EKONOMIKA

Jak může rusko-ukrajinský konflikt zasáhnout globální trhy

Případná invaze sousedního Ruska na Ukrajinu by se projevila na řadě evropských trzích, od cen pšenice a energií přes dolarové státní dluhopisy až po bezpečná aktiva a akciové trhy.

Ondřej Smutný | reuters.com

Napětí na Ukrajině ani po víkendu nepolevuje. Podle britského premiéra Borise Johnsona Rusko plánuje největší evropský válečný konflikt od roku 1945. Kromě nespočetných lidských tragédií přímých účastníků potenciálního konfliktu může mít válka také ekonomické dopady i mimo území přímo zasažené boji. Níže uvádíme pět příkladů, které ukazují, jak by se případná eskalace napětí projevila na globálních trzích:

Bezpečná aktiva

Při významných rizikových událostech se investoři obvykle vracejí k dluhopisům, které jsou obecně považovány za nejbezpečnější aktiva, a tentokrát tomu nemusí být jinak, i když ruská invaze na Ukrajinu hrozí dalším zvýšením cen ropy - a tím i inflace Inflace na několikadenních maximech a blížící se zvýšení úrokových sazeb se postarala o neklidný začátek roku na dluhopisových trzích, přičemž americké desetileté sazby se stále pohybují blízko klíčové úrovně 2 % a německé desetileté výnosy poprvé od roku 2019 přesáhly 0 %.

Případný otevřený rusko-ukrajinský konflikt by to však mohl změnit. Na forexových trzích je kurz eura vůči švýcarskému franku považován za největší ukazatel geopolitického rizika v eurozóně, neboť švýcarská měna je investory dlouhodobě považována za bezpečný přístav. Koncem ledna dosáhl nejsilnějších hodnot od května 2015.

Zlato, které je rovněž vnímáno jako útočiště v době konfliktů nebo ekonomických sporů, se drží na 13 měsíčních maximech.

Obilí a pšenice

Jakékoli přerušení dodávek obilí z černomořského regionu bude mít pravděpodobně velký dopad na ceny a dále podpoří inflaci potravin v době, kdy je zvyšující se cena potravin po celém světě velkým problémem v důsledku hospodářských škod způsobených pandemií COVID-19.

Čtyři hlavní vývozci - Ukrajina, Rusko, Kazachstán a Rumunsko - dodávají obilí z přístavů v Černém moři, které by mohly být narušeny jakoukoli vojenskou akcí nebo sankcemi.

Podle údajů Mezinárodní rady pro obiloviny bude Ukrajina v sezóně 2021/22 třetím největším vývozcem kukuřice a čtvrtým největším vývozcem pšenice na světě. Rusko je největším světovým vývozcem pšenice.

Zemní plyn a ropa

Energetické trhy budou pravděpodobně zasaženy, pokud napětí přeroste v konflikt. Evropa je závislá na Rusku, které jí dodává přibližně 35 % zemního plynu, většinou prostřednictvím plynovodů, které vedou přes Bělorusko a Polsko do Německa, Nord Stream 1, který vede přímo do Německa, a dalších plynovodů přes Ukrajinu.

V roce 2020 objemy plynu z Ruska do Evropy klesly poté, co lockdown utlumil poptávku, a plně se nezotavily ani loni, kdy spotřeba prudce vzrostla, což přispělo k rekordním cenám.

Německo uvedlo, že v rámci možných sankcí, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu, by mohlo zastavit nový plynovod Nord Stream 2 z Ruska. Tento plynovod by měl zvýšit dovoz plynu do Evropy, ale zároveň podtrhuje její energetickou závislost na Moskvě.

Analytici očekávají, že v případě sankcí dojde k výraznému omezení vývozu zemního plynu z Ruska do západní Evropy přes Ukrajinu i Bělorusko, a tvrdí, že ceny plynu by se mohly vrátit na úroveň čtvrtého čtvrtletí 2021.

Omezením nebo přerušením dodávek by mohly být ovlivněny i trhy s ropou. Ukrajina přepravuje ruskou ropu na Slovensko, do Maďarska a České republiky. Ukrajinský tranzit ruské ropy na vývoz do bloku v roce 2021 činil 11,9 milionu tun, což je méně než 12,3 milionu tun v roce 2020, uvedla společnost S&P Global Platts ve své poznámce.

Banka JPMorgan uvedla, že kvůli napětí hrozí " výrazný nárůst" cen ropy, a poznamenala, že nárůst na 150 USD za barel by v prvním pololetí snížil růst globálního HDP na pouhých 0,9 % v přepočtu na roční bázi a zároveň více než zdvojnásobil inflaci na 7,2 %.

Expozice evropských firem

Důsledky ruské invaze by mohly pocítit i západní firmy kótované na burze, i když v případě energetických firem by případné snížení příjmů a zisků mohlo být do jisté míry kompenzováno potenciálním skokem cen ropy.

Britská společnost BP vlastní 19,75% podíl ve společnosti Rosněfť, který tvoří třetinu její produkce, a má také řadu společných podniků s největším ruským producentem ropy. Společnost Shell vlastní 27,5% akcií v první ruské továrně na zkapalněný zemní plyn Sachalin 2, která představuje třetinu celkového vývozu zkapalněného zemního plynu ze země, a také řadu společných podniků se státním energetickým gigantem Gazprom .

Americká energetická společnost Exxon (XOM.N) provozuje prostřednictvím dceřiné společnosti projekt těžby ropy a zemního plynu Sachalin-1, v němž má podíl i indický státní těžař Oil and Natural Gas Corp (ONGC.NS). V zemi působí také norská společnost Equinor (EQNR.OL). Ve finančním sektoru se riziko koncentruje v Evropě.

