Obavy spotřebitelů v ČR z inflace jsou velmi výrazné. Vyplývá to ze srpnového šetření Českého statistického úřadu. Přesto je nálada mezi spotřebiteli nejlepší od roku 2019, tedy ještě od doby před propuknutím pandemie. Češi navzdory zrychlující inflaci v rostoucí míře předpokládají, že v příštích dvanácti měsících se jim podaří uspořit nějaké finanční prostředky. I vzhledem k tomu, že klesají jejich obavy z růstu nezaměstnanosti a z propouštění, očekávají ve vyšší míře zlepšení jejich vlastní finanční situace.

Nálada spotřebitelů je tak o šest procent nad dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020. Příznivý vývoj je dán tím, že zatím nedochází k markantnímu zdražování položek, na něž jsou spotřebitelé obzvláště citliví, jako jsou potraviny.Enormní zdražování zatím zasahuje položky, na které lidé nejsou tak citliví, jako jsou stavebniny, auta, ojetiny, ale také třeba elektronika. Zdražování ovšem není u konce, ani právě ve segmentu elektroniky.

Například takový tablet stál loni touto dobou zhruba 4200 korun. Letos je to už 5200 korun. Tisícikorunové zdražení představuje růst ceny o bezmála 25 procent. O 16 procent oproti loňsku zdražuje také televizor nebo myčka. Notebooky rostou na ceně o 15 procent. Vysavač je meziročně dražší o více než deset procent. Zdražování (nejen) elektroniky bude pokračovat.

Důvodem je „čipový hladomor“, se kterým se potýkají také třeba výrobci automobilů. Nedostatek čipů, který nastává v důsledku pandemických uzavírek podstatné části globální ekonomiky, zpožďuje výrobu elektroniky. Další zádrhele v její dodávce konečnému zákazníkovi pak představuje mezinárodní přepravní krize, způsobená pandemií omezenou nakládkovou kapacitou v přístavech či nedostatkem lodních kontejnerů.

Nedostatek čipů či nedostatek kontejnerů jsou tak ale jen dvě z klíčových příčin, proč celková inflace v ČR do konce roku ještě zrychlí. Až nad čtyři procenta. V případě elektroniky bude pochopitelně mnohem vyšší. Naštěstí lidí spotřebovávají i jiné věci, než je elektronika.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

 

Michal Babinec

Myslím, že klasické úspory jsou díky skryté inflaci pasé už dlouhé roky, to není nic nového. To, že to teď začíná být viditelné i pro běžné spotřebitele, je svým způsobem možná zajímavý stimul. Leckomu to totiž může pomoci začít uvažovat o penězích jinak než jako o hodnotě samo o sobě. Protože „mít peníze“ nemusí vždy automaticky znamenat, mám to, co v danou chvíli nejvíce potřebuji, případně ne v nejvýhodnějším poměru. Dobře utracené, investované peníze mohou být výhoda v budoucnu, byť to mnozí vidí jako větší riziko než peníze uložené, schované. Právě teď se situace totiž do značné míry otáčí.

Nikola Spurná

To si děláte legraci! Všechno zdražuje a někdo čeká, že ještě naspoří? To jako vážně?!?

Josef Kalina

Tyto a podobné vlny tu byly vždy. Vždy na tom někdo vydělal a někdo prodělal. Je fakt, že ten cyklus jakoby by poslední roky zrychloval. A možná to lidem také pomůže uvědomit si, že peníze nejsou všechno, že je to prostředek.

Karin Léblová

Já mám pocit, že jednou za pár let přijde vždy taková skrytá šance zamyslet se, třeba i skrz to za co a kolik utrácím, kudy v životě dál. Někdo si odpoví pokaždé stejně a někdo to třeba využije ke změně k lepšímu.

Milan Šáda

Když mi kamarád před lety vykládal, že u nás bude jednou stát pivo stejně jako v Německu, nevěřil jsem mu. Už je to tady.