EKONOMIKA

Fialova vláda pomůže lidem s energiemi adresně, vyjde ji to na zhruba 350 milionů měsíčně

Fialova vláda dnes schválila soubor opatření kvůli vysokým cenám energií. Klíčovým rozdílem oproti běžící pomoci schválené ještě Babišovou vládou je jejich vyšší adresnost. Ta znamená, že opatření budou sice celkově výrazně levnější, avšak zdraží se jejich samotná realizace, neboť vzroste administrativní náročnost.

Lukáš Kovanda

Fialova vláda dnes schválila soubor opatření kvůli vysokým cenám energií. Klíčovým rozdílem oproti běžící pomoci schválené ještě Babišovou vládou je jejich vyšší adresnost. Ta znamená, že opatření budou sice celkově výrazně levnější, avšak zdraží se jejich samotná realizace, neboť vzroste administrativní náročnost. 

Úřady práce totiž budou muset nově například zevrubněji posuzovat, kdo má v souvislosti s platbou účtů za energie nárok na mimořádnou okamžitou pomoc, a kdo již nikoli. To si vyžádá více času než plošný zásah Babišovy vlády spočívající v redukci sazby DPH na energie z 21 na nula procent. 

Zásah Babišovy vlády, určený pro měsíce listopad a prosinec 2021, vyjde veřejnou kasu na zhruba jednu miliardu korun měsíčně. Pomáhá však i lidem, kteří nárůstem cen energií nijak zásadně zasaženi nejsou, neboť například mají ceny fixovány třeba ještě na celý rok 2022, nebo navýšení tolik nepociťují, poněvadž se řadí mezi vysokopříjmové. Naopak například nízkopříjmovým domácnostem, jimž narostla cena energií kvůli pádu do režimu dodavatele poslední instance třeba i o stovky procent, snížení DPH zase tolik neuleví a nepomůže. 

Opatření Fialovy vlády by měla celkově vyjít na zhruba 350 milionů korun měsíčně, neboť prostřednictvím administrativního posouzení se adresáty pomoci, spočívající nejen v mimořádné okamžité pomoci, ale i upraveném systému příspěvků na bydlení, stanou ve vyšší míře skutečně potřebné domácnosti. 

Domácnostem, které růstem cen energií nijak zásadně zasaženy nejsou, přitom současně tedy stát již od Nového roku dále ulevovat nebude. Naplňuje se tak i vlastní smysl politik náležejících do zelené agendy EU. Tato zelená agenda představuje podstatu letošního enormního zdražení energií. Je to do značné míry její záměr. Evropská komise se snaží třeba prostřednictvím systému emisních povolenek uměle zdražit energie z neobnovitelných zdrojů tak, aby lidé i firmy využívali více energií ze zdrojů obnovitelných, které jsou dražší. Pokud by vlády zemí EU plošně a dlouhodobě lidem od vyšších cen energií ulevovaly, smysl umělého zdražení zůstane vlastně nenaplněný a výsledkem bude pouze navýšený dluh, nikoli ústup od neobnovitelných zdrojů.

Adresná pomoc sociálně slabším, kterou nyní schválila Fialova vláda, tak vlastně znamená, že lidé ze středních vrstev a lidé bohatí budou na energie přispívat lidem chudým, což už smysl zelené agendy EU naplňuje. Zelenou agendu EU totiž musí nutně zaplatit právě střední vrstvy a bohatí, neboť chudí na to nemají dostatek finančních prostředků.

DPH na energie se tudíž v lednu vrátí na 21 procent, což tedy ovšem také znamená, že inflace jen z tohoto titulu naroste. V listopadu by inflace činila sedm procent, pokud by nedošlo právě ke snížení DPH na energie, které míru inflace snížilo o jeden procentní bod. Je tedy třeba počítat s tím, že lednová meziroční inflace bude činit až deset procent.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Michal Babinec
46 let, byznysmen

Vyplácení sociální podpory kvůli růstu cen energií, protože o nic jiného než sociální dávky nejde, určitě ušetří hodně peněz, ale ve státním rozpočtu. Osvobození od daně z přidané hodnoty stojí podle některých výpočtů veřejné finance měsíčně víc než dvě miliardy. Jenomže je otázkou, co je celkově státu a hospodářství prospěšnější. Sociálně slabší domácnosti sice dostanou určitou podporu, ale životní náklady se spolu se zrušením osvobození zase zvýší o výši energií promítnutou do služeb, případně zboží. Nemluvě o stoupající inflaci. Navíc plošné osvobození napomáhá růstu celé ekonomiky. Takže údajně pravicová vláda volí levicová řešení a uchyluje se k dalšímu socialistickému přerozdělování.

Nikola Spurná
30 let, prodavačka

Určitě je správný, když chudí dostanou aspoň nějaký peníze, když elektrika zdražuje. Bohatý to nepotřebujou. Jenom s tím bývá strašný papírování. Ale já jsem si už zvykla. Udělala jsem si takovej seznam, za co a kdy dostanu peníze a co a kdy mám podat. Nejlepší by bylo, kdyby to bylo na jednom lejstru a já bych jenom zaškrtala patřičný okýnka. Už jsem si to zjišťovala a měli bychom dostat 2147 korun. Nic moc, ale lepší než drátem do oka.

Erik Hrachovec
27 let, vedoucí oddělení datové analýzy

Cílená a adresná podpora je obecně lepší a spravedlivější než plošná řešení, která nezohledňují různorodost lidské společnosti. I radikálně pravicoví odpůrci musejí přiznat, že je rovněž levnější. Samozřejmě mě trošičku mrzí, že mi zrušením osvobození energií od DPH stoupne jejich cena, ale naštěstí nepatřím k osobám, kterých by se to mělo nějak bolestně dotknout. Navíc mi bude na duši tepleji, jelikož mě bude hřát pomyšlení, že se solidarizuji s druhými a jaksi nepřímo pomáhám více potřebným.