EKONOMIKA

Indie, druhý největší producent pšenice na světě, zakázala její vývoz

Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích poté, co omezení vývozu hrozí kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů - Ruska a Ukrajiny.

Před vyhlášením zákazu Indie počítala s tím, že letos do světa vyveze na deset milionů tun pšenice. Hlavními jejími trhy jsou další asijské země, například Filipíny, Indonésie či Thajsko. Kvůli přerušení vývozu z Ruska a Ukrajiny se však indičtí obchodníci chtěli zaměřit i na trhy v Evropě, Africe či na Blízkém východě. Většina indické produkce pšenice však putuje na domácí trh.

Cílem vládního opatření je podle zahraničních agentur zklidnit vývoj cen na domácím trhu. Podle agentury Reuters se ceny pšenice na indickém trhu dostaly v posledních týdnech na rekordní úroveň. "Nejedná se jen o pšenici. Obecný růst cen zvýšil obavy z inflace, a to je důvod, proč vláda musela zakázat vývoz pšenice," řekl agentuře Reuters vysoký vládní činitel.

Vláda se navíc obává, že letošní sklizeň bude výrazně slabší kvůli vlně veder, která tuto zemi zasáhla od poloviny března. Zásoby pšenice vláda potřebuje mimo jiné pro své programy potravinové pomoci, které v zemi pomáhají s výživou více než 80 milionů lidí. V únoru úřady očekávaly, že se produkce pšenice meziročně zvýší na 111 milionů tun, později ale odhad snížily na 105 milionů tun. Analytici se domnívají, že sklizeň by se mohla zastavit pod hranicí 100 milionů tun.

Obchodník s pšenicí v Bombaji řekl agentuře Reuters, že rozhodnutí vlády je "šokující". Trh sice očekával nějaké omezení vývozu, ale až za dva nebo tři měsíce. "Zdá se, že údaje o inflaci změnily vládní záměry," dodal.

Zákaz exportu ale počítá s několika výjimkami, které může udělit indická vláda. Může se tak stát pokud vláda uzná, že dodávky pšenice slouží na pokrytí základních potravinových potřeb země, kam vývoz směřuje.

Odborníci se domnívají, že postoj Indie povede k dalšímu růstu cen této komodity na mezinárodních trzích. "Nyní už na trhu není žádný další velký dodavatel," řekl agentuře další obchodník. Od začátku roku se ceny zvýšily již o 40 procent. K největším světovým vývozcům totiž patří Ukrajina i Rusko, kde vývoz čelí kvůli válce omezení. Během konfliktu byly zničeny sklady s pšenicí a obilím a Rusko navíc blokuje ukrajinské černomořské přístavy, odkud vývoz proudil do ostatních částí světa. OSN již několikrát varovala, že konflikt může výrazně zhoršit dostupnost potravin v chudších zemí.

ČTK | byznysvcesku.cz

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr . Cítí se zklamaný

Samé dobré a ušlechtilé věci jako je boj o lidské zdraví, za svobodu a demokracii a ejhle k čemu to vede. Na obzoru je pomalu hladomor, minimálně tedy v té nejchudší a tedy nejohroženější části světa. Jestli ony ty vysoké ideály tyhle katastrofy, když ne přímo způsobují, tedy alespoň nepřitahují?

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se bezradný

Svět je propojený a čím dál propojenější, to je marné, problém v jedné části světa se dnes už dotkne v nějaké formě prakticky i celého jeho zbytku. Na druhou stranu se v situacích krizí stejně evidentně ukazuje, jak náhle každý začíná kopat sám za sebe. Zopakujme si lekci z počátku pandemie, viz. zabavování kontejnerů cizích roušek a ventilátorů na vlastních letištích, přeplácení výrobců vakcín bohatými a vlivnými státy i vůči spojencům a tzv. spřáteleným zemím. Náhle jako by nám ta mezinárodní solidarita příliš nefungovala a začínal se spíše prosazovat domněle dávno překonaný národní princip. Platí to dokonce třeba i ve formátu neustále se víc a víc integrující Evropské unie. Je otázka, jestli je to na pováženou a nebo se prostě jen prosazuje přirozený řád věcí obdobně jako, když se na bojující Ukrajině děti a ženy stahují do bezpečí a muži naopak vyrážejí vstříc nepříteli všem progresivistickým proklamacím a nápadům navzdory.

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik . Cítí se v pohodě

Bude třeba definitivně začít brát celý svět jako náš jeden společný domov a všechny národy jako rovnocenné, bratrské (a sesterské samozřejmě!). Jinak se z těch hrůz nevymaníme! Sobecké hraní si na vlastním písečku už není nadále udržitelné. Jakmile bude rozdrceno putinovské Rusko, zůstanou lidstvu k řešení další velké globální výzvy, které budou vyžadovat globální přístupy. Tj. klimatická nouze, chudoba respektive nerovnoměrnost bohatství, rovnost ras, žen a dalších pohlaví a tak by bylo možno pokračovat do nekonečna. Věřím, že Covid i současná válka a z ní vyplývající krize poučí konečně už i ty největší zatvrzelce, že bez globálního řízení, bez domluvy všech se všemi (s výjimkou Ruska samozřejmě!) se k lepší budoucnosti jednoduše nepropracujeme.

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy . Cítí se naštvaný

Ty bláho, dědek měl nějaký to obilí vždycky za barákem, to ještě pamatuju. Proč by se jako věc, která tady odjakživa rostla, měla vozit přes půlku zeměkoule, to teda vážně nepochopím. Jestli on někdo tyhlety krize nespouští naschvál? Aby se třeba zas pořádně napakoval a nebo aby nemusel třeba platit svý starý dluhu, co?!