Evropská komise řadí ČR mezi pět zemí EU, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska veřejných financí

Evropská komise řadí ČR mezi pět zemí EU, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska veřejných financí

Dnes zveřejněná prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Prognóza totiž počítá s tím, že ČR letos vykáže schodek veřejných financí 8,5 procenta a v příštím roce pak 5,4 procenta. Průměrný schodek za oba roky tak má činit bezmála sedm procent. To je pátá nejvyšší hodnota v EU.

Vyšší průměrný schodek už podle Evropské komise vykážou za roky 2021 a 2022 jen Itálie, Malta, Litva a Rumunsko.

Česko před pandemií patřilo mezi pět zemí EU, které vykazovaly nejnižší veřejný dluh v poměru k HDP. A zároveň mezi pětici členských států EU, které jej v předpandemických letech rovněž nejvýrazněji snižovaly. Nyní se však ocitá mezi pěticí zemí, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska udržitelnosti veřejných financí, resp. tedy s nejhlubším vyhlíženým schodkem.

Průměrný schodek za celou EU má letos a příští rok dle prognózy Evropské komise činit 5,6 procenta HDP.

Z hlediska ratingových agentur není ještě problematická situace v letošním roce, neboť s enormními schodky se potýkají i četné další země EU. Příští rok ale již řada jiných zemí své schodky výrazně sníží, a Česko se tak ocitne mezi zeměmi, které v pokrizové konsolidaci svých veřejných financí zaostávají za srovnatelnými ekonomikami. To ratingové agentury pravděpodobně „oznámkují“ nepříznivě, a to zhoršením výhledu a posléze dost možná i samotného ratingu dluhu ČR. Obsluha dluhu českého státu se tak prodraží.

Klíčovým důvodem hlubokých schodků je loňské zrušení superhrubé mzdy. To podpořilo vládní hnutí ANO a opoziční ODS. Koalice Pirátů a STAN nyní předesílá, že pokud se bude po říjnových parlamentních volbách podílet na vládnutí, může se o snížení schodků veřejných financí zasadit i prosazením vstupu ČR do Mechanismu směnných kursů II (ERM II). To je jakýsi „předpokoj“ v procesu přijímání eura.

Koalice Pirátů a STAN předpokládá, že účast v mechanismu by snížila náklady na obsluhu dluhu, což je úvaha, která nepostrádá ekonomické opodstatnění. Úrok na českém dluhu by se totiž účastí v mechanismu vskutku snížil. Mezinárodní investoři by totiž z důvodu vyhlíženého členství v eurozóně, jejíž centrální banka už léta uskutečňuje masivní program odkupu vládních dluhopisů, snížili rizikovou přirážku na českém dluhu. Zároveň by ovšem samozřejmě zásadně stoupla pravděpodobnost, že Česko euro přijme. Dánsko, které setrvává mimo eurozónu, sice také do mechanismu vstoupilo, ale to má vyjednánu trvalou výjimku z přijetí eura. Všechny další země, které se do mechanismu v minulosti zapojily, nebo se v něm nacházejí nyní, což je případ Bulharska a Chorvatska, euro přijaly či v dohledné době přijmou hodlají.

ODS, která dlouhodobě euro odmítá, tak paradoxně může poskytnout politickým rivalům validní záminku k jeho přijetí. Pokud tedy nebude schopna předložit adekvátní plán úspor, které by zajistily uspokojivé snížení vyhlížených schodků a minimalizovaly riziko zhoršení ratingu. Takové plány ale ODS, resp. koalice SPOLU, jejíž je součástí, ve svém nedávno představeném volebním programu v uspokojivé míře a realisticky nenabídla.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.