EKONOMIKA

Kudláček: Co způsobilo v roce 1720 jednu z největších spekulativních bublin v historii?

Mississippská bublina je jednou z největších bublin aktiv, které moderní svět zná. Tato bublina nejprve vyvedla Francii z bankrotu a přivedla ji přímo k prosperitě. Poté tatáž bublina způsobila pravý opak, přivedla Francii k bankrotu a dala podnět k revoluci.

Patrik Kudláček

V roce 1715 byla Francie jako stát v podstatě insolventní. Přestože byly daně zvýšeny na extrémně vysokou úroveň, díra, kterou ve francouzské státní pokladně zanechaly válečné konflikty a rozmařilý životní styl Ludvíka XIV., byla příliš hluboká. Francie začala nesplácet své dluhy a její zlaté a stříbrné měny se zmítaly problémech, které přinesly obavy o budoucnost národa. Francie se tak obrátila na Johna Lawa, aby vyřešil její problémy. Law byl skotský exulant – v souboji zabil člověka, jehož nadání v oblasti hazardních her i financí mu dodávalo velkou váhu u vlády.

Law se domníval, že ekonomiku zpomaluje spíše nepředvídatelná nabídka zlata a stříbra než skutečný hospodářský problém. Uvažoval, že přechodem na papír by se mohlo vydávat více peněz a obchod by se zrychlil. Vytvořil banku, která přijímala vklady v mincích, ale poskytovala půjčky a výběry v papírových bankovkách. Lawova banka vytvářela své rezervy prostřednictvím emise akcií a také dobře vydělávala tím, že se starala o finanční potřeby vlády.

Law se rozhodl expandovat koupí Mississippské společnosti. Tato společnost měla vládou podporovaný monopol na obchodování s francouzskou Louisianou. Pod Lawovým vlivem se statut společnosti rozrostl o výběr daní a veškerý obchod mimo Evropu. Cena akcií prudce vzrostla a množství peněz potřebných k nákupu akcií Mississippské společnosti znamenalo, že bylo třeba vytisknout více peněz. Bohužel lidé chtěli při výběru zisků zlato a stříbro. Law omezil výkup ve zlatě a stříbře, aby nevyčerpal své rezervy. Tím byla francouzská papírová měna vyřazena ze zlatého a stříbrného standardu a byla převedena na „standard ceny akcií Mississippské společnosti“. Množství papírové měny, které se pohybovalo na trhu, však nakonec mnohonásobně převyšovalo skutečné zásoby zlata a stříbra a nastala hyperinflace.

Semínka problémů zasadil už Král Slunce 

Problémy francouzské ekonomiky začínají králem Ludvíkem XIV., který byl známý svým rozmařilým životním stylem. Po celé Francii nechal postavit několik velkolepých zámků. S těmito zámky však byl problém. Všechny byly postaveny z vypůjčených peněz. Když Ludvík XIV. zemřel, zanechal francouzský trůn nesmírně zadlužený a bez zdroje příjmů na splacení dluhu. Francie technicky vzato zbankrotovala a králem, který nastoupil po Ludvíku XIV., byl pětiletý chlapec, který zanechal záležitosti v rukou jednoho z královských lordů, vévody Orleánského – přítele Johna Lawa, který působil jako regentský poradce mladého krále.

Tehdy neznámá osoba, John Law, předložil vévodovi Orleánskému nápad, který by jim pomohl zbavit se státního dluhu téměř přes noc. Tento nápad, který později vedl ke krachu francouzské ekonomiky, měl dva hlavní body:

  • Zavedení fiat měny: John Law nejprve přesvědčil vévodu Orleánského, aby do systému zavedl fiat měnu. To znamenalo zřízení státní banky, která by přijímala zlato a vydávala papírové stvrzenky. Tyto stvrzenky bylo technicky možné na požádání vyměnit za zlato. Taková situace by však nastala jen zřídka. John Law přesvědčil vévodu, že takový systém umožní státu poskytovat začínajícím podnikatelům půjčky za peníze, které nemají, inkasovat úroky z těchto neexistujících půjček a splácet dluhy. Orleánskému vévodovi se tento plán zřejmě zalíbil a ve Francii byla zavedena fiat měna.
  • Založení Mississippské společnosti: Druhým krokem bylo vytvoření společnosti s názvem Mississippi Company. Tato společnost dostala královskou listinu, která jí poskytovala výhradní výsady k provozování obchodu s oblastí Louisiany ve Spojených státech, která byla v té době francouzskou kolonií. Protože obchod s Východní Indií přinesl Evropě bohatství, veřejnost se domnívala, že obchod se Spojenými státy přinese podobné bohatství. Proto se kolem Mississippské společnosti strhl značný humbuk, a když lidé dostali možnost vyměnit své dluhy za akcie této společnosti, většina lidí se této nabídky chopila.

John Law, skotský dobrodruh, ekonomický teoretik a finanční mág, který byl přítelem regenta, vévody Orleanského tak v roce 1716 založil Banque Générale, banku s pravomocí vydávat bankovky. O rok později založil společnost Compagnie d'Occident ("Společnost Západu") a získal pro ni výhradní práva na rozvoj rozsáhlých francouzských území v údolí řeky Mississippi v Severní Americe. Lawova společnost také brzy získala monopol na francouzský obchod s tabákem a africkými otroky a v roce 1719 měla Mississippská společnost, jak byla přejmenována, úplný monopol na francouzský koloniální obchod. Law také převzal výběr francouzských daní a ražbu peněz – v podstatě ovládl zahraniční obchod i finance země.

