EKONOMIKA

Inflace v EU vystoupila na rekordních 6,2 procenta, Česko má třetí nejvyšší

Míra inflace v Evropské unii v únoru vystoupila na rekordních 6,2 procenta z lednové hodnoty 5,6 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má z celé unie třetí nejvyšší inflaci, a to rovných deset procent. Tak jako v minulých měsících i v únoru se na růstu cen podílely nejvíce energie.

V eurozóně míra inflace v únoru vystoupila na 5,9 procenta, zatímco v lednu činila 5,1 procenta. V meziměsíčním srovnání se ceny v EU zvýšily v únoru o 0,9 procenta, stejně jako v eurozóně.

Silný růst cen je patrný zejména při srovnání se situací před rokem. Loni v únoru byla roční míra inflace v EU na 1,3 procenta, zatímco v eurozóně činila 0,9 procenta.

Nejnižší míru inflace měly v únoru Malta s Francií, kde v obou případech činila 4,2 procenta. Následovaly Portugalsko, Finsko a Švédsko, ve všech těchto zemích inflace činila 4,4 procenta. Naopak nejvyšší inflaci měla Litva (+14,0 procenta), Estonsko (+11,6 procenta) a Česká republika s deseti procenty.

"Česká republika má proti zbytku Evropy v rámci boje s inflací pozici ztíženou tím, že na rozdíl od ostatních zemí byla v tuzemsku znatelně zvýšená již před příchodem pandemie. Dalším nepříjemným faktorem je, že právě Česka se nadprůměrně dotýkají i výpadky v dodavatelských řetězcích. I v nejbližší budoucnosti tak patrně Česko bude v rámci EU patřit mezi 'inflační premianty'," řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Už v závěru letošního roku by se ovšem podle Hradila měly začít projevovat nedávné kroky České národní banky (ČNB), která výrazně zvýšila úrokové sazby. Česká republika by tak měla v žebříčku zemí s nejvyšší inflací začít klesat, myslí si analytik.

Ve srovnání s lednem roční míra inflace klesla ve dvou členských státech unie, ve zbývajících pětadvaceti se zvýšila.

Energie přispěly k celkové roční inflaci z 3,12 procentního bodu, následovaly služby (+1,04 bodu), dále kategorie potraviny, alkohol a tabák (+0,90 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (+0,81 bodu).

ČTK | byznysvcesku.cz

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se smutný

Je jasné, že už jsme opustili vody mírné inflace a vplouváme na bezbřehý oceán pádivé inflace. Statečně přitom směřujeme ke stagflaci, tedy kombinaci stagnace ekonomiky s vysokou inflací. A to se do únorových čísel Eurostatu ještě výrazněji nepromítly následky Ruské agrese na Ukrajinu, např. rostoucí ceny pohonných hmot. Číňané mají takové zlomyslné přání: „Abys žil v zajímavé době.“ Nám se to „poštěstilo“. Pokud vím, tak naše země ještě stagflaci nezažila, jenom její skrytou podobu v osmdesátých letech a pak na začátku devadesátých let. Tak teď ji podle všeho budeme mít otevřenou. Všechno musí být jednou poprvé. Ale osobně bych radši žil v méně zajímavé době.

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř . Cítí se zklamaný

Souhlasím, že stagflace se stává velmi pravděpodobným scénářem. Proto také tržní hráči momentálně sázejí na tradiční jistoty. Na akciové straně vyžaduje stagflace správný výběr konkrétních titulů, ideálně drobný podíl v komoditách. V našem prostředí můžeme zvážit korunové státní dluhopisy. Obecně analytici doporučují akcie firem s bohatým a stabilním tokem hotovosti, jež zvládají vyplácet pravidelné dividendy. Doplatí na to začínající technologické firmy, které sice mohou mít růstové ambicemi a značný příslib růstu zisků v budoucnu, ale nyní přeci jen představují určité riziko.

Nikola Spurná
30 let, prodavačka . Cítí se vystrašený

Stagflace, komodity, Eurostaty, dividendy… Co je to za kecy? Já už pomalu nemám co jíst, děti choděj ve starých hadrech, přítel mi taky moc nepomáhá a vy si tady klábosíte o něčem, co ani netuším, co to znamená? Jestli ta stagflace znamená, že jsme…, jsem dáma, tak řeknu v rejži, tak to řekněte normálně. Tyhle cizí slovíčka vypadaj sice moc chytře, ale většinou se jich používá, aby se zamaskovala pravda. Ale kdo za to všechno může, to už mi neřeknete, co? Já jen, abych věděla, komu mám nadávat, až zase budu dělat nudle s tvarohem.