EKONOMIKA

Evropská komise dala zelenou jádru a plynu, co na to jednotlivé státy?

Evropská komise se rozhodla ignorovat zuřivou reakci některých států a obvinění z „greenwashingu“ a pokračuje ve svých plánech na označení plynové a jaderné energetiky za udržitelné.

Patrik Kudláček

Evropská komise představila, jak hodlá označovat investice do některých plynových a jaderných projektů za udržitelné, což rozdělilo členské státy EU. O tomto kroku se diskutuje již řadu měsíců a několikrát byl odložen kvůli hlubokým neshodám mezi zeměmi politicko-ekonomického bloku. 

Na základě zpětné vazby od vlád, europoslanců a expertních skupin – která podle představitelů EU obsahovala mnoho rozdílných názorů – komise učinila oficiální krok a navrhla označit „zeleně“ některé plynové a jaderné projekty. Díky tomu budou tato dvě odvětví zahrnuta do taxonomie EU, což je technický soubor pravidel, který soukromým i veřejným investorům umožňuje informovaně se rozhodovat o investicích, které jsou ohleduplné vůči klimatu.

Kroky Evropské komise jsou hojně kritizovány ekologickými aktivisty 

Evropská komise, jež oznámila technické změny v návrhu kritérií pro označování zelených investic ve středu 2. 2. 2022, také navrhla posílení pravidel pro zveřejňování informací, aby zajistila větší transparentnost informací pro investory. Změny však nedokázaly zmírnit obavy ekologických aktivistů a některých investorů z rizika „greenwashingu“ a odklonu peněz od „skutečně“ obnovitelných zdrojů.

Postoje jednotlivých členských států se nepřekvapivě liší – sledují poměrně racionálně vlastní zájmy – Nizozemsko a Dánsko jsou proti zahrnutí zemního plynu do taxonomie, protože na tyto elektrárny nespoléhají, zatímco Německo postupně ukončující jadernou energetiku – kritizovalo zahrnutí atomové energie. Rakousko pak Evropské komisi hrozí dokonce žalobou. Rozhodnutí Komise naopak vítají země typu Francie, Polska nebo České republiky, které chtějí z pochopitelných důvodů spoléhat na jádro a plyn při odstavování elektráren a tepláren využívající jako zdroj energie uhlí nebo ropu. 

Například Polsko, které je závislé na uhlí, tvrdí, že udělení dočasného zeleného označení některým plynovým projektům by mohlo přivést investice do vyčištění jeho teplárenského systému. Francie a Česká republika tvrdí, že klíčovou roli v čisté transformaci má jaderná energetika jako stabilní zdroj nízkouhlíkové energie.

Taxonomie je bedlivě sledována investory, neboť tento dokument jasně stanovuje, které projekty budou považovány za zelené a budou moci potenciálně přilákat miliardy z veřejných i soukromých financí na podporu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

Výčet z některých návrhů Evropské komise

  • Plynové projekty nahrazující uhlí a produkující maximálně 270 gramů ekvivalentu CO2 na kilowatthodinu mohou získat dočasné zelené označení.
  • Výše popsané plynové elektrárny musí získat stavební povolení do roku 2030 a do konce roku 2035 musí mít plány na přechod na obnovitelné nebo nízkouhlíkové plyny.
  • Jaderné elektrárny jsou způsobilé, pokud nové elektrárny, které získají stavební povolení do roku 2045, splní kritéria zabraňující významnému poškození životního prostředí a vodních zdrojů.
  • Investiční fondy musí v rámci taxonomie zlepšit zveřejňování informací pro investory o podílech v jaderných a plynových elektrárnách.

Taxonomie rozděluje Evropský parlament na dva nesmiřitelné tábory 

EU již v dubnu loňského roku oznámila první soubor kritérií pro zelené investice, který umožní výrobcům dobíjecích baterií, zařízení pro vyšší energetickou účinnost, nízkoemisních automobilů nebo větrných a solárních elektráren získat formální zelené označení. Středeční návrh zdůraznil rozpory mezi zeměmi a politickými stranami. Evropská lidová strana, největší strana v Evropském parlamentu, uznala úlohu jaderné energie jako nízkouhlíkového zdroje energie a uvedla, že zemní plyn používaný jako překlenovací palivo může pomoci urychlit přechod na nulové emise. Zelení naopak uvedli, že se budou snažit získat v Evropském parlamentu většinu pro zamítnutí nařízení, které tyto dva zdroje energie klasifikuje jako udržitelné.

