EKONOMIKA

Muskův nákup Twitteru zvyšuje Trumpovy šance na návrat do Bílého domu

Šéf automobilky Tesla kupuje za 44 miliard dolarů sociální síť Twitter a hodlá ji stáhnout z burzy. Stažení z burzy mimo jiného znamená, že Musk se stane jednoznačným pánem Twitteru. Twitter se z korporace, jež musí vyvažovat zájmy svých jednotlivých akcionářů, a navíc ještě politické a jiné tlaky, stane podnikem jednoho muže.

Lukáš Kovanda

Připomeňme, že před Muskovým nákupem ovládaly zhruba pět procent Twitteru saúdské petrodolary. Saúdská Arábie zrovna nepatří mezi režimy, jež se zasazují za svobodu slova. Je to mnohem spíše režim, jenž novináře likviduje. Republikánská strana naznačuje, že pokud v letošních volbách ovládne Kongres, zahájí prošetřování Twitteru, jejž viní z cenzurování.

Minimálně v tomto se tedy nový majitel Twitteru i republikáni shodují – sociální síť má značné rezervy v naplňování principů svobody slova. Z pošlapávání těchto principů viní síť samozřejmě také sám exprezident Donald Trump. Ten z ní byl vypuzen po svém „útoku na Kapitol“ ze začátku loňského roku. Podle Twitteru porušil zásady sítě. Trumpovi příznivci však za tím spatřují politické spiknutí liberálně progresivních exponentů Silicon Valley a demokratické strany. Není tajemstvím, že z pohledu celé řady amerických IT miliardářů, jako jsou zakladatelé Googlu nebo právě Twitteru, představuje Trump zosobnění toho nejhoršího, co mohlo Ameriku potkat.

Musk, sám miliardář, dokonce v současnosti nejbohatší člověk na planetě, však do liberálně-progresivních kruhů nepatří. V minulosti spoluzakládal platební síť PayPal společně s Peterem Thielem, jenž je otevřeným podporovatelem Trumpa a kritikem liberálně-progresivních proudů nejen v Silicon Valley. 
Není náhodou, že vlivná demokratická senátorka Elizabeth Warrenová hned včera tweetovala, že Muskův nákup Twitteru je nebezpečím pro demokracii. Myslí tím pochopitelně liberálně-progresivní demokracii. Obává se zjevně i toho, že Muskův „deal“ je začátkem Trumpova návratu na síť.

Trump zatím návrat vylučuje. Jako obchodník dobře ví, že se svými desítkami milionů sledujících a rozruchem, který umí vyrábět, je pro sociální síť velice cenným aktivem. Neprodá sám sebe pod cenou. Navíc aby se vrátil on, „stabilní génius“, bude třeba, aby Twitter učinil ještě nějaké to vstřícné gesto. „Stabilní géniové“ se přece nikam nevlamují. Těch se jiní doprošují.

Nakonec však bude pro Trumpa potenciál, který mu může Twitter, a vlastně jen Twitter, nabídnout, až příliš lákavý. Zvláště pokud opravdu bude v roce 2024 usilovat o své znovuzvolení americkým prezidentem. Ale i kdyby ne, Twitter může Trumpovi poskytnout celosvětově sledované podium, z něhož bude torpédovat již nyní značně nepopulární Bidenovu administrativu, a hlavně jejího samotného šéfa, jemuž Trump vlastně neřekne jinak než „Sleepy Joe“.

Sečteno, podtrženo, Muskův nákup Twitteru prostě zvyšuje Trumpovy šance na návrat do Bílého domu. Nelze tvrdit, že je to naprostý „game-changer“. Zároveň „deal“ nelze bagatelizovat. Vždyť Trump v Bílém domě může razantně pozměnit současný vztah americké administrativy k Rusku, nebo dokonce k NATO. V tomto kontextu se pak Muskův nákup Twitteru zprostředkovaně týká dokonce i bezpečnostních zájmů České republiky. Je třeba bedlivě sledovat, co se teď bude dít dále.    

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.
 

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr . Cítí se v pohodě

Dnes vizionář a osvoboditel, zítra darebák, lotr a znesvětitel. Málokdo dokázal tak hezky vystihnout změny nálad ve společnosti jako dnes už legendární česko(slovenská) pohádka Tři veteráni. Něco podobného může potkat kohokoli na světě a také se tak pravidelně děje. Pan Musk má tu výhodu, že dobře polovina publika mu již spílá předem, má tedy méně co ztratit. Stejně tak i s Twitterem je dnes málokdo spokojený. Progresivisté by si přáli v rámci svých představ o té jejich (liberálně-progresivistické) demokracii ještě více kontroly a cenzury, kruhům z opačné části spektra bude už patrně vždy, po (doufejme), že již historické woke etapě, připadat Twitter vždy spíše jako sprostý podezřelý. Čili zavděčit se všem nelze. Záleží spíše na tom, jestli v dnešním světě kulturních válek bude ještě vůbec k nalezení nějaké smírné řešení a nebo jestli půjde prostě jen v páně Muskově pojetí buďto o marketingový trik s přebarvením vlajky a nebo o něco víc. Slova o svobodě jsou krásná, praktický život nás nicméně učí, že obvykle neplatí, nemůže platit pro všechny. Uvidíme, kdo bude nakonec tahat za kratší konec provazu tentokrát na Twitteru.

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se znechucený

Svého času jsem udržoval svůj účet na Twitteru, jako jakousi oduševnělejší alternativu k všeobjímajícímu a dle mého i všeoblbujícímu Facebooku. Potkal jsem tam pár známých, co jsem o nich léta neslyšel a bylo milé vědět, že nejen žijí, ale třeba také, že nějak a o čem přemýšlejí. Postupně jsem došel k tomu, že nekonečné zaujímání postojů všech ke všemu, rozčilování se, vyvěšování vlaječek všech barev pro a proti mně jednak unavuje a za druhé mě ty lidi vlastně odcizuje. Přijde mně svým způsobem úchylná ta permanentní angažovanost, rozhořčené zaujímání stanovisek bez konce i začátku, sledování často přehrávaných nebo minimálně zkratkovitých emocí. To vše okořeněné rizikem, že se rozhádáte v lepším případě s člověkem, se kterým byste jinak dožil jako nejlepší kamarád. V tom horším případě dokonce riskujete, že na vás po deseti letech někdo vytáhne nějaký váš noční ovíněný přebret a nebo třeba zase i seriózně míněný post, který ale jen mezitím vyšel z módy a stal se politicky neúnosným. Děkuji, nechci.

Karla Bernášková
38 let, učitelka . Cítí se překvapený

Zřídila jsem si před lety účet na Twitteru v době, kdy už něco podobného dávno všichni měli. Bylo a je to milé, jen se to nesmí přehánět. Myslím, že je to jako s čímkoli. Když se užívá s rozmyslem a střídmě, je to zajímavý nástroj komunikace a společenského sdílení se. Musím ovšem konstatovat, že žel nikoli málo mých známých této moderní formě komunikace zcela propadlo a tam se nemohu zbavit dojmu, že jim to není k užitku. Mám také dojem, že tyto sítě mají přirozenou schopnost sdružovat a posilovat lidi se stejným názorem. Nevím, jestli je zrovna toto v dnešní rozdělené době pro společnost dobře? S vysloveně extremistickými názory jsem se tam dosud prakticky nesetkala, ale je pravda, že občas jsem byla velmi překvapena, co si někdo, do koho bych to jinak vůbec neřekla, myslí.