EKONOMIKA

Někteří obchodníci v Turecku reagují na růst cen chudšími verzemi místních jídel

Někteří prodejci rychlého občerstvení v Turecku začali nabízet chudší verze místních tradičních jídel, například placky gözleme obvykle plněné sýrem či mletým masem bez náplně, zákusek baklava bez oříšků či kebabové rolky bez masa. Reagují tak na výrazný růst cen, s nímž se Turecko potýká už několik měsíců.

"Ne, maso v tom není, ale vychutnáte si zeleninu se zálivkou a vůni masa aspoň ucítíte," popsal chudší verzi takzvaného dürümu (plněné rolky z chlebové placky) majitel jednoho fastfoodu v istanbulské čtvrti Bakirköy. Novou položku na svém menu dělá tak, že plátek arabského chleba položí na gril, aby "nasákl vůni masa", a pak ho naplní salátem, rajčaty a cibulí. Se sklenkou ayranu (jogurtového mléka) si pak za něj účtuje 10 lir (asi 15 Kč). Pravý dürüm se 100 gramy hovězího masa prodává za cenu od 30 lir (asi 45 Kč).

Podobné "soft verze" tradičních tureckých pochoutek se objevily v posledních týdnech i v jiných obchodech. Na sociálních sítích se například rozšířily fotky "prázdné baklavy", sladkého dezertu, který je obvykle plněný sekanými vlašskými ořechy, lískovými oříšky či pistáciemi. "Jednoduchá" baklava na nich stála asi desetkrát méně než ta pravá.

Právě ořechy a hovězí patřily v Turecku vždy k těm dražším položkám, a jako první se tak staly předmětem "kreativní" nabídky některých obchodníků, kteří se snaží nabídnout svým zákazníkům levnější jídlo.

Turecká inflace se v březnu dostala na nové dvacetileté maximum, když podle místního statistického úřadu meziročně vzrostla na 61 procent oproti únorovým 54,4 procenta. Nejvýraznějšímu zdražování čelí turečtí spotřebitelé v dopravě, kde se ceny v meziročním srovnání téměř zdvojnásobily. Ceny potravin stouply meziročně o víc než 70 procent.

Prudký růst spotřebitelských cen souvisí s krizí turecké ekonomiky, kterou prohloubila pandemie covidu-19. Ceny ropy, plynu a obilí navíc v poslední době tlačí vzhůru válka na Ukrajině. Turecká centrální banka také loni navzdory růstu inflace několikrát snížila úrokové sazby, což vedlo k poklesu turecké liry na rekordní minima. Banka vyhověla tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který ignoroval tradiční ekonomickou teorii o zvyšování a snižování úrokových sazeb a tvrdil, že snižováním sazeb, tudíž nižšími náklady na úvěry, chce podpořit ekonomiku.

ČTK | byznysvcesku.cz