EKONOMIKA

Maximum za 20 let: Inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na pět procent

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na pět procent, což je nejvyšší hodnota od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat.

Zvyšovaly se hlavně ceny energií a potravin. V listopadu byla inflace na 4,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, zveřejněny budou zhruba v polovině tohoto měsíce.

Inflace v eurozóně tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která jej stanovila na dvě procenta. ECB na rozdíl od některých analytiků nadále očekává, že se inflace letos vrátí ke stanovenému cíli. Prezidentka ECB Christine Lagardeová před koncem loňského roku řekla, že centrální banka proto neplánuje na současný růst cen reagovat zpřísněním měnové politiky.

Prosincová inflace je vysoko nad odhady analytiků. Ti ji v anketě agentury Reuters odhadovali na 4,7 procenta.

Ceny energií se meziročně zvýšily o 26 procent ve srovnání s růstem o 27,5 procenta v listopadu. Růst v kategorii potraviny, alkohol a tabákové výrobky dosáhl 3,2 procenta, zatímco v listopadu činil v meziročním srovnání 2,2 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží se meziročně zvýšily o 2,9 procenta po růstu o 2,4 procenta v listopadu.

Proti listopadu ceny v eurozóně v prosinci podle odhadu vzrostly o 0,4 procenta. V listopadu činil jejich meziměsíční růst také 0,4 procenta.

Eurostat dnes v samostatné zprávě zveřejnil i výsledky průzkumu, který sleduje náladu podnikatelů v eurozóně. Vyplynulo z něj mimo jiné, že firmy zmírnily očekávání růstu cen, a to poprvé za více než rok. To může naznačovat, že období vytrvalého růstu cen může být brzy u konce.

Většina firem, zejména ve zpracovatelském sektoru, nadále počítá s tím, že v příštích třech měsících zvýší ceny. Jejich podíl na celku ale proti listopadu mírně klesl napříč sektory, uvedl Eurostat. Širší index ekonomické nálady, který zahrnuje otázky na důvěru mezi spotřebiteli, maloobchodníky i průmyslníky v eurozóně, klesl na 115,3 bodu. Je to druhý měsíční pokles v řadě a zároveň nejnižší hodnota od loňského května.

ČTK | byznysvcesku.cz

Alexandr Gonda

Za stávajícího stavu hrozí „dovoz“ inflace i k nám. Kladný úrokový diferenciál mezi korunou a eurem sice hovoří pro posílení české koruny, ale pokud euro bude oslabovat i vůči dolaru, tak to pro nás příznivé nebude. Posilování koruny vůči euru zas může ohrozit náš export do zemí platících eurem. Ovšem, jelikož nepatříme do eurozóny, můžeme se v této situaci vydat sami cestou fiskální konsolidace a provést do jisté míry autonomní reformu veřejných financí. Ta ale pochopitelně nesmí narušovat předpisy a ustanovení, ke kterým jsme se v rámci Evropské unie zavázali.

Milan Šáda

Pobavilo mě, že se slavný analytici ve svejch dohadech zase pořádně sekli. Já vám řeknu, k čemu jsou dobrý ty jejich odhady: Na dvě věci. Když se zeptáte Macka u nás v hospodě tak půl hodiny před zavíračkou, vysype vám takovejch odhadů plnej věrtel. Já bych to ostatně dokázal taky. Bude to tolik a tolik. Jé, není to tolik a tolik. Tak příště. Jo, a jinak sem moc rád, že nejsme v tý opěvovaný eurozóně, kam nás chtěj pořád eurohujeři nacpat. Představte si, že by teď o našich penězích rozhodovala nějaká Lagardeová. O tý ženský sem v životě neslyšel.

Jindřich Kadavý

Díky Evropské unii má výpočet inflace dostatečnou vypovídající hodnotu, protože se při něm používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen, neboli HICP. Jednotlivé státy tedy nemohou s ohledem na zmíněnou unifikovanou metodiku svou inflaci nejrůznějšími obezličkami a fintami skrývat. Zneužívat inflaci v eurozóně k útokům na samu myšlenku velkého projektu sjednocené Evropy s jednou měnou je naprosto podlé. Ti, kteří smysluplnost eura zpochybňují, z vlastní hlouposti pohrdají dobrodiním, jež se nám nezištně a ku našemu prospěchu nabízí.