Kovanda: Češi čelí i v roce 2021 vysokému růstu cen, včetně potravin. Inflace roste, stoupají také ceny v průmyslu

Kovanda: Češi čelí i v roce 2021 vysokému růstu cen, včetně potravin. Inflace roste, stoupají také ceny v průmyslu

Spotřebitelské ceny v lednu v ČR rostly výrazně více, než se čekalo. Meziroční inflace dosáhla úrovně 2,2 procenta, takže oproti prosinci zvolnila jen o desetinku procentního bodu. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítá s inflací 1,7 procenta. Stejnou úroveň inflace předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů čeští i mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg. 

Špatné zprávy pro domácnosti

Klíčovým důvodem rychlejší než předpokládané inflace je poměrně výrazný růst cen potravin, zejména pak zeleniny, ale také alkoholu a tabáku. Ceny zeleniny a například i brambor vzrostly mezi prosincem 2020 a lednem 2021 o více než deset procent. O takřka deset procent byly meziměsíčně dražší také vajíčka. Lednový vývoj cen potravin v ČR zapadá do globálního vývoje jejich cen, neboť ty podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství v lednu rostly nejvýrazněji od července 2014. Ve světě zdražuje hlavně obilí, cukr a rostlinný olej. Za globálním růstem cen potravin stojí kombinace rapdině se zvyšující poptávky v zemích typu Číny, které se zotavují po loňském pandemickém šoku, a slabší úrody, například cukrovky v EU. V meziročním pohledu se pak specificky v ČR projevilo loňské poměrně citelné zvýšení spotřební daně na lihoviny a tabák. Takže alkohol a právě i tabák zdražovaly v lednu meziročně opět o bezmála deset procent.

Z hlediska měnové politiky ČNB je lednová úroveň inflace překvapením, které zvyšuje pravděpodobnost již letošního zvýšení základní úrokové sazby. Pokud k němu dojde, stane se tak ve druhé polovině letošního roku. I tak se však inflace i letos bude zřejmě v průměru pohybovat nad inflačním cílem České národní banky ve výši dvou procent.

Pro statisíce domácností tak bude letošní rok nejnepříjemnější za posledních deset let. Budou totiž zároveň čelit propadu příjmů, nárůstu rizika propuštění a ještě k tomu stále poměrně citelné inflaci. Životní úroveň Čechů se tak bude vyvíjet zřejmě nejhůře od roku 2013, což může mít ve volebním roce zásadní vliv na podobě vlády, jež z říjnových voleb vzejde. 

Špatné zprávy z průmyslu

V Česku navíc citelně zrychluje inflace cen průmyslových vstupů. Vstupů, které průmysloví výrobci používají pro výrobu spotřebního zboží. Znatelný nárůst cen vstupů se tak v nadcházejících měsících může projevit výraznějším než nyní předpokládaným nárůstem spotřebitelských cen.

Podle šetření, které mezi nákupčími v tuzemském zpracovatelském průmyslu pravidelně provádí společnost Markit, rostou začátkem letošního roku ceny průmyslových vstupů nejrychlejším tempem za poslední takřka čtyři roky.  

Už na sklonku loňského roku automobilka Volkswagen varovala, že čelí masivnímu výpadku v dodávkách autodílů a součástek, například čipů do elektronických zařízení nebo bluetoothových komponent svých vozů. Výrobci elektronických součástek typu čipů se totiž během loňských nejhorších fází covidové krize ve značné míře přeorientovali na výrobu spotřební elektroniky. Místo elektroniky do aut vyráběli třeba více dílů pro notebooky, po nichž z důvodu boomu „home officu“ celosvětově dramaticky vzrostla sháňka. Nebo pro herní konzole, jako je PlayStation, které světu v karanténě krátí dlouhou chvíli.  

Jenže zájem o automobily se od té doby obnovil. A výroba se znovu rozjela. Ani v Česku, které bylo podzimní vlnou pandemie zasaženo poměrně těžce, už v druhé polovině loňska nedošlo k odstávkám automobilové výroby jako na jaře. Obnovení výroby aut a zotavování poptávky po nich jsou předně důsledkem toho, že ekonomický dopad druhé vlny pandemie nakonec rozhodně nebyl tak tíživý, jak se čekalo. Ani česká ekonomika nakonec za rok 2020 nepoklesne dvouciferně; procentuální údaj o jejím loňském poklesu bude jednociferný.

