EKONOMIKA

Jádro musí být Bruselem uznáno bez přechodnosti a bez diskriminace, žádá správně česká vláda

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela včera uvedl, že investice do jaderných zdrojů nesmí Evropská komise označit za přechodné. Nesmí být podle něj ani nijak jinak diskriminovány.

Lukáš Kovanda

Tato slova signalizují, že vláda si je po počátečním poměrně vřelém přijetí stále více vědoma potenciálních překážek, jež celý návrh Evropské komise uznat jádro jako zelený zdroj obsahuje. A náležitě reaguje.

Návrh Evropské komise i tak je celkově spíše pozitivním signálem pro českou ekonomiku, neboť uvádí jádro do hry jako zelenou investici. Činí tak ovšem za podmínek, které jsou pro Česko opravdu obtížně splnitelné. Je tedy třeba dalšího jednání v této věci. 

Nynější návrh má tedy pro českou ekonomiku četná negativa a komplikace, ale pokud jej vezmeme jen jako základ pro další jednání, je už pohled na něj příznivější. Česko navíc má na své straně spojence typu Francie nebo Finska, které již zbudoval hlubinné úložiště jaderného odpadu. V Česku se proti zbudování hlubinného úložiště, které představuje jednu z podmínek návrhu Evropské komise, staví obce, na jejichž území by mělo být. Avšak sami vládní činitelé v uplynulých letech nevedli účinnou vysvětlovací kampaň jako úřady ve Finsku – tam debata o hlubinném úložišti probíhala už od 70. let.

Takže pokud bude i v ČR dostatečná politická vůle, řadu komplikací plynoucích z aktuálního návrhu Evropské komise, lze překonat. A o těch, které překonat nelze, je třeba dále jednat.

Země zásadně odmítající jadernou energetiku jakožto zelenou představují v EU menšinu. Jde zejména o Německo, Rakousko či Lucembursko nebo Dánsko. V rámci těchto zemí jsou však ochotny uznání jádra za zelený zdroj na úrovni EU právně napadnout jen jisté, často okrajovější politické proudy, zejména strany Zelených v Rakousku nebo Německu či němečtí postkomunisté.

Jinými slovy, hlavní politický proud EU si i pod tíhou současné energetické krize stále znatelněji uvědomuje, že bez dalšího rozvoje jádra je zelená transformace EU prakticky neuskutečnitelná, neboť by mohla vést k nebývalým sociálním otřesům a fatálnímu utužení pozic politického extrému a dezintegračních sil v četných zemích EU. Proto existují poměrně příhodné podmínky pro další jednání a revizi současného návrhu Evropské komise, která bude již dostatečně vstřícná podmínkám v ČR.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Energetika Evropská unie Jaderná energie Kovanda Vláda
Michal Babinec
46 let, byznysmen

Je milé, že se po letech uctivého poklonkování čelem a tichého přesouvání dotací do vlastních kapes za zády (pozor, nemluvím zdaleka jen o poslední vládě!) začíná v rodné kotlince formovat něco jako jasná profilace národních zájmů vůči silným státům unie i EU samotné. Díky za to! Nicméně, na druhou stranu má věc hned několik ale. Smlouvat totiž o vlastních základních potřebách, mezi které energetická soběstačnost, nebo chceme-li bezpečnost, jednoznačně patří, je poněkud na hraně představitelného. To bychom totiž také jednoho dne mohli smlouvat jako pověstní Židé Václava Klause mladšího o tom, kterým transportem pojedeme. Dotyčného politika toto nekorektní prohlášení stálo svého času sice kariéru, dnes by téměř jistě byl poslancem vládnoucí strany, nicméně jádro sdělení má svoji váhu. O některých věcech se totiž nesmlouvá, za ty se bojuje. Ona nejen schopnost kompromisu, ale také nemalá dávka pragmatismu k politice prostě patří. Může si, kdo chce, co chce myslet o našich polských a maďarských sousedech, ale je zcela typické, že zrovna tyto dva státy si ohledně své energetické bezpečnosti vše zařídily zcela nekompromisním způsobem a to ať už jde o polské výjimky stran uhlí nebo maďarské jaderné reaktory z Ruska. Oba státy a jejich občané jsou dnes tím pádem úplně v jiné situaci než ČR!

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr

Čekám, ač nerad, opět roky planých diskusí, zrušených tendrů a nakonec nějakého podivného řešení, které bude prezentováno jako rozumný kompromis, a které bude ve skutečnosti podvolením se německé dominanci. Jediná “naděje“ je snad v pokusu opatřit si přímo jadernou technologii Westinghouse, kde by potřebným politickým činidlem mohla být velmocenská váha státu, z něhož firma pochází a kde platí daně. V opačném případě bych v našich reáliích spíše očekával několik dalších skandálů, špionážních kauz a následných pádů vlád. Zájmů je ve hře mnoho a peněz snad ještě víc.

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy

Měli to dát už někdy před deseti rokama těm Rusákům. Každej ví, že sou v tom nejlepší a cena je, co sem četl, taky super. Kecy různejch pitomců o tom, že nás přes elektrárnu budou řídit na dálku, tomu říkám konspirace zase já! Teď budem platit jak mourovatý. Akorát, že ten, kdo si kvůli drahejm energiím zase hrábne, budou obyčejný lidi dole a ne ty panáci, co to schvalujou. Já říkám, tohle skončí další revolucí. Jak začne bejt lidem zima nebo jim nevyjde na jídlo je konec, šlus.

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik

No prosím! To bylo řečí o zlé, totalitní EU a ono to s normálními, demokratickými politiky najednou jde. Vše je věc jednání, kompromisu, slušné dohody. Tak, jak to má v západní civilizaci být. Osobně naprosto nevěřím, že jádro je dnes ještě alternativou, v tom vidí Němci, ale i Rakušané jednoduše dál, ale prosím, Francouzi, Finové mají zainvestováno, dejme jim šanci své vklady umořit. Pro nás je ovšem výstavba nových bloků nebo dokonce celých elektráren cestou do pekel. Bude to stát tolik, že se to při současných bezpečnostních standardech nemůže vyplatit a po čase budeme stejně tam, kde jsme dnes. Tedy navíc s podzemím plným na stovky let potenciální neviditelné smrti někde uprostřed naší malé, lidí plné zemičky. Nejbližší sousedé nám to budou mít za zlé a Francouzi i Finové nás nakonec nechají na holičkách. Chce to trochu politické odvahy a za pár let můžeme ruskému plynu i nebezpečnému jádru říci s lehkým srdcem sbohem a šáteček.

Energetika Evropská unie Jaderná energie Kovanda Vláda