k závěru, že tyto budou ještě po řadu let, ne-li desetiletí, v záporných hodnotách. Příčinu vidí jednoznačně v obrovských zadluženích, ke kterým se vlády uchýlily v reakci na covid. Doslova uvádí: "Ekonomická odpověď na covid byla v podstatě stejná jako odpověď na válečné období. Dluhy i promptní reálné výnosy se prudce zvyšují každý na opačnou stranu, tak jako tomu bylo kolem válek a po nich." Na grafu ze svého vlastního výzkumu pak vysvětluje, jak skokový nárůst dluhu, například za americké občanské války a za první i druhé světové války, vedl k růstu inflace. Ta pak byla vyšší než úrokové sazby.

Nepříliš povzbudivě zní i jeho předpověď: "Důvod, proč si myslím, že reálné výnosy zůstanou záporné po zbytek mé kariéry, je ten, že stejný vývoj byl v minulosti vždy, když se prudce zvýšilo zadlužení." Svoji další predikci pak vztahuje také k míře celkového zadlužení ve světě, které podle všeho nedává přílišné naděje na přesouvání kapitálu do “zdravějších oblastí“ a přirozenou obnovu z částí světa krizí tolik nezasažených, tak jak tomu bývalo právě v minulosti. Tyto jevy totiž podle všeho v propojeném světě už mají jen omezenou šancí fungovat. K tomu Reid pak ještě dodává: "Vzhledem ke globálnímu objemu dluhů by se tím prudce zvýšila pravděpodobnost dluhových krizí po celém světě. Globální finanční krize mohla vypadat jen jako generální zkouška na mnohem větší událost." Což, jak uzná každý, zní poněkud děsivě.

Na druhou stranu je třeba dodat, že je historicky snadno doložitelnou zkušeností, že poválečné obnovy ekonomik nejsou jen jakýmsi pomyslným festivalem úspor a dlouholetého odříkání. Omezení života na dluh přináší naopak často do společnosti nejen jakési morální ozdravění, ale i ekonomicky vzápětí nový, svěží vítr, kdy se začnou otevírat příležitosti v předcházejícím ekonomickém cyklu nemyslitelné.

Josef Kalina

Tak jistě, očistný efekt krize je vcelku známá věc stejně jako skutečnost, že dlouhá léta prosperity vedou k jistému zahnívání a krize bývá posléze přivolána nejen vnějšími okolnostmi, ale častěji právě vnitřní erozí společnosti, která jak v blahobytu pohodlní, přestává postupně udržovat svoji ochotu k sebezapření se, odložení požitku, jednoduše nepohodlí. Leckdo z nás to zná i od sebe. Ano, vývoj se zdá opravdu pohybovat se v jakýchsi spirálách. Teď už je jen otázka, co to udělá, když krize přijde jakoby na všechny naráz?!

Jindřich Kadavý

Tahle, výše jmenovaná partička ekonomů, kterým já říkám pracovně prostě apokalyptičtí strašáci, si zřejmě předsevzala vystrašit lidi tak, že nakonec tu krizi budou toužebně očekávat jako naplnění těchto a podobných temných proroctví se zvrhlým uspokojením: Já to říkal! Sice u toho půlka lidstva klidně pomře hlady, ale oni budou spokojení, protože došlo na jejich pravdu. Proč tu nikde není zmíněn třeba manifest předních českých průmyslníků a byznysmenů z předvečera výročí 17. listopadu, kteří jasně deklarovali, že Green Deal je příležitost a ne hrozba, že naše členství v EU a NATO je zdrojem naší prosperity a nikoli naopak atd.?! To je houby senzace, což?

Alexandr Gonda

Tak ony ty výnosy nejsou jediný ukazatel ekonomiky, že?! Ovšem jakousi náladu na trzích to samozřejmě ukazuje vcelku dobře. Ostatně konzervativní investování na jistotu bylo vždy spíše doménou těch buďto opravdu velmi dobře zajištěných anebo pak u zbytku jako doplnění portfolia pro případ, že něco lepšího nevyjde. Velké peníze se takto běžně nedělají, pokud nejste opravdu hodně velký hráč a ani ti nemohou spoléhat jen na výnosy z úrokových sazeb. K bohatství se krom nějakých povídkových postav rozhodně ještě nikdo neprospořil.