Volkswagen v tom rozhodně nejede sám. Závažný nedostatek dílů postihuje také další světové automobilky, jako je Toyota nebo Fiat Chrysler. Nejnovější osobní vozy obsahují více než stovku čipů, přičemž absence jediné komponenty nezřídka způsobí pozastavení celého výrobního řetězce. Už to pociťuje i tuzemská Škoda, součást koncernu Volkswagen. Mladoboleslavská automobilka minulý týden uvedla, že kvůli přetrvávajícímu nedostatku některých dílů zastavuje výrobu na několika provozech a směnách. Za zrušenou směnu dostávají zaměstnanci 85 procent průměrné mzdy, do níž se započítávají i bonusy, tedy více než činí denní mzda.  

Špatné zprávy z dopravy

Nejde přitom jen a auta a čipy, často čínské provenience. Rapidně stoupají také náklady přepravy třeba právě čínských čipů do Evropy. V uplynulých týdnech vzrostly tyto náklady mnohonásobně, a to až na historický rekord. Pandemie totiž narušila světový obchod natolik, že se nyní v Asii nedostává volné kapacity přístavních terminálů. Cena přepravy dvanáctimetrového naloženého kontejneru z Asie do severní Evropy proto mezi listopadem loňského roku a letošním lednem stoupla z dvou na devět tisíc dolarů. Ceny šponují zájemci o nakládku a přepravní objem kontejnerů, kteří se vzájemně přeplácejí, aby se jejich zboží do Evropy vůbec dostalo. Tisíce prázdných kontejnerů zůstaly v Evropě nebo v Severní Americe v důsledku loňského jarního lockdownu, který způsobil náhlý prudký propad v intenzitě mezinárodního obchodu. S nečekaným a znatelným obnovením poptávky po subdodávkách a zboží z Asie, které nastalo v druhé polovině loňska, nyní nakládací terminály v asijských přístavech prostě „nestíhají“.   

Enormní nárůst cen přepravy subdodávek i dodávek hotového zboží, od oblečení po elektroniku, se pochopitelně promítne do konečné ceny pro spotřebitele. Stejně jako její samotný výpadek. Čas jsou peníze. Tyto náklady nakonec alespoň v jisté míře výrobci a dodavatelé přenesou na konečného spotřebitele. I toho českého, pochopitelně.  

Jak dál s korunou?

Přes zmírnění inflačních tlaků v průběhu loňska tak v poslední době i v Česku vznikají celkem nečekané příčiny, které mohou tuzemskou inflaci opět citelně zrychlit. Jde nejen o popsané výpadky ve výrobě komponent či „zužování hrdla“ v oblasti celosvětové kontejnerové přepravy zboží, jež prodražuje asijské dodávky. Jde též o loňskou tuzemskou „daňovou revoluci“, tedy o zrušení superhrubé mzdy a další opatření, která mají za cíl podpořit spotřebu. A tím pádem tedy podpoří právě i inflaci. Inflačně konečně může zapůsobit i úspěšná vakcinace podstatné části globální populace.  

Rizika rychlejší než očekávané inflace jsou tedy ve svém „součtu“ zřetelná. Česká národní banka by na výraznější inflaci reagovala zvýšením základní úrokové sazby už letos. To by společně se zotavováním globální ekonomiky vytvořilo silný dodatečný tlak na posílení koruny. Z hlediska firem v zahraničním obchodě je jistě prozíravé se proti takovému posílení zajistit, neboť jeho pravděpodobnost není malá. Bohužel tuzemský spotřebitel se proti inflaci žádným podobným způsobem „zajistit“ nemůže. Nezbude mu než se obrnit trpělivostí. Inflace by nakonec měla přece jenom zmírnit. Letos však nelze vyloučit, že paličatě zůstane poměrně vysoko v pásmu od dvou do tří procent. I vzhledem k prakticky nulovým úrokům na bankovních vkladech to nebude nic příjemného.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.