Evropská centrální banka na vlně pokroku. V čem se změní?

Evropská centrální banka na vlně pokroku. V čem se změní?

Evropská centrální banka dnes zveřejnila výsledky přezkumu své měnové politiky, který probíhal po takřka dvaceti letech od začátku loňského roku. Na jeho základě přelomově upravuje svoji měnovou politiku přijetím nového inflačního cíle ve výši dvou procent. Dosud cíl ECB odpovídal hodnotě poblíž, avšak pod dvouprocentní hranicí.  

V praxi to znamená, že ECB bude tolerovat vyšší inflaci. Tedy bude moci déle a rozsáhleji provádět svoji nekonvenční měnovou politiku typu kvantitativního uvolňování. V jeho rámci za nově vytvářená eura nakupuje různá aktiva, včetně dluhopisů vlád předlužených zemí eurozóny jako Řecka či Itálie. Právě země jižního křídla eurozóna se zvláštně vehementně zasazovaly o to, aby se tolerance ECB k inflaci zvýšila. Nákup dluhopisů v podání ECB umožňuje těmto zemím oddalovat často bolestivé reformy, jež by mohly dostat jejich přílišný veřejný dluh pod kontrolu.  

ECB také na základě dnes uveřejněných výsledků přezkumu zřejmě do výpočtu inflace více než doposud zahrne ceny nemovitostí, zejména pak ceny vlastnického bydlení. Jejich zahrnutí má potenciál zvýšit spotřebitelskou inflaci průměrně o 0,1 procentního bodu.  

V neposlední řadě také ECB v příštím roce hodlá zahájit takzvané klimatické stresové testy. V jejich rámci bude simulovat připravenost tisíců bank eurozóny na různé kritické situace spojené s procesem klimatické změny a vyhodnocovat dopad případného nepříznivého vývoje klimatu na ekonomiku eurozóny a její finanční stabilitu. Protistranami zmíněných tisíců bank eurozóny jsou miliony firem po celém světě, které tedy klimatické stresové testy ECB budou nepřímo pokrývat také.  

Klimatické stresové testy jsou kontroverzní záležitostí, neboť stírají hranice mezi měnovou politikou a konkrétním politickým cílem, v tomto případě environmentálního rázu. Potenciálně je tedy ohrožena nezávislost měnové politiky, protože bude sledovat nejen cíle v oblasti měnové, jako je cenová stabilita, ale také cíle mimo tuto oblast, jako je právě třeba ochrana životního prostředí.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.