EKONOMIKA

Evropský parlament podpořil minimální sazbu daně pro velké firmy

Evropský parlament naprostou většinou hlasů podpořil zavedení minimální sazby daně pro velké společnosti. Vyzval také členské země, aby po pěti letech umožnily revizi, která by zhodnotila, zda není toto rozhodnutí nutné zpřísnit. Informovala o tom agentura Reuters.

Loni v říjnu 136 zemí světa dojednalo globální dohodu, podle které by velké společnosti měly platit minimální sazbu daně 15 procent. To má těmto firmám ztížit možnost vyhýbat se placení daní. Návrh Evropské komise (EK) počítá s tím, že minimální sazbě daně budou od roku 2023 podléhat firmy s ročním obratem nejméně 750 milionů eur (18,5 miliardy Kč).

Evropští zákonodárci navíc chtějí po pěti letech provést přezkum, který by umožnil například upravit hranici obratu a posoudit případný dopad minimální sazby daně na rozvojové země. Chtějí také, aby komise sledovala, jak země EU pravidla uplatňují a zda nezavádějí opatření, která by případně kompenzovala zvýšení daně z příjmu právnických osob.

Pro přijetí minimální sazby daně hlasovalo 503 poslanců, proti jich bylo 46. Vlády nejsou hlasováním parlamentu vázány, ale při přijímání konečného znění z rozhodnutí parlamentu vycházejí.

Francie, která má nyní předsednictví EU, prosazuje rychlou realizaci dohody. Daňové otázky vyžadují jednomyslné schválení všemi členy unie, navrhovaný kompromis způsobu zavedení minimální sazby daně ale blokuje Polsko. Americká ministryně financí Janet Yellenová se v pondělí snažila Varšavu přemluvit, žádný průlom v této věci ale nenastal.

ČTK | byznysvcesku.cz

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik . Cítí se šťastný

Jsem moc rád, že Evropská unie jde příkladem a chce hrát přední roli v globalizovaném světě. Proto se nebojí výzev, kterým musíme dnes čelit. Cílem návrhu Evropské komise je zabránit přelévání zisku do daňových rájů. Kdybychom takovou moudrou politikou měli v devadesátých letech, byli bychom ušetřeni mnoha nepříjemností a skandálů. Bohužel, měli jsme místo toho Klause. Snad celou věc nepohřbí autoritářské Polsko, které zase všechno blokuje. Z jeho strany se zcela očividně jedná o dětinskou a uraženeckou pomstu Evropské unii za její kroky na obranu zákonitosti a demokratických práv v této zemi. Doufám, že nová daň vstoupí v platnost co nejdříve. Podle některých odhadů by to mohlo být už začátkem příštího roku.

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř . Cítí se v pohodě

Nejedná se o iniciativu Evropské unie jako takové, ale spíše o implementaci dohod uzavřených loni v rámci OECD a G20, které právě postulovaly minimální patnáctiprocentní daň z příjmů právnických osob. Nicméně Evropská unie, jak se zdá, chce být v tomto ohledu premiantem. Takový krok musejí samozřejmě ještě akceptovat a implementovat vlády členských států. Rozhodnutí v oblasti daňové politiky musejí být přijímána jednohlasně. Určitá potíž může spočívat v tom, že daňová zvýhodnění pro nadnárodní koncerny bývají vnímána v chudších zemích jako investiční pobídky. Ostatně, viděli jsme to i u nás. Ale pokud jsem to dobře pochopil, odpor Polska, alespoň oficiálně, je dán spíše tím, že návrh EK váže otázku minimální daně s pravomocí ohledně vybírání části této daně.

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se naštvaný

Zase další diktát Evropské unie, tentokrát ovšem podle globalistických notiček. Tažení proti tzv. daňovým rájům považuji za trapné. Já bych si přál mít daňový ráj u nás. Na to ale nemá nikdo odvahu, navíc to právě kvůli našemu členství v EU není možné. Vždyť mi vlastně nemůžeme rozhodovat ani o výši DPH nebo osvobození od DPH. Jsme prostě jenom jako nějaká provincie. Navíc návrh Evropské komise, jak se na byrokratický výplod sluší a patří, samozřejmě obsahuje „substantivní výjimku“, na základě které nebudou muset některé korporace tuto minimální daň platit. Už vidím ty úplatky při uznávání výjimek.