Michal začal svoji kariéru původně jako ne úplně úspěšný student a poté zaměstnanec. Už v prvním zaměstnání mu došlo, že je to celé vlastně pokračování školy. Odměny se přidělují především za konformitu a dobré vztahy s učiteli, nadřízenými. Řeči o kreativitě byly většinou jen řečmi. Pro Michala to znamenalo jediné, pracovat sám na sebe se rozhodl už po druhém pokusu nechat se zaměstnat a několikátém konfliktu s nadřízenými, jejichž myšlení přes veškerá firemní hesla opravdu tvůrčí nebylo. Byly to roky tvrdé práce a také několika zklamání zejména z přátel, se kterými své podnikání rozjížděl, ale zatímco lidé přicházeli a odcházeli, firma, kterou Michal budoval téměř z ničeho, si pomalu ale jistě nacházela své místo na slunci. Někdy po čtyřicítce přišel zlom. Bohužel i osobní, Michal jasně cítil, že rozpad rodiny byla jedna z cen za jeho úspěch, který ale jakoby mu veškerá ta lidská zklamání chtěl vynahradit. Poprvé v životě o sobě mohl říci, že je bohatý a zajištěný. Michal už od studentských let vždy volil pravici. Jen v poslední době začal pochybovat, jestli nějaká skutečná ještě existuje. 

Michal nemalou část svých solidních výdělků rozumně reinvestuje do firmy své i cizích. Své přebytky rozmisťuje do více oblastí, aby v případě oslabení či ztráty jedné byl stále dobře zajištěn. Auta si již několik let kupuje ne snad vysloveně luxusní, ale podle chuti, na cenu se příliš ohlížet nemusí. Jeho dům v dobré čtvrti reprezentuje jeho životní úspěch, stejně jako exotické destinace jeho dovolených.