EKONOMIKA

Loni vzrostl počet domácností, které si pěstují vlastní jídlo, ukázal průzkum

Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Na 14 procent respondentů pěstování ovoce, zeleniny a chov zvířat zvažovalo. Jen 17 procentům respondentů však tyto aktivity pokryly zásadní část spotřeby.

Na 83 procent lidí, meziročně o procento méně, uvedlo, že pandemie jejich přístup k potravinám výrazně nezměnila. Vzrostl však počet lidí, kteří se kvůli finanční nejistotě bojí nedostatku potravin odpovídajících jejich stravovacím potřebám včetně speciálních diet. Předloni to bylo 23 procent dotázaných, loni 36 procent.

Zkušenost s nedostatkem jídla kvůli špatné finanční situaci má 18 procent lidí. Pokles příjmů kvůli pandemii zažilo 28 procent domácností, meziročně o 11 procent více. Průzkum také ukázal, že ve snaze ušetřit lidé častěji plánují jídelníčky, nakupují do zásoby a sledují slevy. Vzrostl i odběr jídla z potravinových bank. Loni je, většinou jako doplňkový zdroj, využívalo pět procent lidí, v roce 2020 to byly dvě osoby z 530 respondentů.

Průzkum se zaměřil i na zkušenost s omezením některých potravin kvůli financím. Například ryby loni méně kupovalo 17 procent respondentů, nákup alkoholu omezilo 16 procent dotázaných, sladkosti 13 procent lidí. Ovoce a zeleninu méně konzumovalo deset procent dotázaných.

Ve velkých obchodech pořizovalo čerstvé i trvanlivé potraviny 88 procent lidí, 20 procent ale sdělilo, že četnost takových nákupů u nich klesla. Malé obchody navštěvovalo 39 procent lidí, předloni to byla třetina. Čerstvé potraviny kupovalo v supermarketech a hypermarketech 92 procent respondentů, do malých řeznictví, pekáren či zelinářství však také chodilo 57 procent dotázaných. Na 22 procent respondentů sdělilo, že často navštěvují farmářské trhy, 20 procent volilo odběr potravin od výrobců či pěstitelů. V obou případech je to více než desetiprocentní nárůst proti roku 2020. Přímo domů si loni nechalo lokální produkty dovážet osm procent lidí.

Průzkum také ukázal, že 56 procent lidí jí denně pečivo, zatímco čerstvé ovoce a zeleninu si dá 35 procent lidí a 27 procent respondentů je konzumuje čtyřikrát až šestkrát týdně. Zástupci Akademie věd upozornili, že takto nízká konzumace ovoce a zeleniny neodpovídá doporučením Světové zdravotnické organizace, podle kterých by lidé měli denně sníst alespoň 400 gramů ovoce a zeleniny. Mléčné výrobky si každý den dopřává 31 procent lidí, čerstvé maso čtyři procenta. O průzkumu, kterého se zúčastnilo 515 dospělých, informovala Akademie věd ČR (AV).

ČTK | byznysvcesku.cz

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik

Ona nám nakonec celá ta nepříjemnost s koronavirem jen prospěje. Lidé se odnaučí zbytečně cestovat i utrácet za nadměrný konzum, planetě se uleví. Jíst budeme zdravěji, do domácích výpěstků si přece nikdo příčetný nenasype tuny chemie a ještě je budeme mít na zahrádce před domem a nebudeme je vozit neekologicky přes půl světa. Trochu problém může být, že ne každý má přístup k půdě, ale velká města by mohla zřizovat jakési komunitní zahrádkářské kolonie pro své rezidenty a leccos lze vypěstovat i na balkóně. Na vsi to problém není už dnes, bohužel spousta venkovanů již přešla na konzumní systém nedělních nákupních výletů do nákupních center. Zdražení pohoných hmot, případně omezení dostupnosti levných spalovacích motorů problém ale zřejmě snadno odstraní. Pokud by byl problém s půdou pro drobné pěstitele, bylo by snad možno přistoupit k nějaké formě pozemkové reformy. Nemusí se hned jednat o nějaké znárodňování. Zkušenosti s tím jsou i z první republiky. Leckterý agrobaron svým přístupem půdu již dnes beztak spíše ničí, nehledě na obrovskou a to i politickou moc, kterou takoví lidé jako velcí vlastníci následně disponují a to demokracii vysloveně škodí. Náš bývalý premiér je toho dobrým dokladem.

Karla Bernášková
38 let, učitelka

Tak já si zrovna leccos vypěstuji, ale jsem sama a popravdě, beru to spíše jako radost, relaxaci a zpestření jídelníčku. Že bych byla na vlastní produkci jakkoli závislá, to si představit neumím a mám dojem, že dnes už ani většina sousedů, byť žijeme na venkově a kousek zahrádky tu má doslova každý. Vidím to i s dětmi ve škole. Pěstování není jistě nic zvláště složitého, ale jisté dovednosti a hlavně práci to vyžaduje a k tomu už dnes málokdo děti vede. Škola nemůže suplovat za rodinu všechno. Rodiče jsou motivováni k tomu, aby pokud možno všechny děti studovaly, což je správně, ale takové to rozvíjení těch manuálních nebo dokonce zemědělských dovedností, to už se dnes vidí jen vzácně, jsou to spíše výjimky. Leda, že by bylo opravdu zle, to se pak každý naučí vše a rychle. Ale to si nikdo soudný nemůže přát. My jsme teď ve škole na pokyn ministerstva naopak posílili výuku počítačových kompetencí i na úkor některých tradičních předmětů. To myslím, hovoří za vše.

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy

Ty krávo, tady to směřuje celý někam do pravěku. Ode zdi ke zdi to vedou. Tak jeden tejden se už jídlo bude pěstovat pomalu jen někde v laboratoři a objednávat přes apku v mobilu, pak do toho takový ty nápady s cvrčkama a teď zas zpátky k pluhu, ne? To mě podrž! My fakt hloupnem. Proč asi ty lidi přestali doma před barákem pěstovat svoji zeleninu, co? Kdo by se dřel, ono to není zadarmo, že jo?! Když se cestou z práce stavíte v Lidlu, máte to tam narovnaný jak v cukrárně a v super kvalitě. Já teda zeleninu nemusím, ale úplně chápu ty lidi, že si to radši koupěj v obchoďáku, než by se s tim dřeli s nejistym výsledkem. Kdysi to možná šlo, něco si pěstovat, ale dneska přijde běžnej člověk z práce tak servanej, že je rád, že si sedne k hotovýmu. Možná tak důchodci a kancelářský krysy maj sílu jít ještě okopávat brambory, já sem rád, že si ohřeju párek a otevřu lahváče.