EKONOMIKA

Na rozšíření bydlení pro uprchlíky obce k dnešku požádaly o 110,6 mil. Kč

V programu na rozšíření bydlení pro ukrajinské uprchlíky ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) k dnešku od obcí eviduje 62 podaných žádostí o dotace za 110,6 milionu korun. Dalších 67 žádostí mají zájemci z řad obcí, krajů a jejich organizací rozpracovaných.

V dotačním titulu je připraveno 900 milionů korun. Příjem žádostí by měl podle původního plánu skončit 31. května. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) minulý týden uvedl, že termín by mohl být prodloužen.

MMR spustilo příjem žádostí 20. dubna. Obce, kraje a jejich organizace mohou náklady uplatňovat zpětně od vpádu Ruska na Ukrajinu, tedy 24. února. Na opravu a vznik obecních nebo krajských bytů úřad poskytne příspěvek nejvýše 120.000 korun na osobu. Týká se to bytů, které dříve nebyly technicky uzpůsobené k ubytování lidí. Na opravu ubytoven obce a kraje mohou čerpat maximálně 40.000 korun na osobu. MMR zároveň stanovilo minimální standard vybavenosti, aby se vždy jednalo o důstojné ubytování.

Bartoš dříve řekl, že předběžná poptávka o příspěvek z programu Ukrajina - rozšíření veřejných ubytovacích kapacit, byla zhruba pětkrát vyšší než vyčleněné peníze. S velkým zájmem tak resort počítal i ve výzvěprogramu, kde si vyhradil právo na změnu termínu ukončení příjmu žádostí, pokud by alokace byla předčasně vyčerpána.

Minulý týden při návštěvě Neratovic Bartoš novinářům sdělil, že obce se ještě doptávají na podmínky a resort proto uvažuje o delším intervalu pro příjem žádostí. Dříve také informoval, že s ministerstvy práce a obchodu jedná o získání dalších peněz na podporované bydlení z Národního plánu obnovy.

Dotace z programu Ukrajina slouží k pokrytí 85 procent nákladů, zbývajících 15 procent mají zajistit žadatelé. Na vybavení může připadnout pětina sumy. Bartoš dříve novinářům také řekl, že podle požadavků krajů by bylo třeba pro uprchlíky asi 50.000 ubytovacích míst.

Cizinecké policii v České republice se od vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu k neděli přihlásilo asi 255.000 uprchlíků z Ukrajiny, vyplývá z údajů ministerstva vnitra.

ČTK | byznysvcesku.cz

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr . Cítí se smutný

Naše země, ač se to nezdá a málokdo to ví, jednu velkou uprchlickou vlnu relativně nedávno, po válce už pojala. Rozdíl byl ten, že jednak nikdo z tehdejších mocných nemusel věc demokraticky obhajovat a potom také v tom, že celé naše široké, dlouhé pohraničí bylo po Němcích uprázdněné a plné domů k nastěhování. Je fakt, že naši dnešní mocní pro jistotu, kdyby náhodou byl odpor větší než malý (nebyl), oprášili rychle nějaký ten náhubkový paragraf o schvalování ruské agrese atp. ale v jádru to mají těžší. Opět jde o lidi z aktuálně spřáteleného zřízení, státu (tehdy to byli komunističtí a levicoví Řekové), i tehdy stejně jako dnes jsme byli součástí bloku, který si vzal pomoc dotyčným za své. Jenže přeci jen to nyní kazí pár okolností. Lidé mohou chodit ke svobodným volbám, od silových složek státu utíká, kdo může (všimli jste si prakticky už stálého náboru k Policii?) a dnešní Brusel při všech výhradách ani zdaleka není Moskva čtyřicátých, padesátých let. Jednu paralelu nakonec si ale stejně ještě neodpustím. Když přicházeli sudetští Němci po válce do zničeného Německa, nebyli ani zdaleka přijímáni s otevřenou náručí. Důvod byl prostý. Lidé měli každý dost co dělat, aby obhájili živobytí své vlastní, natož se dělili s cizinci, byť stejné národnosti. A tady já vidím pro dnešek podobu nejzávažnější.

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik . Cítí se znechucený

Krátce a marně jsem zadoufal, že český národ v sobě přece jen vykřesá více vznešeného lidství a méně své tradiční plebejské malosti, závisti a xenofobie, ale byl jsem, tak jako pokaždé, vyveden záhy z omylu. Národ promořený po letech bolševické devastace všemi těmi okamurovci, zemanovci, babišovci, trikolóristy a jim podobnými, tj. lidmi nízkými, zakyslými ba přímo zlými, nedokázal vygenerovat po počátečním vzepětí se zase nic jiného než vypočítavé dohadování se, usmolené handrkování, kdo komu a za kolik a hlavně věčnou zášť ke každému, kdy by nedejbože, něco na rozdíl ode mne dostal “zadarmo“. Slovy filmového klasika: „Chce se mi zvracet“.

Nikola Spurná
30 let, prodavačka . Cítí se v pohodě

Tady u nás jsou dvě rodiny. Přijdou mi v pohodě. Obě paní dělají, jsou milé, slušné. Děti maj taky hodný. Chvíli byli v penziónu, pak jim obec opravila v bývalý školce nějaký provizorní bydlení ze starý třídy. Mně ty lidi přišli mně vděčný. Jak nastupovaly ty jejich děti do školy, každej jim z lidí tady nebo i učitelů něco věnoval, penál, aktovku, pastelky a tak. Ty děti už se normálně domluví, mámy se alespoň snaží. Jestli obec ještě něco dostane na ty úpravy, tak to bude jedině dobře. Říkaj, že se chtěj po válce vrátit domů, tak to tady třeba zůstane jako sociální byty pro naše lidi, pro mladý a tak. To by se jedině hodilo, protože to dost schází a teď za tý drahoty už si spousta lidí vlastní bydlení nepořídí tuplem.