„Komise se tímto návrhem dopouští historické chyby. Podkopává důvěryhodnost celé taxonomie. Evropa se tím vzdává svého globálního prvenství v oblasti zeleného financování,“ řekl novinářům Bas Eickhout, nizozemský místopředseda Strany zelených.

Platforma pro udržitelné financování, poradní skupina Komise, nedávno návrh kritérií pro plyn odsoudila s tím, že by mohl ohrozit cíl EU dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí. Rovněž uvedla, že není jasné, jak se blok vypořádá s možnými dopady jaderného odpadu na životní prostředí. Řada investorů a věřitelů, včetně Evropské investiční banky, uvedla, že se těmto technologiím v portfoliích pravděpodobně přesto vyhnou.

EU chce dosáhnout klimatické neutrality v rámci svého „Green Dealu“, rozsáhlé revize, která se dotýká všeho od dodávek energie přes výrobu až po dopravu. Nedávná energetická krize však poukázala na problém snížení závislosti na fosilních palivech a jaderné energii, která nabízí spolehlivé dodávky.

Je na členských státech, aby se rozhodly, na jaké zdroje energie se chtějí doma spoléhat – a jak už víme, chtějí různé věci.

Rozhodnutí Evropské komise je kompromisem, který napáchal spoustu zlé krve 

Úředníci EU pod podmínkou zachování anonymity připustili, že plyn ani jádro nejsou obnovitelné a že konečné rozhodnutí je vyváženým kompromisem zohledňujícím všechny názory, jež bude schopen odolat případnému právnímu napadení. Úředníci rovněž uvedli, že původní myšlenka vytvořit pro obě odvětví žlutou kategorii mimo taxonomický rámec nezískala politickou podporu, což vedlo k jejich zařazení do současného katalogu vedle solární a větrné energie. Návrh je sice nedokonalý, ale je to skutečné řešení, je vědecky podložený, ale také pragmatický a zodpovědný.

Evropská komisařka za Irsko, Mairead McGuinness, zdůraznila, že označení plynu a jádra jako udržitelných bude dočasné a jeho trvání bude záviset na tom, jak rychle se obnovitelné zdroje v celém bloku rozšíří. Nový text bude revidován a pozměněn v závislosti na vědeckém a technologickém vývoji. Navíc zdůraznila, že taxonomie je dobrovolný systém, který nesouvisí s energetickou politikou EU. Na obvinění některých ekologických aktivistů z „greenwashingu“ odpověděla následovně: „Greenwashing je termín, který se široce používá – když jste nepoctiví, zkrátka, když něco skrýváte. V tomto případě však neexistuje žádná dvojznačnost, nejedná se o greenwashing. Respektování taxonomie je navíc dobrovolné, nikoli povinné.“

Na otázku ohledně rozporů mezi 27 komisaři EU, kteří mají rozhodovat kolektivně, McGuinnessová uvedla, že u jednacího stolu panuje jednota. Ve dnech před středečním oznámením však rakouský komisař Johannes Hahn prohlásil, že bude hlasovat proti návrhu. Jeden z korespondentů Financial Times později na Twitteru uvedl, že kromě Hahna, se proti nové taxonomii postavila i portugalská komisařka Elisa Ferreira a španělský kolega Josep Borrell.

Nyní jsou na tahu členské státy EU a Evropský parlament 

Míč je nyní na straně členských států a poslanců Evropského parlamentu, kteří mají až šest měsíců na to, aby návrh Komise analyzovali a vznesli námitky. Jelikož se však jedná o akt v přenesené pravomoci, je dosažení dostatečné podpory pro zablokování návrhu obtížné. 

