EKONOMIKA

Liberty Ostrava se nyní daří, investice ale odboráři sledují s nejistotou

Huť Liberty Ostrava (LO) je podle odborářů v současnosti v dobré kondici, díky dobrým cenám oceli. Nezbytnou podmínkou pro to, aby podnik mohl dobře fungovat i v příštích letech, je ale uskutečnění slibovaných nemalých investic. Další vývoj tak odbory vyhlížejí se značnou nejistotou. ČTK to řekli odboroví předáci v LO Alena Sobolová a Petr Slanina.

"Investice je velká bolest, která nám tady způsobuje neznámo do budoucna," řekla Sobolová.

Slezská huť patří od roku 2019 do Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty, který ji s dalšími provozy v Evropě koupil od skupiny ArcelorMittal miliardáře Lakšmího Mittala. Mittal podnik vlastnil od roku 2003.

Liberty oznámila, že během deseti let v Ostravě investuje asi 19 miliard korun. Strategickou investicí má být především vybudování dvou hybridních pecí pro výrobu oceli, které nahradí čtyři tandemové pece ze 70. let minulého století. Huť chce díky nim do roku 2030 dosáhnout uhlíkové neutrality. Minulý měsíc LO oznámila, že vyhodnocuje finální nabídky na jejich dodavatele.

"Zatím je všechno v plánech a my už po těch letech za Mittala jsme plánů viděli spoustu, takže naše důvěra jenom v papírové záležitosti není žádná," řekla Sobolová.

Vztahy odborů s vedením se navíc po příchodu nových majitelů zhoršily. Jednu dobu vedení firmy s odboráři prakticky nekomunikovalo. Podle odborářů může být důvodem jednak to, že v představenstvu není žádný Čech, ale také hodně změn ve vrcholových funkcích a problémy s kompetencemi jednotlivých manažerů. V Ostravě nyní není generální, ale výkonný ředitel. "Je pro nás obtížné komunikovat s někým, kdo není generální ředitel. Má velice omezené pravomoci," řekl Slanina.

Obavy, které měli odboráři při prodeji Liberty, se tak zdaleka rozptýlit nepodařilo. "Toužili jsme tady mít majitele, který napraví v podstatě křivdy, které tady udělal Mittal. De facto jsme ale chtěli napravit privatizační smlouvu, protože privatizace byla udělaná špatně," řekl Slanina.

Chybou podle odborářů bylo, že si stát nedal žádné podmínky a garance, které majitel musí plnit. "To všechno majiteli umožnilo, aby neinvestoval a vyváděl peníze. V Polsku investovat musel, protože tam to bylo součástí privatizační smlouvy, a tam to vypadá úplně jinak," řekli odboráři.

Ani s novým majitelem se situace nevyvíjí tak, jak by si představovali. "Nic nevyváží nedůvěru, která vznikla za doby ArcelorMittalu, kdy nevíme, jestli majitel chce, aby tady byla budoucnost, anebo je to nějaká přestupní stanice," řekl Slanina.

Bez investice do nových pecí se huť neobejde. "Výroba je ekonomicky nevýhodná z toho důvodu, že provoz je ekonomicky náročnější než moderní ocelárny, a za druhé máme tak velkou spotřebu CO2 povolenek, že když se dostaneme do situace, že budeme muset nakupovat, tak v tu chvíli to pro nás bude ekonomicky neúnosné a nekonkurenceschopné," řekl Slanina. Povolenky na další období dosud nebyly přidělovány, podle odborářů už ale alokované množství zřejmě nepokryje celou potřebu huti.

Podle odborářů je otázka, z čeho se modernizace ocelárny bude platit. Huť disponovala emisními povolenkami v hodnotě asi 5,6 miliardy korun, které si v minulých letech pro financování modernizace šetřila. Letos s nimi ale majitelé začali obchodovat, přičemž obešli dozorčí radu a podle tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) tak učinili i navzdory dohodě s vládou.

Liberty nadále zdůrazňuje, že povolenky, které huť vlastnila, budou využity pouze ve prospěch ostravské huti, včetně financování její transformace. Obchodování s emisními povolenkami je podle firmy běžnou součástí podnikání.

"Oficiální číslo nevíme, nicméně podle všech informací bych řekl, že čtyři pětiny už jsou pryč, z toho, co tady bylo naspořené navíc. Majiteli nic nebrání využít povolenky a zpeněžit je ve svůj prospěch, a ne ve prospěch firmy," řekl Slanina. Obavy v odborářích vzbuzují zprávy ze světa o majitelích Liberty. GFG Alliance se letos dostala do potíží kvůli krachu finanční společnosti Greensill Capital, na kterou spoléhala při financování svých obchodních aktivit.

Nové pece navíc nejsou jedinou velkou investicí, kterou ostravská huť potřebuje. "Modernizaci potřebují v podstatě všechny válcovny - trubky, válcovna na dlouhé výrobky, plechy, drát. Momentálně se investuje do tratě na plechy, ale určitě to není na úrovni, že by se z toho stala nějaká superválcovna, je to v rámci možností," řekl Slanina.

Klíčová je ale modernizace ocelárny, protože současnou technologií není LO schopna vyrábět kvalitnější ocel s větší přidanou hodnotou. "A pokud nebude kvalitnější ocel, tak je ekonomický nesmysl dělat kvalitnější válcovací tratě. To jde ruku v ruce," řekl Slanina.

Kladně vnímají odboráři personální politiku firmy. "Zaměstnanci, kteří pracují dobře a byli přijatí jako agenturní zaměstnanci, tak je nastavený systém, kdy po šesti měsících se stávají kmenovými zaměstnanci," řekl Slanina. Oproti minulosti jde podle něj o velký posun.

"Teď fungujeme, ceny jsou přijatelné a trh se zaměstnanci je na bídné úrovni, potřebujeme lidi nabrat, takže se opravdu nabírají ve velkém a firmy se mezi sebou i přetahují, kdo nabídne větší bonus. To se pozitivně projevilo i v naší firmě a v posledních měsících se hodně nabírá," řekla Sobolová.

Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Roční kapacita výroby podniku je 3,6 milionu tun oceli. I s dceřinými společnostmi má firma 6000 zaměstnanců.

ČTK | byznysvcesku.cz