EKONOMIKA

Kreml jde po technických gigantech. Rusko se chystá pokutovat Google a Meta

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zahájil právní kroky proti americkým internetovým společnostem Google a Meta, které by mohly vést k uvalení pokut odvozených od tržeb těchto podniků. Oznámil to dnes moskevský soud.

Roskomnadzor oběma podnikům takovými pokutami pohrozil už v listopadu, a to kvůli tomu, že firmy ze svých platforem opakovaně neodstraňují nezákonný obsah. Informuje o tom agentura Reuters. Ruský zákon umožňuje vyměřit podnikům za opakované porušování pravidel pokuty ve výši pěti až deseti procent z ročních tržeb. Soudní slyšení v kauzách s firmami Google a Meta by se měla uskutečnit 24. prosince.

Největší internetový vyhledávač Google již letos na pokutách v Rusku zaplatil přes 32 milionů rublů (zhruba deset milionů Kč). Několik pokut za neodstraňování nezákonného obsahu letos v Rusku dostal i provozovatel sociální sítě Facebook. Ten se ještě donedávna jmenoval stejně, nyní už používá název Meta Platforms.

Pokuty odvozené od tržeb by však mohly být výrazně vyšší. Facebook má například v Rusku obrat kolem 12 miliard rublů, takže pokuta by mohla činit až 1,2 miliardy rublů (zhruba 366 milionů Kč), uvedl minulý měsíc list Vedomosti. Tržby společnosti Google v Rusku loni podle údajů podnikové databáze SPARK dosáhly 85,5 miliardy rublů.

Moskva v posledních měsících podniká kroky k regulaci a omezení vlivu sociálních médií a velkých technologických společností. Vyměřuje pokuty za neodstraňování v Rusku nezákonného obsahu z webových platforem a zároveň se snaží přimět zahraniční technologické podniky, aby v Rusku otevřely své kanceláře.

ČTK | byznysvcesku.cz

Michal Babinec

Pokud vím, zrovna tyto firmy čelí, ne-li úplně stejným, tak velmi podobným problémům ve svých mateřských Spojených státech ale i jinde po světě. Problém nebude patrně v tom, že by „Kreml šel po technologických gigantech“ z jakési zlovolnosti sobě vlastní, ale jednoduše proto, že tyto gigantické firmy prostě mají příliš velkou moc a to se státům nelíbí. Obří firmy jim totiž zejména prostřednictvím sociálních sítí nějakým způsobem pracují s obyvatelstvem jinak, než by si státy samy představovaly. Toto je, byť možná z jiných pohnutek, shodné pro Moskvu stejně jako pro Washington či Peking a nebo Brusel. Ta vyjádření jsou víceméně podobná u všech velkých hráčů současné globální politiky a všechna jsou vlastně jako přes kopírák o tom, že lidé si takto vyměňují informace, které státy považují z nejrůznějších příčin za závadné.

Josef Kalina

Možná to bude znít trochu přitaženě za vlasy, ale mně příběh takového Facebooku, Microsoftu, Googlu a dalších velkých firem tohoto ranku začíná v něčem připomínat nejprve gigantický úspěch a pak děsivý pád templářů ve středověku. Původně výstavní ikona systému postupně se měnící vlivem až příliš velké vlastní moci v konkurenta a veřejného nepřítele. Ne, nemyslím si, že Bill Gates nebo Mark Zuckerberg skončí v plamenech na hranici, ale čekám, kdy jejich do značné míry virtuální impéria začnou dostávat osudové rány od těch impérií skutečných. Myslím si, že už je to pomalu tady.

Erik Hrachovec

Svobodné podnikání lidí svobodného světa bude vždy narážet u jejich pravých antipodů. Zatímco tyto v totalitních státech napadané firmy sice čelí jisté kritice i na demokratickém Západě, lze obecně říci, že tady panuje mezi veřejnou mocí a technologickými giganty víceméně shoda v tom, co je dobré a odpovědné pro další existenci demokracie. V Číně a Rusku je tomu přesně naopak. Tyto a další podobné státy si samozřejmě přejí participovat na obrovském potenciálu, který technologičtí lídři nabízí, současně z něho ale mají strach, protože odhaluje a destruuje jejich vlastní nedemokratickou a neliberální podstatu. Nechápou, že prosperita a nekonečná invence lidského ducha bez svobody neexistuje, že nejnadanější pěvec v kleci, byť by byla zlatá, zpívat nebude.