EKONOMIKA

Kdo je po Bohemia Energy a Kolibřík Energie další na řadě? Rozhodne Kreml a počasí

Další čeští dodavatelé energií ukončují svoji činnost. V krátkém sledu tak činí společnosti Kolibřík Energie, jež dodává elektřinu a plyn bezmála 30 tisícům odběratelů, a také společnost A-Plus, která dodávky plynu přerušuje svým 150 klientům.

Lukáš Kovanda

Ukončování činnosti energetických dodavatelů signalizuje, že tuzemský trh se stále zmítá v chaotické situaci a jeho stabilizace zatím nenastává. V nadcházející době tak mohou přijít další podobná ukončení činnosti, zejména pak malých dodavatelů. Je nyní ovšem nepravděpodobné, že by činnost ukončil dodavatel velikosti Bohemia Energy s necelým milionem odběratelů, to byl spíše mimořádný případ.    

Pravděpodobnost pádu dalších dodavatelů energie v ČR ovlivňují v tuto chvíli zejména dvě věci. To, jak se v Evropě bude v nejbližší době vyvíjet počasí, a neméně podstatně to, kolik plynu přiteče na starý kontinent z Ruska. Čím chladnější počasí v Evropě v nadcházejících dnech a týdnech bude a čím skromnější budou ruské dodávky, tím vyšší je pravděpodobnost nastání pádu nějakého dalšího dodavatele energií v ČR.  

Náměstek ruského premiéra Alexander Novak dnes uvedl, že plynárenský podnik Gazprom je připraven obnovit svůj krátkodobý exportní prodej evropským zemím, jakmile doplní zásobníky v Rusku. Zatímco své dlouhodobé závazky vůči evropským odběratelům Gazprom plní, krátkodobý trh má dává možnost preferovat domácí před vývozním trhem. A tuto možnost Gazprom využívá. V minulém týdnu se jeden z jeho čelných představitelů nechal slyšet, že podle ruské pranostiky bude letos tuhá zima, neboť se urodilo hodně jeřabin. Vyhlídka na třeskuté mrazy stupňuje tlak na Gazprom, aby ve svých dodávkách upřednostňoval domácí trh před exportem.  

Evropě se tak i proto nedaří doplňovat své plynové zásobníky. Ty jsou pro tuto část roku nejzávažněji vyprázdněné minimálně od roku 2009. Starý kontinent totiž také přes léto zradily obnovitelné zdroje energie. V zemích, jako je Německo, foukal vítr jen podprůměrně. V Norsku zase poměrně málo pršelo. Větrníky či hydroelektrárny tak nezajistily dostatečnou výrobu elektřiny, pročež ta musela být zvýšeně produkována prostřednictvím plynu. Což jen zpomalilo naplňování zásobníků, které byly poměrně citelně vyprázdněny kvůli loňské dlouhé zimě.  

Gazprom stáhl některé ze svých krátkodobých nabídek plynu evropským zemím už koncem srpna. Krátce poté, co soud v německém Düsseldorfu rozhodl, že nedávno dokončený plynovod Nord Stream 2 nemůže obejít regulaci EU, jež vyžaduje, aby producent plynu byl právně oddělený od jeho přepravce. Obejití regulace by urychlilo zprovoznění plynovodu. Plynovod Nord Stream 1, zprovozněný v roce 2011, danou regulaci EU nesplňuje, protože je právně pojatý jako spojka, nikoli jako potrubí zajišťující přímé dodávky. Ve skutečnosti jde zjevně o to, že v roce 2011 bylo Rusko v EU vnímáno jako mnohem menší bezpečnostní hrozba (pokud vůbec hrozba) než dnes.

Ač Gazprom označil těsnou časovou souslednost zmíněného soudního verdiktu a omezení nabídky plynu Evropě za shodu okolností, na trhu se od té doby čile rojí spekulace, že přiškrcováním dodávek se plynárenský gigant, většinově ovládaný Kremlem, snaží dostat Evropu pod tlak. Tak, aby co nejdříve mohl být zprovozněn právě plynovod Nord Stream 2, jenž plyn povede z Ruska přímo do Německa.

