Patrik Kudláček

Plnohodnotná invaze z 24. února – největší útok na evropském území od druhé světové války – přinesla také řadu sankcí, jejichž cílem je izolovat ruskou ekonomiku od zbytku světa. Izolace Ruska však může poškodit domácnosti po celém světě – účty za energie a náklady na potraviny se zvyšují v důsledku růstu cen komodit. Rusko je druhým největším producentem ropy na světě a třetím největším producentem pšenice (Ukrajina je devátá).

Nepřátelská akce, která vyvolala reakci v podobě bezprecedentních – nicméně oprávněných – sankcí, vyvolala volatilitu v cenách aktiv a přinesla řadu nevídaných událostí na finanční trhy. Pojďme se podívat na přehled vůbec těch nejzásadnějších:  

1. Došlo ke zhroucení rublu 

Rubl se propadl o 30 % na rekordní minimum a aktuálně nemá hodnotu ani jednoho amerického centu. Rubl se po výrazném oslabení během ruské finanční krize v roce 1998 obchodoval dlouhodobě za cenu okolo 4 centů. Během anexe Krymu oslabil přibližně na polovinu a nyní se obchoduje za historicky vůbec nejnižší cenu. Evropská unie ve spolupráci s USA, Spojeným královstvím a jejich spojenci zablokovali většině ruských bank přístup ke globálním bankovním systému SWIFT, což zemi fakticky znemožnilo provádět mezinárodní obchod. 

2. Rusko zakázalo prodej nakrátko poté, co jeho akciový index zaznamenal výrazný propad 

Centrální banka Ruska zakázala krátký prodej akcií (praxe, kdy investoři prodají vypůjčenou akcii s cílem ji posléze odkoupit zpět za nižší cenu, aby ji mohli vrátit a vydělat na poklesu její ceny), poté, co 50% propad moskevského akciového indexu MOEX „vymazal“ tržní hodnotu přes 250 miliard dolarů.

Dle vyjádření banky byla důvodem ochrana práv a oprávněných zájmů investorů na finančních trzích, snížení rizik a omezení nadměrné volatility. Ruská centrální banka posléze nechala moskevský akciový trh zavřený po celý týden. Obecně se jedná o opatření, které využívají regulátoři akciových trhů, aby zabránili dalšímu poklesu. Podobně přistoupily k uzavření obchodování i americké burzy během hypoteční krize v roce 2007.  

3. Úrokové sazby se v Rusku přes noc více než zdvojnásobily 

Ruská centrální banka v reakci na uvalené sankce více než zdvojnásobila své úrokové sazby z 9,5 % na 20 % ve snaze zastavit totální propad místní měny. Vyšší sazbou, která se přirozeně propíše i na spořící účty střadatelů, chce ruským občanům kompenzovat oslabení domácí měny a zároveň je odradit od výběrů hotovosti. Stejným způsobem však dojde ke zdražení úvěrů a oslabení domácí spotřeby. 

4. Zákaz prodeje místních investic zahraničními společnostmi

Poté, co se ropné společnosti BP (která o sobě dlouhodobě tvrdila, že je největším zahraničním investorem v Rusku) a Shell snažily opustit své místní investice, Rusko uvedlo, že dočasně zakáže zahraničním společnostem prodávat ruská aktiva. 

Zamezilo také cizincům vyvádět peníze ze země a zablokovalo výplatu kupónů zahraničním držitelům ruských dluhopisů až do 31. března. Na ruské občany se zákaz nevztahuje. 

5. Ruské akcie kótované v Londýně se propadly na téměř nulovou hodnotu

Britská metropole se stala jedním z největších útočišť ruských oligarchů – v podstatě ji můžeme označit za „Karlovy Vary na steroidech“. Není tak divu, že se akcie největších ruských společností obchodují, respektive obchodovaly, kromě Moskvy i na místní burze. Akcie Gazpromu, Lukoilu a Sberbank se však v minulém týdnu obchodovali za cenu odpovídající pouze pár pencím. Indexy MSCI a FTSE Russell pak v minulém týdnu oznámily, že ruské akcie vyřadí ze svých indexů, protože jsou "neinvestovatelné".

Londýnská burza později v průběhu týdne zmrazila obchodování s 28 a během pátku s dalšími 8 ruskými tituly, což znamená, že se nyní na londýnské burze s ruskými cennými papíry vůbec neobchoduje. 

6. Ropa dosáhla 14letého maxima – ceny 120 dolarů za barel

Severomořská ropa Brent se ve čtvrtek obchodovala na 14letých maximech poblíž 120 dolarů za barel. Ceny ropy poté mírně z maxim z roku 2008 klesly díky naději, že by mohla být brzy dotažena jaderná dohoda s Íránem, která by této blízkovýchodní zemi umožnila zvýšit vývoz ropy.

Rostoucí ceny černého zlata a také oslabující koruna, která na vývoj na východě reaguje mnohem více než například euro, se okamžitě projevují na českých čerpacích stanicích, když cena pohonných hmot atakuje cenu 50 Kč za litr. 

7. Ukrajina obdržela více než 50 milionů dolarů v kryptoměnách

Prostřednictvím více než 100 000 samostatných transakcí Ukrajina vybrala v kryptoměnových darech přes 50 milionů dolarů. Jen krypto burza Binance přispěla 10 miliony dolarů. Příspěvky mohli dobrovolníci zasílat na adresy kryptoměnových peněženek, které ukrajinská vláda zveřejnila na svém oficiálním twitterovém účtu. 

8. Cena palladia dosáhla na historické maximum 

Zlato poprvé za rok a půl překonalo hranici 2 000 dolarů za unci. Investoři se opět obrátili ke žlutému kovu jako k bezpečnému přístavu. Ruská invaze na Ukrajinu se zintenzivňuje a obavy z narušení dodávek také způsobily, že palladium dosáhlo historického maxima - 3 172,22 dolaru. Rusko se na celosvětové produkci palladia podílí 40 %.

Podobně se na historické maximum vyšplhaly i ceny mědi, ačkoliv se východní mocnost podílí na její těžbě pouze ze 3,5 %. Cenové rekordy trhá i Nikl a rovněž cena dalších komodit v reakci na globální nejistotu výrazně roste. 

Ing. Patrik Kudláček je aktivním investorem a novinářem. Působí rovněž jako manažer ve společnosti Invest & Property Consulting, a.s.