EKONOMIKA

Křeček: Základní úroková sazba je nejvyšší za 20 let

„Nízké úrokové sazby v posledních dvou dekádách nahrávaly dlužníkům. Razantní kroky České národní banky však mění pravidla hry. Nyní se vyplatí žít bez dluhů. Lidé by se proto měli zaměřit na brzké splacení svých závazků, jinak je vysoké úrokové sazby ožebračí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Štěpán Křeček

Bankovní rada České národní banky včera navýšila základní úrokovou sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu na 4,50 procenta. Ve stejné výši se základní úroková sazba naposledy pohybovala v lednu 2002, tedy před 20 lety.

Navýšení úrokových sazeb přinese další posílení koruny, což zmírní inflační tlaky, které si dovážíme ze zahraničí. Rovněž budou postupně tlumeny domácí inflační tlaky, protože kvůli vysokým úrokům se do ekonomiky dostane méně peněz. Díky tomu bychom již ve druhém pololetí letošního roku měli dostat inflaci částečně pod kontrolu.

Boj s inflací má i svou stinnou stránku. Vysoké úrokové sazby budou tlumit ekonomický růst. Výrazně se prodraží úvěry, což dolehne hlavně na lidi, kteří si před pěti lety vzali hypotéku s nízkou úrokovou sazbou a nyní ji budou muset refinancovat s více než dvojnásobnou úrokovou sazbou.

Snaha České národní banky zkrotit inflaci bude podpořena umírněnější rozpočtovou politikou, v rámci které nová vláda připravuje úspornější státní rozpočet. Přesto lze očekávat, že inflace v prvních měsících letošního roku dál poroste až ke dvouciferné úrovni. To bude podpořeno situací na pracovním trhu, kde chybí zaměstnanci a dochází k silnému tlaku na růst mezd.

Ing. Štěpán Křeček, MBA hlavní ekonom BHS

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy

Vzpomínáte si někdo na ty kecy prodejců dluhů od spotřebáků až po hypotéky? Jak se to v podstatě vyplatí a jen si sekyru bez obav zatněte, nemusíte mít obavu a tak podobně? Nevěřit jim nikomu, všechno je to jedna pakáž, pojišťováci, poradci, bankéři, ministři a podobný šmejdi. Dobře to udělal bejvalej soused. Dneska už je to starej chlap, ale asi právě proto nebyl blbej. V životě si nevzal korunu půjčky. Lidi se mu smáli, že bude s takovou ten barák opravovat do smrti a vidíte. Žije si spokojeně ve svým, hraje si na zahradě s vnoučatama a má se dobře. Všichni, co udělali veliký rekonstrukce, “zainvestovali“, jak se dneska říká, tak sou v háji, splácej a splácet budou jak mourovatý. Jsem rád, že mám jen ten spotřebák na motorku a ještě skoro splacenej. Umřu asi holt v nájmu, jestli něco nezdědím.

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr

Kdysi to bývalo jako svého druhu nemravnost nebo dokonce ostuda, mít dluhy. Lidé si o tom za zády dotyčného vyprávěli a takový dlužník byl cosi jako dnes pacient se smrtelnou chorobou. Může se ještě uzdravit, ale nikdy nevíte, jestli vůbec přežije. Existují celé romány zabývající se úpadkem starobylých rodů skrz dluhy. Například od našeho Němce K. Klostermanna jsou to Mlhy na blatech, nebo od finského F.E. Sillanpää je tento moment silně zastoupen v románu Umírala mladičká. Tak, jestli se vrátí alespoň to povědomí, že dluh je vážný závazek a tíha, nebude to úplně špatně. Začít ovšem bude muset stát. Když lidé vidí, že veřejný dluh je cosi jako virtuální realita, sami se ke kázni budou přemlouvat jen těžko.

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř

Když teď vidím rozjíždějící se vlak inflace už opravdu zřetelně, mám trochu obavu, jestli tady jednak bude pouze stačit zvyšovat úrokové sazby a potom, jestli jejich druhotný efekt, tj. zmiňované zpomalení růstu, nebude v této fázi už příliš velkou cenou. Na jedné straně bude jistě na místě zavést úplně nové standardy zejména do státního hospodaření, na druhé straně moment získání vlastního bydlení je dlouhodobě pro spoustu lidí obrovský hnací motor, který následně žene jejich pracovní výkon a spotřebu současně. Tady bych měl strach, abychom neupadli do deprese. A to té společenské i ekonomické současně. Ony spolu totiž do značné míry souvisí.