EKONOMIKA

Křeček: ČNB pokračuje ve válce proti inflaci

„Po dnešním zvýšení úrokových sazeb bychom se v příštím roce měli dočkat postupného snižování inflace. Spolu s inflací však bude brzděn i ekonomický růst,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Štěpán Křeček

Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby více než odhadovali analytici. Základní úroková sazba stoupla o 1 procentní bod na 3,75 procenta. To lze interpretovat jako pokračování ve válce proti inflaci, která likviduje kupní sílu rekordně vysokých úspor českých domácností.

Růst úrokových sazeb změnil naši expanzivní měnovou politiku na restriktivní. Nadále však budou vytvářeny vysoké schodky v rozpočtové politice, které budou částečně mařit snahu zkrotit inflaci. Vyšší úroky budou kromě inflace brzdit i ekonomický růst, což povede k pomalejšímu zotavení našeho hospodářství po pandemii.

Růst úroků zhorší podmínky pro poskytování úvěrů. Do problémů se mohou dostat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky. Vlivem vyšších úrokových sazeb se jim zvýší měsíční splátky. Rovněž se prodraží financování státního dluhu, který v koronavirové době výrazně narostl.
 

Ing. Štěpán Křeček, MBA hlavní ekonom BHS

Milan Šáda

Inflace, co likviduje vysoký úspory? No, nevím čí teda. Já a většina lidí kolem mě má tak leda vysoký půjčky a úroky z nich. Kdo bydlí takzvaně jakože ve svým, tak má hypotéku, čili vlastně bydlí v baráku banky a třese se strachy, aby o práci nepřišel, protože to už je taky možný dneska skončit na ulici. Takhle by to některejm dokonce mohlo pomoct, pokud jim stoupne plat a peníze, co splácej, ztratěj hodnotu, ne? Pokud teda maj zafixovaný úroky. Jinak tyhle lidi zapláčou a některý o svý bydlení po letech splácení klidně můžou i přijít. Svinská doba!

Michal Babinec

Je to dilema a bankéřům ČNB to rozhodování nezávidím. Proplout mezi Skyllou a Charybdou inflace a poklesu výkonu ekonomiky může být docela napínavé balancování na hraně. Co je optimum patrně dopředu nikdo přesně neví. Ti nejlepší a nejzkušenější možná tuší a dokáží se slušnou pravděpodobností odhadovat. Nezbývá, než si přát, aby to při rozhodování byli lidé na svých místech a dobře se trefili.

Josef Kalina

V tichosti nám tu “díky“ epidemii, ať už si o její skutečnosti myslí kdo chce, co chce, probíhá jakási obdoba “měny“ a to dokonce tentokrát celosvětově. Zajímavé bude rozhodně sledovat cui bono, komu to nakonec prospěje. To by totiž zároveň mohlo poskytnout zcela nekonspirativní odpověď na často šílené teorie, kdo za vypuštěním koronaviru stojí. Budu se těšit. Toho se totiž na rozdíl od otevření archivů mám šanci dožít.

Karla Bernášková

Pozitivní je, že národohospodáři očekávají přece jen ve výhledu zkrocení inflace. To by byla dobrá zpráva nakonec pro všechny, ale pro lidi, kteří své úspory získávají nikoli spekulací a nebo prostě jen odkládáním přebytků, nýbrž často i docela těžkým odříkáním, by to bylo přímo vrácení důvěry ve stát, demokratickou společnost a její instituce. Neboť poslouchat a číst léta výzvy tu ke spoření si pro děti, tu na důchod atp. a v posledku se dozvědět, že větší část oběti přišla de facto vlivem hospodaření státu vniveč, musí způsobit obrovskou hořkost a často i zlobu. To by bylo, myslím, velkým rizikem pro naši stále ještě mladou demokracii.