EKONOMIKA

Každý může poradit vládě. Rozpočtová rada zveřejnila kalkulačku pro úpravu výdajů v rozpočtu

Národní rozpočtová rada dnes zveřejnila na svých internetových stránkách kalkulačku výdajů státního rozpočtu. Ta navazuje na již dříve vydanou kalkulačku příjmů.

Nástroj umožňuje uživatelům, aby si vyzkoušeli hledat úspory v rozpočtu jak na straně příjmů, tak nově výdajů. Rada o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Novou kalkulačku rada zveřejnila mimo jiné v reakci na záměr nově vznikající vlády, že sníží plánovaný schodek státního rozpočtu na příští rok až o 80 miliard korun pouze díky úsporám ve výdajích bez nutnosti zvyšovat daně.

Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila na příští rok schodek rozpočtu 376,6 miliardy korun. Nová vláda chce ale rozpočet přepracovat. Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) v připravované vládě koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty v neděli uvedl, že předpokládá, že ČR bude hospodařit v rozpočtovém provizoriu do konce března příštího roku. Podle něj je potřeba na přepracování návrhu rozpočtu zhruba šest týdnů.

"Kalkulačka je nástrojem, který umožňuje ve zjednodušené podobě vytvořit vlastní návrh výdajové strany státního rozpočtu. Jeho účelem je přispět k racionalizaci debaty o úpravách výdajové strany státního rozpočtu, kterou si vysoké deficity veřejných financí pravděpodobně vyžádají," uvedla rada. Podstatou je možnost upravovat rozsah jednotlivých položek státního rozpočtu, přičemž výchozími daty jsou hodnoty výdajů schválené v rozpočtu na letošní rok.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Radě předsedá ekonomka Eva Zamrazilová.

ČTK | byznysvcesku.cz

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr

Tak to už je vážné. Tyhle rádoby demokratizační prvky přicházejí pokaždé, když je autorita v háji. „Děti, co byste dnes chtěly probírat“, bývala klasická věta učitelky “slabého kusu“, když už si opravdu nevěděla rady, tušila rebelii a v poslední chvíli se pokusila gestem přehrání zodpovědnosti oddálit počínající katastrofu. Možná už nejen nově se k moci navracejícím starým politikům, ale i dosud bohorovným odborníkům všech směrů a konfesí začíná definitivně docházet, že tady se chystá velký ekonomický průšvih. A tak se hojí slabounkou nadějí, že až propukne v plné síle, řeknou, „ale vždyť jste to sami chtěli…“. Nepomůže to samozřejmě nic a hněv lidu se obrátí vůči těm, kdo budou zrovna u moci, ať už se na průšvihu podíleli tu více, tu méně. Tak funguje dav a ani lid v zastupitelské demokracii ve chvílích opravdu těžkých dopadů politiky na svá bedra nebývá zase až tak uvědomělý, jak by se na občany slušelo. Zvlášť, když to obracení se k veřejnosti přichází obvykle až opravdu v minutě dvanácté.

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy

Já vám poradím! Vyházejte nejmíň polovinu poslanců, celej Senát. Zrušte, slučte půlku ministerstev, zrušte kraje… A tak bych mohl pokračovat. Mladší synek chodí do malý vesnický školy, kde je padesát dětí, deset učitelů, nějaký kuchařky, družinářky, školník, ale hlavně už šest těch novejch asistentů. Každej nevychovanej zmetek, co by ještě před pár lety dostal pár facek, případně dovolenou v pasťáku, má dneska svýho. V armádě je to stejný. Kolik lampasáků připadá na jednoho bigoše? To nikdy nebylo! Každej, kdo může, si chystá už pomalu od školky teplý místo v kanclu a aby nemusel, nedejbože, dělat rukama. Kdo ty lidi bude všechny živit? Přibejvající důchodci? Číňani a nebo inženýři z Afriky? Asi těžko, co?!

Michal Babinec
46 let, byznysmen

Osobně jsem zvědav, kam až situace bude muset zajít, aby se mohl ve veřejném prostoru objevit někdo, kdo jako sir Winston na začátku minulé války a nebo náš V. Klaus na začátku devadesátých let řekne lidu: Neslibuji vám nic než krev, pot a slzy. Obávám se nicméně, že to ještě chvíli potrvá a že se skutečně bude čekat až do té úplně nejposlednější chvíle. Protože běžně se v demokracii hlasy nezískávají utahováním opasků, ale slibováním světlých zítřků pokud možno co největšímu počtu lidí.

Nikola Spurná
30 let, prodavačka

Já bych jim poradila. Nechte to na lidech. Nekecejte jim do života, nechte je žít a poradit si, jak každý umí. Jsme národ, co si vždycky poradil a poradí. Nejhorší je, když vám někdo a ještě nejlíp z ciziny začne říkat, co máte dělat, co jíst, čím topit, s kým se scházet, kam se smí jezdit na dovolenou a tak. To sou lidi pak akorát naštvaný a u nás tuplem udělaj pravej opak.

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik

To je vynikající nápad. Ne nadarmo se říká, víc hlav víc ví. Jistě se objeví spousta návrhů nesmyslných, populistických, případně úzce zájmově motivovaných. Ovšem mezi balastem lidové tvořivosti může být pár perel, které i odborníci dosud opomenuli a po potřebném přepracování by mohly posloužit dobré věci. Nová vláda bude přebírat zemi v opravdu zbědovaném stavu, není jim co závidět. Navíc pro spoustu našich spoluobčanů to bude vláda natruc, kterou si ve své krátkozrakosti nepřáli. Pro tyto lidi to bude jednak obzvláště hořké odpojit se od předchozího populismu vlády minulé a současně to bude voda na jejich mlýn ve smyslu „podívejte se, jak to ti noví vedou, jak špatně se máme“. Na kalkulačce bude, předpokládám, výborné, že si i nejeden absolvent “vysoké školy života“ bude moci uvědomit, že jeho pivní řeči o tom, jak by druhým sebral a sobě přidal, mají své praktické limity. Doufám!