Vzhledem k potenciálním ziskům se prudce zvýšila poptávka veřejnosti po akciích Mississippské společnosti a cena za jednu akcii se zvýšila z 500 na 18 000 livrů, což bylo ve výrazném nepoměru k výdělkům společnosti. Do roku 1719 Law vydal přibližně 625 000 akcií a brzy poté spojil Banque Générale s Mississippskou společností. Law doufal, že se mu podaří umořit obrovský veřejný dluh, který se nahromadil v pozdějších letech vlády Ludvíka XIV., prodejem akcií své společnosti veřejnosti výměnou za státem emitované veřejné cenné papíry neboli billets d'état, jejichž hodnota následně rovněž prudce vzrostla. Následovalo šílenství divokých spekulací, které vedlo k všeobecnému burzovnímu boomu v celé Evropě. Francouzská vláda této situace využila a začala tisknout větší množství papírových peněz, které věřitelé státu ochotně přijímali, protože za ně bylo možné nakoupit další akcie Mississippské společnosti. To pokračovalo tak dlouho, dokud nadměrná emise papírových peněz nepodnítila prudkou inflaci a papírové peníze i státní poukázky nezačaly ztrácet svou hodnotu. Mezitím se očekávané zisky z koloniálních podniků společnosti pomalu dostavovaly a složité propojení akcií společnosti se státními financemi skončilo v roce 1720 naprostou katastrofou, když hodnota akcií prudce klesla a způsobila všeobecný krach na burze ve Francii a dalších zemích. Ačkoli za tento krach nemohl přímo Law, stal se zřejmým obětním beránkem a v prosinci 1720 byl nucen z Francie uprchnout. Obrovské dluhy jeho společnosti a banky byly brzy poté konsolidovány a převzaty státem, který zvýšil daně, aby je mohl umořit.

Ceny nafouknuté pomocí fiat měny

Jednou z výhod koexistence fiat peněz a nově vytvořených akcií bylo, že John Law mohl ceny akcií prostě libovolně nafukovat. Kdykoli se ceny akcií začaly ochlazovat, John Law vytvářel další fiat peníze. Značná část těchto nově vytvořených peněz se dostala k akcionářům Mississippské společnosti, čímž se zvýšila jejich cena a vytvořila iluze úspěšné společnosti. Ve skutečnosti se společnosti dařilo špatně. Kolonie Louisiana ve Spojených státech nebyla ničím jiným než bažinou a bylo nepravděpodobné, že by generovala bohatství. John Law však louisianskou iluzi využil k tomu, aby udržel ceny Mississippské společnosti nadsazené.

Mississippská bublina pak byla založena na existenci fiat peněz, které podpořily ceny, což způsobilo, že lidé kupovali další akcie a podpořili tak ceny ještě více. Někteří lidé se však dozvěděli, že vládní banka vydává více papírových peněz, než kolik je v systému zlata. Proto začali směňovat své peníze zpět na zlato a stříbro. Protože banky nemohly snadno dosáhnout vyplacení zlata proti fiat penězům, mnoho lidí se začalo dožadovat svého zlata a začalo docházet k runům na banky. To vedlo k poklesu přesvědčení o síle systému papírových peněz ve Francii a lidé se vrátili k obchodování se zlatem jako standardní měnou. Vévoda Orleánský se dokonce pokusil na příkaz Jana Lawa zakázat používání zlata. Hospodářský systém však nedokázal odhalit vnitřní dvojkolejnost a nesolventnost, z nichž se skládal.

Nastává krach Mississippské společnosti

Jakmile vláda – respektive John Law – nedokázala vytvořit peníze ze vzduchu, aby zvýšila cenu akcií Mississippské společnosti, akcie se začaly hroutit. John Law se navíc stal velmi nenáviděnou postavou. Jakmile si obyvatelstvo uvědomilo, že nejvýnosnější subjekt ve Francii zkrachoval, začalo se zbavovat svých akcií, čímž se téměř přes noc staly bezcennými. V důsledku nehorázného schématu, které John Law navrhl, přišlo mnoho lidí o jmění.

Mississippská bublina tedy byla dřívější verzí rychlého zbohatnutí, a nakonec způsobila jeden z největších příběhů o zbohatnutí a opětovném zchudnutí, který svět zná. Mississippská bublina, která vyvolala spekulativní šílenství skončila finančním kolapsem. 

Tato bublina vznikla, když John Law, odpadlý Skot, spustil podvodný fiat bankovní systém v rámci nic netušící ekonomiky. Protože svět znal zlatý standard, neuvědomoval si, jakou zkázu mohou fiat peníze způsobit, pokud nebudou kontrolovány.

Vzhledem k tomu, že ke splasknutí mississippské bubliny došlo ve stejném roce jako k bublině v Jižním moři, bývá mississippská bublina často zaměňována se svým britským protějškem. 

Mississippská bublina je však také monetární chybou než jen pouhou spekulativní bublinou

Ing. Patrik Kudláček je aktivním investorem a novinářem. Působí rovněž jako manažer ve společnosti Invest & Property Consulting, a.s.