Loňská pandemická ztráta české ekonomiky činí zhruba 600 miliard korun. Bez silné zahraniční poptávky po českém exportu v druhé půli roku by byla ještě výrazně vyšší

Loňská pandemická ztráta české ekonomiky činí zhruba 600 miliard korun. Bez silné zahraniční poptávky po českém exportu v druhé půli roku by byla ještě výrazně vyšší

Tuzemská ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí podala nad očekávání dobrý výkon. Propadla se totiž meziročně pouze o 4,7 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů očekávali, že spadne o rovných pět procent. Pětiprocentní pokles avizoval také předběžný odhad ČSÚ, který však dnes statistici příznivým směrem, o tři desetiny procentního bodu, zlepšili. Loňský celoroční pokles ekonomiky ovšem vykazuje stejně jako podle předběžného údaje ČSÚ hodnostu 5,6 procenta.

V nominálním vyjádření tak loni hrubý domácí produkt české ekonomiky činil 5 653 miliard korun. Přitom ministerstvo financí ve své poslední předpandemické prognóze počítalo s tím, že hrubý domácí produkt ČR bude za rok 2020 činit 5 913 miliardy korun. Pandemická situace tedy připravila hrubý domácí produkt ČR loni o 260 miliard korun. Nutno ale dodat, že nebýt enormního nárůstu veřejného zadlužení, tento propad by byl mnohem citelnější.

Jenom schodek státního rozpočtu loni činil necelých 370 miliard korun. Před úderem pandemie se obecně předpokládalo, že za rok 2020 skončí schodek státního rozpočtu na úrovni kolem 50 miliard korun. Nákladem pandemie tedy není „jenom“ 260 miliard přímé ztráty ekonomiky, ale třeba právě i zhruba 320 miliard nového dluhu vzniklého v rámci hospodaření státního rozpočtu. Takto viděno, činí loňská pandemická ztráta české ekonomiky, jak ta přímá, tak ta spočívající v navýšeném dluhu, 580 miliard korun, průměrně 1,6 miliardy korun denně.

Další, řádově ovšem nižší „manko“ v porovnání s předpoklady ze začátku roku 2020 zaznamenaly rozpočty obcí, krajů či zdravotních pojišťoven. Také zmíněný nově vzniklý dluh není finálním nákladem pandemie, neboť se z něj bude pochopitelně platit úrok. Ten už však nebude představovat pandemická náklad roku loňského, nýbrž let příštích.
Vládní výdaje, financované z velké části právě z navýšeného dluhu státního rozpočtu, loni zlepšily celkový výkon české ekonomiky o 0,6 procentního bodu. Ostatní klíčové složky hrubého domácího produktu už ale přispívaly negativně. Spotřeba domácností k propadu ekonomiky o zmíněných 5,6 procenta přispěla minus 1,9 procentního bodu, investice pak minus 3,1 procentního bodu a zahraniční poptávka minus 1,2 procentního bodu.

V samotném čtvrtém čtvrtletí 2020 ovšem zahraniční poptávka přispěla výrazně kladně. Meziročně sice loni od října do prosince celkový HDP klesl o uvedených 4,7 procenta, ale to z důvodu slabé spotřeby domácností, dané zejména pandemickými uzavírkami maloobchodu, a výrazně oslabené investiční činnosti, dané pandemickou nejistotou firem. Tato nejistota ochromila i poptávku po dovozu, což vedlo v loňském posledním kvartále k rekordním přebytkům českého zahraničního obchodu se zbožím. Tyto přebytky zásadně podpořila právě také zmíněná silná zahraniční poptávka po českém exportu. Dále i v posledním loňském čtvrtletí přispěly kladně k výkonu ekonomiky vedle zahraniční poptávky vládní výdaje, financované ovšem z velké části na dluh.

V letošním roce tuzemská ekonomika poroste, o 2,8 procenta. Těžit bude jak z nízké srovnávací základny loňského roku, tak také z postupné vakcinace podstatné části globální populace a souvisejícího ekonomického zotavení v zahraničí a posléze i v ČR. Bude ale také růst opět na dluh. Schodek státního rozpočtu letos přesáhne 400 miliard korun, a bude tak vyšší než ten loňský.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.