EKONOMIKA

Embargo na dovoz uhlí z Ruska českou ekonomiku nepoškodí

Rusko představuje čtvrtého největšího dovozce černého uhlí do České republiky. Po Polsku, USA a Kanadě. Loni Česko z Ruské federace dovezlo přes 300 tisíc tun černého uhlí.

Lukáš Kovanda

Celkový dovoz přitom činil zhruba 4,5 milionu tun. Rusko se tak na dovozu černého uhlí do ČR podílí z necelých sedmi procent. Takový podíl lze poměrně snadno nahradit dodávkami z jiné země či zemí, než je Rusko.

Embargo na ruské uhlí v ČR samo o sobě nezpůsobí ani zdražení elektřiny, protože z černého uhlí už se elektřina vyrábí pouze v jediné elektrárně, Elektrárně Dětmarovice, kde navíc bude tato výroba z černého uhlí podle všeho již letos končit. Hnědé uhlí se do ČR prakticky nedováží, resp. jeho dovoz v porovnání s objemem vlastní produkce v severočeských revírech je zcela zanedbatelný.

Dovezené černé uhlí se v ČR průmyslově využívá hlavně v podnicích na Ostravsku. Na Ostravsku, resp. Karvinsku také Česko těží černé uhlí své vlastní, i když už jen v jediném dole, Dole ČSM (Československé mládeže) ve Stonavě. Ten patří státem vlastněnému podniku OKD. OKD ročně vytěží přes dva miliony tun uhlí. Z toho zhruba 1,5 milionu tun představuje uhlí koksovatelné a zbytek pak energetické černé uhlí. Těžba ve Stonavě ale nejspíše skončí také letos.

Koksovatelné uhlí se používá v hutnictví jako palivo, ale také jako činidlo, které je důležité při přeměně surové rudy v železo. Uhlí využívají hutě na Ostravsku, především ty patřící podniku Liberty Ostrava a pak také Třineckým železárnám. Klíčovým výrobkem těchto provozů je ocel. Ocel obecně slouží třeba jako základ při výrobě automobilů nebo ve stavebnictví při realizaci domů a dalších staveb typu mostů.

Zmíněné energetické černé uhlí je pak hlavním zdrojem energie v tepelných elektrárnách. V Česku jej ještě stále využívá zmíněná Elektrárna Dětmarovice společnosti ČEZ. Slouží však i k výrobě tepla, například v teplárnách společnosti Veolia Energie, a obecně také při výrobě cementu, papíru nebo v chemickém průmyslu.
 

Poslední černé uhlí by se ale v Česku mělo vytěžit letos, takže závislost na dovozu, zejména ze zámoří, se tudíž nadále prohlubuje tak jako tak. S embargem na dovoz ruského uhlí bude muset dojít ke změně struktury dodavatelských zemí, což by však neměl být fatální problém. 

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr . Cítí se překvapený

Je to zvláštní číst, že alespoň v něčem jsme energeticky soběstační. Tak tedy hnědé uhlí je ten náš tajný trumf v rukávě. Leží pod zemí nehluboko tam, kde kdysi stálo například starobylé město Most a celá ta krásná krajina okolo. Inu, nic není na tomto světě zadarmo. Jenže zároveň si poslední elektrárnu na tohle naše uhlí zavřeme ještě letos a plánovaně. Tak jistě odborníci vědí, co dělají. Leccos také ještě může shořet v domácích kotlech, těch vyšších tříd samozřejmě. Jak jinak? A nebo by bylo lepší alespoň na chvíli přimhouřit oči, než nechat voliče mrznout? Uvidíme, zajímavé to bude každopádně, co a nebo koho obětujeme tentokrát.

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se v pohodě

Málokdo si to dnes asi uvědomuje po všech těch letech zavírání dolů, ale uhlí máme opravdu dost. Koneckonců máme i spoustu jiných cenných surovin dosud ukrytých pod zemí. Jen se je dosud nevyplatilo těžit. To se nyní může snadno změnit. Když se Američanům vyplatí frakovat plyn z břidlic a ještě jej vozit přes oceán... Táta mi kdysi tvrdil, že to využívání surovin z nejdostupnějších zdrojů je vlastně takový politický kalkul. Oni tam většinou v těch zemích nic jiného než obrazně řečeno píchnout trubku do země neumí. Ale žít chtějí také jako my. Tak my dáme někomu takovému vydělat odběrem těch jeho surovin, své si necháme na horší časy a on nás nebo své okolí za to nechá na pokoji. Zdá se, že tento model mezinárodní bezpečnostní architektury se začíná hroutit, pokud kdy vůbec fungoval. A nebo právě proto? Může být, že se bude tvořit nějaký nový. Snad to nebude stát příliš mnoho obětí.

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy . Cítí se v pohodě

Ví někdo odkud to uhlí z Ruska vůbec je? My na dráze to náhodou víme úplně přesně. Vozí se to z Donbasu. Kupovalo se to celou dobu nejspíš přímo od těch zlejch separatistů. A nebo to bylo hodný demokratický uhlí z Ukrajiny? Hahaha! Ještě mě napadá, když jsme teda tak bohatý na to hnědý uhlí, nedělali z něho náhodou Němci za války benzín? Aha!