Novakova zmíněná dnešní slova naznačují, že od listopadu by se mohly zvýšit ruské dodávky plynu Evropě. Pokud evropský trh získá větší jistotu, že se tak opravdu stát může, ceny plynu velkoobchodně prodávaného v EU klesnou. To by ulevilo i českým dodavatelům plynu či elektřiny. Zdražující plyn totiž zdražuje také právě elektřinu, neboť její podstatná část se vyrábí právě jeho prostřednictvím.

Lze přepokládat, že někteří z českých dodavatelů plynu či elektřiny nyní napjatě, „jako na smilování“, čekají na možný pokles cen velkoobchodně prodávaných energií. Pokles by kromě navýšení dodávek z Ruska mohlo přinést také oteplení. V příštím týdnu by podle meteorologické předpovědi měly teploty napříč Evropou – v Londýně, Paříži či Berlíně – stoupat až nad 20 stupňů Celsia. Poměrně teplé počasí by pak mělo vydržet i ve zbytku října. Pokud předpověď vyjde, nadějeme se zřejmě i citelného poklesu velkoobchodních cen plynu či elektřiny, což taktéž sníží pravděpodobnost pádu některého z dalších tuzemských dodavatelů energií.   

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Alexandr Gonda

Možná by už našim politikům všech úrovní měl konečně někdo prozradit, že slovo udržitelný krom toho jejich newspeaku znamená úplně obyčejně, že to bude fungovat, i když zrovna nepůjde vše ve vesmíru úplně ideálně podle jejich představ.

Erik Hrachovec

To je ale zajímavé, že v takové Číně a Indii, kde nemají žádné emisní povolenky a uhlí těží jako o závod a dokonce se stále rostoucí tendencí, mají i bez té “zlé“ EU úplně stejné problémy jako my v Evropě. Čím to bude? Že by praktiky zlých neomarxistů z Bruselu dosáhly až tam? A nebo jde prostě jen o nešťastnou shodu okolností, která se prostě jednou za čas světem prožene a pojišťováci pro ni mají krásný termín “vyšší moc“?

Milan Šáda

Já to říkám pořád – Němci! Národ, co nezná míru, co nemá nikdy dost. Když něco dělaj, tak zásadně do důsledku, do konce a to i toho nejhoršího. Na jednom konci ulice měli V Berlíně rudoarmějce a na druhým ještě hodinu před koncem války věšeli patnáctiletý kluky po kandelábrech za zbabělost před nepřítelem. A s těmahle jsme my teďka v jednom spolku. Pryč, dokud to jde!

Jindřich Kadavý

Čtu všude ty nenávistné komentáře k opatřením, jež mají zachránit planetu a k roli Evropské unie v tom všem. Jak málo někomu stačí, aby dal průchod svému primitivnímu negativismu. Přitom je zcela zřejmé, že za prvé – EU si přes drobné nepříjemnosti s výpadky poradí a za druhé – viníkem není ani tak EU, Green Deal, povolenky a údajné špatné smlouvy s Ruskem, ale hlavně neprozřetelnost mnohých vlád a té naší na prvním místě v energetické politice. Ale jistě, kdo chce psa bít, hůl si najde.

Josef Kalina

Rád čtu historickou literaturu faktu a nejvíce samozřejmě jako pravý chlap tu o válkách, zejména té po jejímž konci jsem se narodil. Pokaždé mě přitom zarážela ta neuvěřitelná série smůly, která se od určité fáze války Němcům jakoby lepila na paty a naopak časté štěstí jejich protivníků i tam, kde měli podle všech pravidel války být poraženi. Moje lidová prababička na to měla krásné rčení. Říkávala: „Na posranýho i hajzl spadne“. Tak o tom teď tak přemýšlím, když té nebohé EU a jejím ideovým souputníkům tu nefouká vítr, tu neprší do vodních nádrží, tu vypukne záhadná nemoc a do vší té smůly ještě v Americe zvolí do čela chlapíka, který kromě velkého bílého muže úplně nejvíc ze všeho nesnáší frakování ropy z břidlic…