Lukáš Kovanda

Průmyslová výroba v ČR a ruku v ruce s tím také zahraniční obchod překonaly loni v listopadu očekávání. Jde tak o potvrzení toho, co již naznačily předstihové ukazatele typu těch plynoucích z šetření podmínek ve zpracovatelském průmyslu v ČR. Ke konci loňska zmírňovaly dopady světové logistické a výrobní krize na tuzemský průmysl.

Zahraničnímu obchodu svým způsobem svědčí evropská energetická krize, která se rozpoutala loni na přelomu léta a podzimu. Ta vedla k růstu cen velkoobchodní elektřiny v řadě zemí EU na historický rekord, z čehož Česko, resp. jeho zahraniční obchod, těží. ČR totiž představuje klíčového evropského vývozce elektřiny. 

Bilanci zahraničního obchodu ale pochopitelně zhoršuje pro změnu to, že ČR je čistým dovozcem ropy a ropných produktů, takže růst jejich ceny, jenž nastal po pandemii, umenšuje přebytek tuzemského zahraničního obchodu.  Zpřesnění odhadu růst ekonomiky v loňském třetím čtvrtletí taktéž korunu podpořilo, jelikož překonalo očekávání. Trh předpokládal, že statistici potvrdí svůj poslední odhad, který odpovídal 3,1 procenta. Ve skutečnosti však ekonomika loni od července do září rostla meziročně o 3,3 procenta. Nepříznivý dopad světové logistické a výrobní krize byl totiž nakonec o něco slabší a popandemické celkové ekonomické oživení se naopak ukázalo silnějším.

Za celý loňský rok česká ekonomika vzroste ale i tak jen o 2,5 procenta, letos pak její expanze zrychlí na 4,1 procenta.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.