V Radě Evropské unie se bude muset spojit nejméně 20 členských států, které zastupují alespoň 65 % obyvatel EU, aby plány zmařily, což se zdá být nesplnitelné vzhledem k tomu, že většina zemí je při snižování emisí CO2 závislá buď na plynu, nebo na jaderné energii (nebo dokonce na obojím). Evropský parlament bude muset shromáždit většinu 353 poslanců, aby návrh zablokoval, což je scénář, který je reálnější, ale který stále bude ovlivněn národními zájmy. 

Bez ohledu na výsledek budou moci investoři stále nalévat peníze do plynových a jaderných projektů, pokud si to budou přát. Taxonomie investice nezakazuje ani nepovoluje – slouží pouze jako nástroj transparentnosti, který umožní nasměrovat více peněz do ekologicky udržitelných aktivit. Komise odhaduje, že evropský blok potřebuje každoročně vyhradit 350 miliard eur na ekologické investice. Jenom tak se mu podaří splnit cíl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Velký podíl této významné částky bude muset podle exekutivy pocházet ze soukromého sektoru.

Ing. Patrik Kudláček je aktivním investorem a novinářem dlouhodobě se věnující investičním a ekonomickým tématům.

Michal Babinec
46 let, byznysmen

Je to vítězství rozumu, ale jenom omezeného. Mě totiž děsí už sama skutečnost, že státy jsou závislé na tom, jak se nějaký, nikým nevolený byrokrat vyspí, nebo s jakým lobbistou si zrovna dá kafe a makronku. Vím, že eurokomisaře navrhují členské státy, ale zatím se mi nepodařilo rozklíčovat podle jakých kritérií. Když se podíváme na náš výkvět, viz Špidla, Telička, Füle a teď Jourová, tak je to asi podle stupně nýmandství. Heslo, že eurokomisaři nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie, zní sice hezky, ale je od základů nesmyslné, protože EU tvoří právě státy. Takže se klidně může stát, že komise bude ve jménu unie prosazovat něco, co poškozuje zájmy států. Ato se také děje. V tomhle případě se ale eurokomisaři asi vyspali dobře, nebo si dali před jednáním kafíčko a zákusek s Francouzi.

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr

Od začátku jsem podporoval náš vstup do Evropské unie a jsem její stoupencem. Ale nezavírám oči nad některými znepokojivými jevy. Například celá ta Zelená dohoda mi připadá utopická. A zarážející je už jenom to, že se o takových věcech vůbec jedná. Co by se stalo, kdyby Evropská komise rozhodla, že jádro a plyn nejsou zelené? Jaký dopad by to mělo třeba na Českou republiku? Uhlí ne, jádro ne, plyn ne… Předpokládám, že dřevo také ne, co by nám zbývalo a kde bychom vzali peníze na alternativní řešení? Naštěstí se ukázalo, že unie má přeci jen mechanismy, aby k takovým radikálním krokům nedocházelo. Ale je to jenom dočasné. I když se povolila stavba dalších jaderných nebo plynových elektráren, nemáme záruku, že unie v rámci Zelené dohody svoji politiku za dva roky nepřehodnotí. Vzniká tím velká nejistota. Ještě jednu poznámku k nezávislosti eurokomisařů. Nedělám si o ní žádné iluze. Hlasování rakouského zástupce ukazuje, že hájil zájmy své země, a ne žádného společenství.

Erik Hrachovec
27 let, vedoucí oddělení datové analýzy

Vítězství rozumu? To těžko. Zvítězily politika a ekonomika nad ekologií a vědeckými argumenty, čili nátlak energetických gigantů a států využívajících jádro nad životním prostředím. Problém je, že se na znečišťování životního prostředí mnozí nedívají celkově. Hledí jenom na emise při tvorbě energie, ale už neberou v potaz všechno kolem. Jádro a plyn nepatří mezi zelené zdroje, protože jimi jednoduše nejsou. Například metan, k jehož uvolňování v souvislosti se zemním plynem dochází, tvoří asi třetinu všech skleníkových plynů spojených s lidskou činností. Doufám, že se Evropa nakonec stane zeleným premiantem, ale bude to chtít čas, který odstraní zkostnatělé struktury a myšlení. Budoucnost je v mladých lidech.