Rakouská Raiffeisen Bank International (RBIV.VI) získala v loňském roce 39 % svého odhadovaného čistého zisku z ruské dceřiné společnosti, maďarská OTP a UniCredit (CRDI.MI) přibližně 7 % ze své, zatímco Societe Generale (SOGN.PA) podle odhadů generovala 6 % čistého zisku skupiny prostřednictvím svých retailových operací Rosbank. Nizozemská finanční společnost ING (INGA.AS) má v Rusku také své zastoupení, které však podle výpočtů JPMorgan představuje méně než 1 % čistého zisku.

Pokud se podíváme na úvěrovou angažovanost v Rusku, největší ze západních věřitelů mají francouzské a rakouské banky, a to 24,2 miliardy, resp. 17,2 miliardy dolarů. Následují američtí věřitelé s 16 miliardami dolarů, japonské banky s 9,6 miliardami dolarů a německé banky s 8,8 miliardami dolarů, ukazují údaje Banky pro mezinárodní platby (BIS).

Expozice se týká i dalších sektorů: Renault (RENA.PA) vytváří 8 % svého EBIT v Rusku. Německá společnost Metro AG (B4B.DE) s 93 ruskými prodejnami generuje necelých 10 % svých tržeb a 17 % základního zisku, zatímco dánský pivovar Carlsberg (CARLb.CO) vlastní společnost Baltika, největšího ruského pivovaru s téměř 40% podílem na trhu.

Regionální dolarové dluhopisy a měny

Ruská a ukrajinská aktiva budou v popředí zájmu všech trhů, na které dopadne případná vojenská akce. Dolarové dluhopisy obou zemí si v posledních měsících vedly hůře než jejich protějšky, protože investoři snižovali expozici v souvislosti s eskalujícím napětím mezi Washingtonem a jeho spojenci a Moskvou.

Ukrajinské trhy s pevným výnosem jsou především v kompetenci investorů z rozvíjejících se trhů, zatímco celkové postavení Ruska na kapitálových trzích se v posledních letech v důsledku sankcí a geopolitického napětí zmenšilo, což do jisté míry tlumí jakoukoli hrozbu nákazy těmito kanály.

Ukrajinská a ruská měna však také utrpěly, přičemž hřivna je od počátku roku nejhůře se vyvíjející měnou rozvíjejících se trhů a rubl je na pátém místě. Situace na Ukrajině a v Rusku představuje pro trhy zahraničních měn "značnou nejistotu", uvedl Chris Turner, globální ředitel pro trhy ve společnosti ING.

"Události z konce roku 2014 nám připomínají nedostatek likvidity a hromadění amerických dolarů, které tehdy vedly k výraznému poklesu rublu," řekl Turner.

Závěrem:

Je tedy zřejmé, že případná válka na Ukrajině razantně dopadne do mnoha ekonomických sektorů. Konflikt může přinést problémy nové, ovšem mnohem pravděpodobněji akceleruje již probíhající nepříjemné procesy. Stávající inflace (jak v ČR, tak celoevropsky) tak může ještě zrychlit a případný dopad s dodávkami potravin bude širší, než jen evropský.

Ondřej Smutný, redaktor byznysvcesku.cz

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř . Cítí se v pohodě

Vliv eventuálního rusko-ukrajinského konfliktu na cenu nerostných surovin, zejména zemního plynu a ropy, musí být evidentní každému, kdo má jen parciální ekonomické povědomí. Zajímavější je otázka, jak by se u nás projevilo omezení exportu obilovin. Odvažuji se tvrdit, že přímo by se nás nikterak nedotklo, jelikož český export obilovin několikanásobně převyšuje jejich import, který je v podstatě zanedbatelný. Když se podíváme na ukrajinský export obilovin, tak by jeho výpadek neměl výrazněji podepsat ani v EU, neboť cca jeho pětina směřuje do Číny a desetina do Egypta. Teprve necelých šest procent jde do Španělska a Nizozemska, což z celoevropského pohledu nejsou žádné strategické země.

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se překvapený

Přiznávám, že mě dost překvapilo, jak velké mají podíly některé západní firmy v ruských společnostech. Nejsem zdejší a vím, že byznys je byznys, ale myslím to spíš z ruské strany. Nejsou to sice majoritní podíly, ale také nejsou zanedbatelné. Mně se občas zdá, že si hrajeme na Mirky Dušíny a stejně z toho nic nemáme. Stačí si vzpomenout na nejrůznější hlasy co všechno se má ve jménu pravdolásky bojkotovat. A nejhorší je, že to je podle všeho myšleno vážně. Ostatní sice o tom taky občas něco prohodí, ale pak se chovají pragmaticky. Například německé a ruské ministerstvo zahraničí klidně dál pokračují ve společné akci „I ty se staň mistrem Ruska!“, která má posílit spolupráci mezi německými a ruskými firmami. A to je, prosím pěkně, prý válka na spadnutí.

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy . Cítí se znechucený

Kurnik, už mě s tim neunavujte. Válka měla bejt ve středu nebo kdy, a pořád nic. Hele, připomíná mi to jehovisty, ty taky pořád vypočítávaj konec světa, a když to nevyjde, tak přijdou s novym datem. Až to bude, tak to bude, říkával můj táta. Možná se moc podezřívavej a nedůvěřivej, ale mě se zdá, že ty tanečky kolem Ruska a Ukrajiny se všem moc hoděj do krámu a možná maj přikrejt nějaký levoty. Válka vždycky bejvala oblíbeným řešením nejrůznějších krizí, tak proč ne teďka? Jestli válka nebude, tak bude asi dost lidí zklamanejch.